Masové permské vymírání nebo veliké vymírání je nejrozsáhlejší ekologická katastrofa v historii Země. Má se za to, že k němu došlo kvůli velkému uvolnění lávy po celé východosibiřské platformě. Nakonec zmizelo 96 % mořských druhů zvířat, 73 % pozemních obratlovců a také 83 % hmyzu. Podle vědců biologická rozmanitost trvala 60 tisíc let.

Vulkanická aktivita, která byla doprovázena erupcí popelu a plynu, vedle ke zničení ozonové vrstvy a rozehřátí atmosféry Země. Podle výpočtů vědců však objemy látek uniklých při úniku lávy nestačily na prudkou změnu klimatu.

Vědci zkoumali sibiřské peridotity — horniny, které jsou obsaženy ve vrchní části pláště Země a unikají na povrch při výbuších sopek. Peridotity jsou i v podobě xenolitů — úlomky hornin zachycené lávou. Stáří analyzovaných vzorků dosahovalo 160-360 milionů let.

Ukázalo se, že nejstarší horniny obsahovaly velké množství halových prvků, včetně chlóru, bromu a jódu. Tyto elementy jsou v mořské vodě a dostávají se do pláště při ponoření oceánské kůry pod kontinentální v zónách subdukce. Zároveň v mladších horninách se množství halových prvků prudce snižuje. Ukazovalo to na to, že velké objemy sloučenin (asi 70 % z celkového množství) se uvolnily při velké katastrofické události, ke které došlo asi před 250 miliony. Tím halové prvky unikly do atmosféry a ovlivnily globální klimatický systém.