Výzkumníci analyzovali data získaná pomocí pozemních přístrojů, včetně infračerveného dalekohledu NASA IRTF a dalekohledu Keck 2 (Havaj), které monitorovaly červenou skvrnu.

Ukázalo se, že struktura vichřice se skládá ze tří oblakových vrstev, z nichž nejhlubší má tlak 5-7 atmosfér a je vzdálena zhruba 160 kilometrů pod pokrývkou oblak. Podle názoru vědců existuje důvod se domnívat, že ta se skládá z krystalů zmrzlé vody.

Pokud meziplanetární automatická stanice Juno, která zkoumá atmosféru plynového obra od roku 2016, potvrdí výsledky pozemního monitorování, lze zahájit hledání vody na dalších místech atmosféry planety, a také na Saturnu, Uranu a Neptunu.

Velká červená skvrna, největší atmosférická vichřice ve sluneční soustavě, má následující dimenze: 40 tisíc kilometrů na délku a 13 tisíc kilometrů na šířku, což je více než jakékoliv lineární dimenze Země. Pozorováním tohoto jevu se vědci zabývají posledních 300 let.