18. únor 2017, Michail Prouza © 2017
V následujícím článku bych vám chtěl nabídnout volný český překlad závěrečné části přednášky všeobecně uznávaného finančního analytika a stávajícího poradce singapurské investiční banky Vulpes Investment Management Grant Williamse jak byla přednesena v prosinci loňského roku na londýnské konferenci ‘Mines & Money’.   Text je doplněn ilustracemi a grafy Grant Williamse a některými z mých vlastních poznámek, vysvětlivek a odkazů a úvah k tomuto pozoruhodnému tématu ….

V přednášce Williams nabídl veřejnosti zatím snad nejvýstižnější vysvětlení historického růstu amerického petro-dolaru a nevyhnutelnosti jeho pádu  –  a následně pádu hegemonie USA.

V předchozí úvodní Kapitole I překladu přednášky ‘Smrt amerického petro-dolaru’ jsme se zběžně seznámili s historií vzniku amerického ‘petro-dolaru’ a se záměry strůjců dnešního světového finančního systému. Nahlédli jsme také do pozadí dnešní závislosti světového obchodu na US dolaru a poznali jsme důvody vynucené potřeby všech zemí světa hromadit značné dolarové rezervy a udržovat velké objemy dluhopisů US vlády.

V závěru předchozí úvodní kapitoly jsme společně s Williamsem nahlédli do blízké budoucnosti Spojených Států. Na základě logické analýzy Williams předpověděl nevyhnutelnost extrémního nárůstu zadlužení federální vlády SS u zahraničních věřitelů. Extrémního do té míry, že tržní hodnota stávajících zlatých rezerv USA pokryje v roce 2023 pouze 0,3% !!! cenných papírů vydaných vládou USA.

V této závěrecné kapitole se zamyslíme nad předeslanou nevyhnutelností pádu jak amerického petrodolaru tak i hegemonie USA.

Prohlášení autora:

Předesílám, že mým záměrem zde nebylo a není dotknout se svými úvahami jakýmkoliv nevhodným způsobem žádné z níže jmenovaných osob, kterékoliv menšiny či většiny kdekoliv na této planetě, jakékoliv národnosti, etnika nebo rasy či vyznavačů jakéhokoliv náboženství nebo politického smýšlení či pomýlení, neřkuli lidí všelikého pohlaví nebo sexuálního zmatení.

Pokračujme tedy slovy Grant Williamse:

„Get It.   Got It?   Good“ …

V nadcházející části naší úvahy se spolu budeme prokousávat řadou grafů, které ilustrují nedávné změny ve vývoji aktiv US federální pokladny, korporátních bondů, bondů agentur a trhu s cennými papíry.

Ano, Čína dělá to, co slibovala udělat a začala to dělat tehdy, kdy slibovala, že to udělá …

Graf 11 ilustruje vývoj nákupu US cenných papírů Čínou od roku 2000 do 2016.   Včetně počátku trvalého omezování jejich držeb v roce 2013 …

 

Několik dalších grafů nám ukáže v kratším časovém detailu reakce trhu na události posledních let:

Graf 1 – V posledních 3 letech Čína začala systematicky prodávat US  krátkodobé dluhopisy …

… podobně jako úpisy dlouhodobé –Graf 2, jejichž nákup mezi 2013 a 2014 stagnoval, aby se jich začala Čína rozhodněji zbavovat v roce 2015.

Graf 3 – Ve stejném období začala Čína se stejně razantním prodejem korporátních bondů …

… a s trochu rozpačitějším prodejem bond agentur– Graf 4;

… i když v tomto případě nelze zatím sledovat tak výrazný trend …

Jak napětí na trhu a jeho nestabilita narůstá, výrazný trend je na Grafu 4 obtížné rozpoznat.

Teď ale pozor  –  Hádejte kdo také začíná prodávat …?

Správně, Saudi začali rezolutně prodávat US krátkodobé dluhopisy – Graf 5

 

… a ještě agresivněji dlouhodobé cenné papíry US vlády – Graf 6

Podíváme-li se na údaje Trade Information Centre v delší časové periodě (od roku 2002)  vidíme, že nové nákupy US cenných papírů zahraničními subjekty začaly zpomalovat již od roku 2010 … a že od roku 2013 jsou v negativní zóně – tzn. jejich prodej převládá nad jejich nákupem– Graf 7

Graf 8 ukazující objemy kumulovaných 12ti-měsíčních prodejů US treasuries od roku 1993 ilustruje výše zmíněný trend ještě výrazněji …

Podíváme-li se na následující graf 12ti-měsíčních objemů poptávky po US dluhopisech v období od roku 1979, míra a intenzita změn v poptávce od roku 2013 je o to více patrnější.

