Carpenter na stránkách The National Interest odkazuje na nedávné interiew amerického prezidenta Donalda Trumpa pro televizi Fox News. V něm se Trump pozastavil nad členstvím Černé Hory v NATO, která podle něj může vyprovokovat 3. světovou válku. Trump za svůj výrok sklidil kritiku a výsměch. Carpenter však varuje, že pokud rozšiřování NATO bude pokračovat a po Černé Hoře se novým členem stane Makedonie, nelze vyloučit novou válku na Balkáně, do níž budou zataženy Spojené státy.

Dohoda mezi Skopjí a Athénami, která vyřešila spor o název Makedonie, otevřela této balkánské republice dveře do NATO. Carpenter však upozorňuje na dlouhotrvající problém albánské menšiny v Makedonii a napjaté vztahy této země s Albánií a Kosovem.

„Politici a občané obou zemí (Albánie a Kosova — pozn. red.) dlouho prosazují agendu ‚Velké Albánie‘, která si činí nárok na rozsáhlá území v Srbsku, Černé Hoře a obzvláště v Makedonii," upozorňuje autor článku.

Podle něj několik měsíců poté, co NATO v roce 1999 pomohlo Kosovu oddělit se od Srbska, Albánci žijící v Makedonii se pokusili destabilizovat situaci v zemi a vystoupili s požadavky větší autonomie. Po tlaku ze strany USA a dalších členů NATO se makedonská vláda podvolila.

Na nějakou dobu se situace v zemi uklidnila, ale v posledních letech separatistické nálady opět začaly růst. Před několika lety albánští aktivisté uspořádali rozsáhlé protivládní demonstrace a v dubnu 2017 makedonský ministr zahraničních věcí obvinil Albánii ze vměšování do vnitřních záležitostí země.

„Makedonský prezident měsíc před touto událostí označil požadavky albánské menšiny za největší nebezpečí pro národní suverenitu a jednotu," píše Carpenter. Nicméně západní země nadále tlačí na Skopji, aby činila další ústupky.

Podle Carpentera situace připomíná události z konce 90. let a růst albánského secesionismu v Kosovu, který nakonec vedl k intervenci Severoatlantické aliance. Podle něj, pokud budou nadále růst nepokoje albánské menšiny v Makedonii, může snadno dojít ke konfliktu v případě, že Skopje obviní Albánii nebo Kosovo z podpory povstalců.

Co se stane, pokud Skopje obviní jednu z těchto zemí z agrese, táže se autor. „Není nemyslitelné, že by Spojené státy coby vůdčí země NATO byly zataženy do tohoto hnusného konfliktu," varuje Carpenter.

Proto by podle něj Washington neměl poskytovat bezpečnostní záruky zemím, které nemají žádný strategický nebo ekonomický význam. Potenciální konflikt sice nepovede ke 3. světové válce, Trump by se ale měl řídit svým instinktem a zamítnout žádost Makedonie nebo jakékoliv další země o členství v NATO, uzavírá Carpenter.