„Jaký je smysl? Pro vládu, jako pro správce administrativních zdrojů, je smysl naprosto jasný. Zaprvé, čím menší je volební účast, tím jednodušší je manipulace s výsledky hlasování a tím více je prostoru pro jejich zfalšování," píše zástupce šéfredaktora týdeníku Sergej Rachmanin.

Zadruhé, mládež, jako nejméně disciplinovaná skupina voličů, hlasuje v létě obzvláště neochotně, připomíná novinář.

„Zatřetí (nesmějte se), technologové prezidenta mají vážně za to, že voliči jsou v létě shovívavější než na jaře a vedoucím činitelům tak snáze odpustí jejich chyby," dodal Rachmanin.

Podle jeho názoru se plán týkající se přesunu voleb může opírat o rozporuplný bod v textu Ústavy. Novinář konkrétně upozorňuje na tři body ukrajinské ústavy — prezident se volí na pětileté období, řádné volby se konají poslední neděli v březnu pátého roku prezidentského období, kdežto dny se počítají od okamžiku složení přísahy.

Porošenko složil přísahu dne 7. června 2014 a jeho funkční období by mělo, podle formulace „od začátku do konce", skončit dne 7. června 2019. Podle ústavy by se tedy prezidentské volby měly konat 31. března 2019.

S ohledem na všechny formální procedury související s organizací, konáním voleb, sčítáním hlasů a přísahou nového prezidenta, má Porošenkovo funkční období skončit dne 31. května 2019, tedy týden před celkovým obdobím. Právě tento rozpor může administrativa nynějšího ukrajinského prezidenta podat jako poškození práv hlavy státu a nerespektování projevu vůle voličů, aby dosáhla odložení voleb. Tvrdí to komentátor listu.

Petro Porošenko již předtím prohlásil, že prezidentské volby ohrožují reformy. Stávající prezident oficiálně neinformoval o svém záměru kandidovat v druhém funkčním období.

Výsledky průzkumů veřejného mínění zatím svědčí o malé šanci Porošenka na vítězství ve volbách. Podle průzkumu sociologické skupiny Rating by Porošenkovi neudělilo hlas za žádných okolností celkem 50,4 % respondentů.