Minulý týden se světovým tiskem prohnala oslavná zpráva o konci osm let trvajícího programu finanční pomoci Řecku a konci utahování opasků. Podle Varufakise, někdejšího ministra financí za levicové hnutí SYRIZA, se však jedná o fikci.

Ve skutečnosti „zdevastované Řecko vkročilo do dalších 42 let drsných úsporných opatření a dluhového břemene (od roku 2018 do 2060)," píše Varufakis.

Bývalý ministr se vrací k událostem z roku 2008, kdy USA a Británie prostřednictvím svých centrálních bank „vytiskly hory veřejných peněz" a zachránily tak své banky. Vzhledem k pravidlům měnové unie si země eurozóny tento přístup dovolit nemohly. Podmínkou, za níž bylo Německo ochotné vyměnit své německé marky na eura, byl totiž zákaz financování dluhů komerčních bank nebo vlád centrálními bankami.

Nicméně v roce 2009 se i německé a francouzské banky dostaly do problémů a potřebovaly na záchranu stovky miliard eur, které samozřejmě dostaly, připomíná Varufakis. Jenže předlužené Řecko nebylo schopno splácet své dluhy.

„Pokud by vyhlásilo bankrot, tak by následovala Itálie, Španělsko a Portugalsko, což by znamenalo, že by Paříž a Německo potřebovaly další záchranný balíček pro své banky, který by byl větší než bilion eur," píše Varufakis. „Na tomto místě bylo rozhodnuto, že řecká vláda nesmí říct pravdu, tj. přiznat svůj bankrot," pokračuje.

Proto pod rouškou „solidarity se Řeckem" Athény dostaly největší úvěr v lidských dějinách, který ihned skončil na účtech německých a francouzských bank.

„Aby si udobřili německé poslance, obrovská půjčka byla poskytnuta za brutální podmínky utahování opasků," tvrdí autor.

Jenže minulý týden tato „noční můra neskončila", jak se tvrdí ve světovém tisku, upozorňuje Varufakis. Minulý týden pouze skončil třetí záchranný program, tak jak skončil druhý v roce 2015 a první v roce 2012.

„Teď máme čtvrtý takovýto program, který se liší pouze dvěma nepříliš důležitými okolnostmi," vysvětluje bývalý ministr financí. „Místo nových půjček bude vyplácení 96,6 miliardy eur, které mělo začít v roce 2023, odloženo na rok 2032 (…). Za druhé, místo toho, aby to bylo označeno jako čtvrtý záchranný balíček, EU to triumfálně označila za konec záchrany," ironizuje Varufakis.

Přitom nadále trvá režim tvrdých úsporných opatření. V rámci nich bude nadále platit obrovské DPH a nepřiměřené daně pro malé podniky. Důchody budou opět seškrtány a v roce 2019 budou zavedeny nové daně pro ty nejchudší. Do roku 2021 bude muset Řecko ročně splácet dluhy ve výši 3,5 % svého národního důchodu a v období mezi lety 2022 a 2060 2,2 %.

„Poté, co zachránili francouzské a německé banky na úkor nejchudších evropských občanů, a poté, kdy poslali Řecko do vězení pro dlužníky, minulý týden se řečtí věřitelé rozhodli vyhlásit vítězství," uzavírá Varufakis.