Ruského prezidenta zbožňují politické strany jako Svobodná strana Rakouska, Alternativa pro Německo a Národní sdružení, uvádí deník. Nejsou však samy. I umírnění konzervativci vidí Putina skrze pomyslné růžové brýle. Před kauzou ohledně vměšování se do amerických voleb měl Putin také vcelku vysoké hodnocení i u amerických republikánů, poznamenává autor článku. A někteří zástupci levice k němu mají také dobrý vztah.

Není proto žádným překvapením, že rakouská ministryně zahraničí pozvala Putina na svou svatbu. „Proč je ale ruský prezident, který se zbavuje kritiků, nechce sdílet moc a nebojí se být krutý, tak oblíbený?" ptá se australský novinář. Má to tři důvody.

Zaprvé se šéf Kremlu prezentuje jako zastánce tradičních hodnot, včetně těch rodinných, a také je příznivcem tradičních představ o mužství. Naopak je odpůrcem liberálních představ o životě. „Jako autokrat prosazuje pořádek ve světě, který, jak se zdá, se řítí do stále většího chaosu," domnívá se novinář.

Zadruhé se Putin staví proti hegemonii Západu ve společenské (práva homosexuálů a feministek), vojenské (NATO) a ekonomické (Wall Street) oblasti. Ruský prezident se zároveň šikovně staví i proti liberálnímu mainstreamu, tedy smyšlenému jevu, který podle mnohých lidí určuje světový pořádek.

A nakonec, zatřetí, to nejzajímavější spočívá v tom, že na pozadí toho všeho Putin stále působí jako sympatický člověk. To nemá cenu vyvracet, zdůrazňuje autor. Pro Putina je typická jakási sebeironie, nevychloubá se, spíše naopak — je skromný, dovolí si i sarkastické vtípky a jeho autoritativní styl vedení není doprovázen žádnými autoritativními manýry. „Bez těchto tří vlastností by bylo naprosto nevysvětlitelné, proč je tento ruský autokrat tak populární," dodává závěrem Der Standard.