Západ si zase jednou vsadil na špatného koně: jeho miláček na volebním lístku chybí a ani další vyzyvatelé Vladimíra Putina nemají šanci. Není to jen věcí popularity presidenta, ale i záležitost samotných kandidátů. Úřadující president vyhraje volby již v prvním kole v neděli 18. března. Tato prognóza se zakládá na četných průzkumech oblíbenosti politiků, kde Vladimír Putin zpravidla skóruje v intervalu 60 a 85 procenty.

Přesto existuje v Rusku 67 stran a sebevědomých občanů, kteří si rovněž věří, že by mohli zemi řídit, a to ještě lépe než Putin. Tolik totiž bylo u ústřední volební komise ohlášeno nominačních shromáždění. Mezi aspiranty najdeme řadu politiků třídy no-name a i mezi stranami figurují takové, jejichž jména téměř žádnému Rusovi nic neřeknou, jako je třeba monarchistická strana, strana dobrých skutků, strana ochrany dětí, strana důchodců, Rudá fronta, Dialog žen, neodmyslitelní Zelení, dále po jedné socialistické a sociálně demokratické straně a také dvě strany komunistické.

Hrozilo tedy, že volební lístek bude nekonečný. Ale nakonec ústřední volební komise u některých kandidátů, kteří prakticky nemají šanci dosáhnout ani jednoho promile hlasů, reklamovala dodané podklady a registraci kandidátů odmítla. Někteří kandidáti své přihlášky také sami stáhli.

Mezi kandidáty odmítnutými ústřední volební komisí byl i jeden, který věc své kandidatury několikrát dostal k soudu, ale všechny soudy prohrál. Na jeho straně ale vždy spolehlivě stály Evropská unie, Evropský soud pro lidská práva a ministerstvo zahraničí USA. Tímto mužem byl Alexandr Navalnyj „největší bojovník proti korupci“ a největší „Putinův protivník“, jak vyplývá z jeho vlastní prezentace. Důvodem odmítnutí kandidáta Navalného byla jeho dřívější podmíněná odsouzení, kdy lhůta podmíněného odkladu trestu dosud nevypršela. Navalnyj se obsloužil podle osvědčeného schématu – ze zatracovaných 90. let. Založil firmu, která u státních podniků kupovala lacino dřevo a prodávala jej dále za tržní ceny. Rozdíl v cenách si mezi sebe rozdělili ředitel státního podniku a ona soukromá firma. V anglosaském světě se tomuto typu podnikání říká „kickback“. Ruský soud viděl věc podobně a podle toho rozhodl. Jinak se ale k věci postavil Evropský soud pro lidská práva (ESLP)– podle něj se jednalo o politické pronásledování opozičníka. Ruská justice odsoudila Navalného podruhé. ESLP se znovu postavil proti, a pak rozhodoval ruský soud potřetí…. a tak dále. Naposledy povolal Navalný evropské soudce na pomoc v listopadu 2017. Ale pro ústřední volební komisi je odsouzený. Tečka. Kandidatura odmítnuta.

Evropská ministryně zahraničí Federica Mogherini podle očekávání zpochybnila existenci politické plurality“ v Rusku a mluvčí ministerstva zahraničí USA vyzval Moskvu, aby zajistila férový průběh voleb. Business as usual….

Alexandr Petrov

Zdroj: https://www.compact-online.de/