
Prezident Alijev je ochoten zvýšit objemy dodávek do Evropy. Situace s dodržováním lidských práv v Ázerbajdžánu by však mohla být lepší a němečtí politici trvají na tom, že nelze nad tím mhouřit oči a řídit se pouze ekonomickými zájmy.
Během sobotní návštěvy Angely Merkelové v Baku prezident Ilham Alijev vyjádřil zájem o rozvoj spolupráce a zvýšení dodávek po jižní trase.
Zdrženlivěji reagoval na otázku, jestli může Turkmenistán dodávat svůj plyn přes Ázerbajdžán do Evropy. Podle Alijevových slov on o tom nerozhoduje.
Německý televizní kanál tvrdí, že šance na dodávky plynu z Turkmenistánu rostou. Státy mající přístup ke Kaspickému moři nedávno vyřešily svůj spor ohledně právního statusu největšího vnitrozemského vodojemu na světě. Díky tomu je teď možné položení plynovodu přes moře směrem na Západ. Pravdou je, že zatím nezodpovězená zůstává jedna z klíčových otázek, a to: úsek mořského dna.
Merkelová dala jasně najevo, že objemy dodávek plynu do EU mohou být zvýšeny. V současné chvíli se z Ázerbajdžánu na Západ dodává celkem 16 miliard krychlových metrů plynu ročně. Podle údajů německé vlády 6 miliard krychlových metrů odchází do Turecka a zbývající část je dodávána do Evropy. Nicméně právní situace v zemi na břehu Kaspického moře by mohla být lepší, zdůrazňuje ZDF.
Jak uvádí německý televizní kanál, jednání v Baku jsou komplikována i zákazem vjezdu do země poslanci spolkového sněmu Albertu Weilerovi, který byl dvakrát v Náhorním Karabachu. Nicméně Merkelová navštívila Baku — podle jejího vlastního vysvětlení proto, že Ázerbajdžán je důležitým politickým a ekonomickým faktorem v regionu.