Ten se přiznal, že momentálně je v přípravce na důchod, ale oficiálně je k dispozici náčelníka Generálního štábu. Přiznal se, že chce po nějakou dobu zůstat nezávislým byť angažovaným občanem, který se bude vyjadřovat k věcem, které považuje za aktuální. Mimo jiné je zván na přednášky, jejichž tématem budou obrana a bezpečnost.

Když se jednalo o rizika pro Českou republiku, generál zdůraznil, že v první řádě jde o terorismus a Rusko.

„Rusko několikrát porušilo mezinárodně uznávaná pravidla v roce 2008 anexí dvou území suverénního států Gruzie, následně v roce 2014 anexí Krymu a velice intenzivní a přímou podporou separatistů v Donbasu, má své vojáky v Podněstří a rétorika ruských představitelů ve vztahu k ruským menšinám, ve vztahu k sférám vlivu je natolik jednoznačná, že se ji nedá interpretovat jinak."

Zároveň uznal, že dnes aliance nepoužívá vůči Rusku pojem „nepřítel" nebo že „je Rusko přímou nebo bezprostřední hrozbou" pro NATO. Za správný výraz zde Pavel vybírá, pokud jde o vztahy s Ruskem, strategické soupeření.

Kromě toho zmínil, že přímému působení Ruska Česko není tak vystaveno, jako třeba Pobaltské země, vzhledem k patřičnému sousedství, ale hlavní hrozbu vidí v informačním působení.

Navíc podotkl, že rozhodnutí NATO o umístění v Pobaltí a v Polsku čtyři prapory má být výrazem jasné odpovědi Rusku, že východní část aliance bude používat stejnou garanci bezpečnosti jako všichni členové.

Mimochodem Pavel nevyloučil, že kromě Ruska může pro Českou republiku představovat hrozbu v budoucnu i Čína, a to nejen z ekonomického hlediska, ale i z vojenského.