Si Ťin-pching s Putinem neprojednávají každodenní záležitosti, pro tento účel existují speciálně vyškolení lidé. Lídři obou mocností se zaměřují na pečlivé budování dobrých sousedských vztahů a řešení otázek čistě strategické povahy.

V září se znovu očekává příjezd čínského prezidenta do Vladivostoku, kde se spolu s Putinem zúčastní Východního ekonomického fóra. Zajímavé je, že obrat obchodu mezi těmito zeměmi se za první pololetí roku 2018 zvýšil o polovinu. „V minulém roce jsme měli obrat ve výši 87 miliard dolarů a za první pololetí tohoto roku se zvýšil hned o 50 %. Je pravděpodobné, že v tomto roce překročíme hranici 100 miliard," řekl nedávno ruský lídr.

Ruský prezident byl ale podle všeho trochu skromný. Většina odborníků se totiž domnívá, že že vzhledem ke komoditním trendům bude stomiliardová hranice pravděpodobně překonána už v listopadu. Stačí si všimnout, že v červenci, měsíci tradičně „mrtvém" pro obchod, byl společný obrat těchto zemí asi 9,1 miliard dolarů.

Vývoz z Číny do Ruska dosáhl 4,4 miliard dolarů, dovoz z Ruska do Číny dosáhl 4,7 miliardy dolarů (v „mrtvé sezóně"). Celkem se tedy, podle těch nejkonzervativnějších předpovědích, obrat mezi Ruskem a Čínou vyšplhá na 115-120 miliard dolarů To je velmi důležité nejen pro Ruskou federaci, ale i pro ČLR.

Tím nejdůležitějším v ekonomických vztazích mezi Ruskem a Čínou, jak víme, není růst obchodu. Hlavním zájmem, ve kterém se shodují Rusko a Čína, je oblast dopravy a logistiky. Ta má již poměrně přesnou terminologickou definici — „ruský tranzit".

Hlavní specializací  čínských komoditních trhů je masový trh.Ruské trhy pro čínské zboží představují samozřejmě určitý zájem, ale právě jen ten „určitý". Zaprvé, pro Rusko masový trh není příliš prostorný (plus mínus 150 milionů lidí, včetně návštěvníků). Zadruhé, ruští a evropští výrobci mají domácí trh Ruska také rádi. A zatřetí je „transportní rameno" nejhustěji osídlených oblastí Ruské federace téměř stejné jako v zemích EU. Proto není v žádném případě obchod s Ruskem tím rozhodujícím faktorem.

Vše je tedy prosté. Společný zájem, kromě výše zmíněné „vulgární" definice ruského tranzitu, má další a mnohem více vědecky zaměřený cíl — kontrolu nad globálním tokem zboží.

A nyní velmi, opravdu velmi vážně.
Vše spočívá v tom, že současná síla západní civilizace je založena nejen na dolaru a dalších brettonwoodských systémech. Je založena na globální kontrole světového obchodu a na americké skupině dopravců, kteří mají kontrolu nad cestami světového námořního obchodu. Stejně jako nad Panamským a Suezským průplavem, které kontroluje „pomyslný Západ".

Konkurence s těmito lidmi na moři je v současné situaci obtížná. Ale pozemní cesty, které buduje Rusko s Čínou (Hedvábná stezka, euroasijský koridor Východ — Západ) a také ty mořské, které ve skutečnosti vedou podél pobřeží a prochází teritoriálními vodami Ruské federace, tedy Severní mořská trasa a íránsko-ruský koridor Sever — jih, mají v plánu si tento obrovský „obchodní koláč" rozdělit.

Proto se hlavní představitelé Ruska a Číny při každé příležitosti pravidelně setkávají, a to na všech vhodných místech. Vzhledem k současné globální situaci mají vždy o čem mluvit.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce