Autor průzkumu, doktor Epameinondas Fountas, poznamenal, že medicína toho o vlivu spánku na kardiovaskulární systém zatím moc neví.

Vědci zkoumali vzájemnou souvislost mezi délkou spánku a vývojem kardiovaskulárních onemocnění. Byly analyzovány údaje z celkem 11 průzkumů více než jednoho milionu dospělých lidí, kteří předtím neměli problémy se srdcem.

Pacienti byli rozděleni do tří skupin. První skupina zahrnovala osoby, které spí více než 8 hodin denně. V druhé skupině byli lidé, kteří naspí méně než 6 hodin za den a v třetí skupině byly osoby, které spánku věnují mezi 6 až 8 hodinami denně.

Díky průzkumu odborníci zjistili, že spánek kratší než 6 hodin denně zvyšuje riziko vzniku ischemie a mozkové mrtvice o 11 %, zatímco spánek delší než 8 hodin zvyšuje toto riziko o celých 33 %.

Z toho vyplývá, že nedostatek a nadbytek spánku různě zvyšují riziko vzniku tohoto onemocnění a také úmrtí na srdeční či mozkovou mrtvici. To bylo zjištěno během sledování, které trvalo přibližně devět a půl roku.

Fountas poznamenal, že je nepravděpodobné, že krátké intervaly spánku vážně uškodí našemu zdraví. Při experimentu však bylo nashromážděno mnoho důkazů o tom, že je potřeba vyhnout se příliš dlouhému spánku.