Když pomineme všechny zřejmé propagandistické zbytečnosti a mediální nesmyly, které jsou zaměřeny na „oblbování" nejvíce důvěřivé části amerického voličstva (která opravdu věří, že Trump do Bílého domu přivede medvěda v ušance), pak nám zůstává pouze jedna jediná teorie, která zcela vysvětluje snahu, která je vynakládána k jeho odstranění. Média, která se ve skutečnosti podílí na zničení Donalda Trumpa, tento fakt dokonce neskrývají a vše se tak děje otevřeně. Amerického prezidenta obviňují z toho, že plánuje „úmyslné zničení" amerického dolaru. Pokud tedy dříve Trumpa obviňovali z toho, že zbytečně riskuje, což by mohlo uškodit americké měně, pak se tento postoj v současné době poněkud změnil. Trumpa totiž obviňují z úmyslné přípravy zločinu a někteří odvážnější autoři poukazují také na jeho pomocníky — Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga.

Sloupkař agentury Reuters napsal: „Americký izolacionismus vede k pochybnostem o stavu dolaru jako světové rezervní měny. Přičemž tento „americký izolacionismus" je v této situaci pouhým eufemismem pro vyjádření politiky současného amerického prezidenta." Časopis Forbes zašel ještě o trochu dále, když zveřejnil sloupek Charlese Wallaceho, který zahrnuje zajímavou zprávu: „Ruský ministr zahraničí se vyjádřil v tom smyslu, že země, které se potýkají se sankcemi, tedy Írán, Turecko a Rusko, mohou začít používat vlastní měnu pro mezinárodní obchod. Tím narážel na to, že dny dolaru jako mezinárodní rezervní měny mohou být sečteny. V souvislosti s tím pravděpodobně nebude nikdo šťastnější než samotný prezident Donald Trump."

Logika tohoto obvinění je založena na slovech a činech samotného Trumpa. Trump má vcelku neortodoxní (přičemž spíše správné než naopak) představy o mezinárodním obchodu a vztazích mezi zeměmi. Podle jeho výkladu reality existují v systému mezinárodního obchodu pouze dvě kategorie zemí — poražení a vítězové. Poražení jsou ti, kteří nakupují cizí zboží a služby v množství větším, než sami vyrobí, a proto mají negativní obchodní bilanci. K vítězům se pak řadí ti, kteří vyrábí totéž zboží a tytéž služby, které poražení masově nakupují. V rámci tohoto jeho popisu jsou tedy poraženými například USA, Španělsko a Řecko, kdežto k vítězům se řadí Čína, Německo či Rusko. Kritici Trumpa poukazují na to, že pro Spojené státy je tento systém výhodný. To, že pak obchodují v dolarech, které mohou Spojené státy tisknout v neomezeném množství, je jen dalším privilegiem, které z jedné strany Americe umožňuje žít nad poměry a na druhé straně neustále opakovat ostatním zemím nesmrtelná slova Johna Connollyho, který byl ministrem financí v USA za dob vlády prezidenta Reagana. Jeho slova zní následovně: „Dolar je naše měna a váš problém". Nicméně i samotný Trump a mnozí jeho příznivci se domnívají, že takový pohled na věc je neodpustitelnou hloupostí. Neboť taková konfigurace vede k těžce napravitelným a k velice závažným důsledkům — v USA začíná být nevýhodné vyrábět cokoliv kromě dolarů, v zemi chátrá průmysl, mizí pracovní místa a chytří vítězové této země hromadně mění vyrobené zelené papírky za důležité technologie a zdroje. Noční můrou Trumpa a jeho příznivců je tedy scénář, v němž z ekonomiky USA zůstane jen jedna velká tiskárna na dolary a americký lidský kapitál se promění v partu pseudo start-upperů, realitních makléřů, pracovníků PR a profesionálních bojovníků za práva menšin.

Aby bylo možné tento apokalyptický scénář, o němž prezident USA a jeho poradci pro hospodářskou strategii mluvili během volební kampaně, zvrátit, bude minimálně nutné zajistit, aby jakýkoliv import do USA byl nákladný a naopak — jakýkoli export z USA levný. Právě proto probíhají obchodní války s celým světem, zavádí se cla na čínské zboží, dochází ke sporům s EU, Kanadou a Mexikem. Právě odtud pochází obvinění Číny, EU a Ruska (!) týkající se toho, že se konkurenti USA na světové scéně zabývají manipulací měn namířené vůči USA. Trump slabý dolar potřebuje, protože bez slabého dolaru bude jeho mise týkající se vyrovnání americké obchodní bilance zcela nemožná.

Otázkou ale zůstává, zda bude mít americký prezident k dispozici tolik politických příležitostí, aby dosáhl tolik očekávaného oslabení dolaru. Zřejmě však není sám, kdo po oslabení dolaru touží. Na jeho straně stojí nejen americký průmyslový kapitál, ale i ta část finančních magnátů, která doufá, že při pokusu o reindustrializaci Ameriky a při růstu amerického exportu získá velké množství peněz. Například zástupce finančního konglomerátu BlackRock, který spravoval aktiva v hodnotě 6,288 trilionů dolarů, novinářům CNN oznámil, že slabý dolar by byl pro americký finanční trh dobrou volbou.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce