S polskou společností se soudil o 20 miliard Kč jako odškodnění, spor ale prohrál. Jeho pověst byla v Polsku tak špatná, že na začátku roku 2014 musel vyvracet zvěsti, že využije své křeslo ve vládě k vytlačení polských potravin z českého trhu.

Agrofert podal na PKN Orlen v souvislosti s privatizací Unipetrolu čtyři žaloby. Uspěl ale jen s jednou z nich, když bylo v roce 2009 Orlenu nařízeno zaplatit smluvní pokutu zhruba 2,45 miliardy.

Nejvíc peněz požadoval Agrofert ve zmíněné žalobě o odškodné ve výši 20 miliard, kterou však 7.dubna 2015 definitivně zamítnul Vrchní soud v Praze.

Teď v roli premiéra mluví úplně jinak. Podle svých slov věří tomu, že si Polsko s Evropskou unií vyjasní svůj problém s článkem 7 a přesvědčí komisi, že v zemi není ohrožena vláda práva. Jeho vyjádření ostře kontrastuje s prohlášeními ministra zahraničí Martina Stropnického a eurokomisařky Věry Jourové (oba z ANO).

"Souhlas ím s prvním místopředsedou komise Timmermansem – tedy že se jedná o vážný útok na nezávislost justice v Polsku. Pokud se tato reforma dotáhne do konce, nezávislá justice přestane existovat," řekla v červenci 2017 eurokomisařka Věra Jourová.

„Měli bychom se pokusit naznačit našim polským sousedům, že ta reforma soudnictví není nejšťastnější krok,“ řekl český ministr zahraničí před 6 dny. Martin Stropnický tak zastává spíše názor Evropské unie, že polská justiční reforma skutečně může ohrožovat principy právního státu.

Babišovi nelze vyčítat, že chce v rámci Visegrádu projevit solidaritu. Dokud ale bude zároveň podnikatelem a premiérem, vždy se bude nabízet otázka, do jaké míry je jeho politika ovlivněná zájmem ukrojit si další díl daného trhu s potravinami či chemickými produkty. Končí svůjblog Erik Best.