Vysoko energetické záření gama nevytváří přímo Slunce, ale vzniká v důsledku součinnosti vesmírného záření s protony ve složení sluneční hmoty. Obvykle je záření gama pohlcováno hvězdou, ale silná magnetická pole mění trajektorii vesmírných paprsků a vysoce energetické fotony unikají do vnějšího prostoru.

Vědci analyzovali údaje získané během desetiletých pozorování (od srpna 2008 do listopadu 2018), která byla provedena pomocí vesmírné observatoře NASA Fermi Gamma-ray Space Telescope. Období nízké sluneční aktivity připadlo na období 2008-2009, vysoká aktivita byla v roce 2013. Vědci zhodnotili počet jevů vylučování záření gama a také energii fotonů v závislosti na aktivitě Slunce.

Vědci zjistili, že Slunce vypouští více záření gama s energií 50 gigaelektronvoltů (50 GeV), než se předpokládalo. Navíc bylo zaregistrováno záření s energií 100 GeV, přičemž vznikalo při nízké sluneční aktivitě. Jeden z fotonů měl energii 467,7 GeV. Jelikož je navíc Slunce bombardováno vesmírným zářením ze všech stran, předpokládalo se, že fotony jsou vylučovány rovnoměrně, během minimální aktivnosti však byly energetické fotony vyzařovány rovníkově, zatímco během maxima hlavně přes póly.

Podle astronomů to ukazuje na neobvyklé chování magnetických polí Slunce. Pokusy spojení nadbytků záření gama se slunečními erupcemi a skvrnami byly zatím neúspěšné. Vědci plánují pokračovat ve zkoumání a chtějí změřit sílu magnetických polí pomocí sondy Parker Solar Probe, která byla vypuštěna 12. srpna 2018.