Sedláček se přiznal, že se vůbec nechystal natáčet film o takové ikoně, jakou je Palach, ale když mu to nabídli, neodmítl. Podle něho s podivem se dozvěděl, že příběh Jana patří do témat, o které režisér má zájem.

„V životě by mě nenapadlo, že něco takového budu natáčet, protože Palach patřil mezi ikony, na které se nesahá, které jsou svaté. A já jsem známý tím, že i když v kostele se ikonám a svatým obrazům v podstatě také klaním a nevysmívá se víře druhých, sám odmítám věřit v tyto ikony. A Jan Palach je film o víře, o ikoně," zdůraznil režisér.

Dodal, že nový film o takové postavě byl nejtěžším ze všech, co natočil.

„Nebylo to ani tak kvůli silnému tématu, ale proto, že Palach neměl protihráče. Palach se neupálil pro ruské tanky. To bral jako fakt. My jsme tehdy nebyli žádný samostatný stát, byl to protektorát — Čechy, Morava, Slovensko. On to tolik neřešil. To, co však Palach neunesl, bylo, jak rychle se s tím všichni vyrovnali. Jak rychle se z černé stala bílá. Jak rychle se z okupace stala bratrská pomoc. Patří mezi ty neuchopitelné jedince, mezi ty blázny, ty Johanky z Arku, kteří to neunesli. Akorát on na svou stranu nestrhává davy, ale dal na oltář oběť největší, obětoval sám sebe, neobětoval druhé. Díky tomu zůstane v českých dějinách jako jistý prorok. To jsem zjistil, až když jsem nad tím začal hlouběji přemýšlet. Předtím pro mě byl jen legendou z učebnice," uvedl Sedláček.

Režisér mimo jiné poznamenal, že film je hlavně koncipován pro mladé, neboť nemají dost znalostí o té době.