Stejně patrné jsou i hlavní katalyzátory akcelerace tohoto trendu:

Bod 1 označuje dobu zahájení ‘de-dolarizace’ čínskou centrální bankou, a bod 2 ukazuje na den zahájení nákupů ropy Čínou za zlato … a tedy dobu, kdy se nárůst poptávky po US cenných papírech zastavil a začal opadat (viz zpět Graf 6 Kapitola I … )

Pamatujete náš první graf na Kapitoly I ilustrující objemy nákupů US cenných papírů Saudy versus cen ropy?  Od roku 2014 se oba do té doby výrazně souběžné trendy obrátily proti sobě … anomálie orámovaná modrým rámečkem …

Podívejme se teď pozorně na graf následující – zvláště pak v souvislosti s optimistickým ‘bull’ trhem s bondy, a u vědomí poklesu nabídkových cen US vládních úpisů, které byly patrné v průběhu let 2015 a 2016 …

Rusové, kteří jak víme dnes prodávají ropu Číně za juany, za které pak obratem nakupují na čínské burze podceněné západní zlato, soustavně nabírají na rychlosti na cestě k podstatnému zvýšení svých zlatých rezerv, přičemž lámou historické rekordy v objemech měsíčních nákupů zlata.

Na následujícím grafu si můžeme všimnout výrazného skoku v nárůstu v průměrných měsíčních nákupech zlata (černá tečkovaná čára) před rokem 2013 a pak v období po uzavření oněch juanových obchodních dohod mezi Čínou a jejími obchodními partnery (především Íránem a Ruskem) zmíněných výše …

Tunové objemy ruských nákupů zlata prakticky zdvojnásobily … !!

Ted’ ale musím poprosit o zvláštní pozornost, protože porozumět údajům v následujícím grafu, který ukazuje tržní hodnoty ruských zlatých rezerv bude důležité pro pochopení významu zmíněných událostí.

Pohled na tržní hodnotu ruských zlatých rezerv totiž naznačuje, jak zásadní dopad měl a má nákup zlatých cihel pro ruské finančnictví v posledních dvou letech …

… a jak nárůst hodnoty zlata zmírnil důsledky předchozích vynuceně dra-stických kroků Centrální Banky Ruska nezbytných k záchraně a vzkříšení rublu sužovaného nízkou cenou ropy a také sankcemi Západu vůči Rusku.

Zelená linka grafu ukazuje hodnotu ruských zlatých rezerv vyjádřených v rublech.  Od počátku roku 2013, v důsledku výrazně slábnoucího rublu linka grafu prudce stoupala.   Pro zaujaté kazatele zkázy Ruska to bylo znamením jeho kolapsu v důsledku snakcí a následkem zorchestrovaného prudkého a záměrně udržovaného poklesu cen ropy – a tedy poklesu příjmů Ruska z prodeje ropy …

Na konci roku 2013 si už začali mezi sebou ‘likvidátoři’ Ruska vzájemně blahopřát k porážce Sborné …

Nicméně  …

(Bloomberg, 3. dubna 2015: ‘ … Tady vidíme, proč guvernérka Centralní Banky Ruska Elvíra Nabiullina po osmiměsíčním ‘půstu’ nespěchala s obnovením nákupů cizí měny: největší čtvrtletní nárůst ceny zlata od roku 1986 totiž právě vymazal všechny ztráty Centrální Banky Ruska způsobené v posledním roce její snahou o vzkříšení rublu.

Zatímco letošní prudký 9% nárůst hodnoty rublu dával ‘expertům’ naději, že Centrální Banka Ruska opět obnoví nákupy zahraničních měn, ruští stratégové namísto toho už 13 měsíců nakupují zlato – aby tak v lednu 2015 poprvé překročili v objemech zlatých rezerv hodnotu US$380 miliard.’

Hmmm…

Ochota Ruska prodávat Číně ruskou ropu za juany a možnost za utržené juany obratem nakupovat zlato na šanghajské zlaté burze kompletně obrátily hru ve prospěch Ruska.  Nezapomínejme, že tyto změny probíhají v nepochybně nejdůležitější oblasti – tedy na poli světového trhu s energií. Jeho dynamika, dynamika poptávky a nabídky, se nám dramaticky přetváří přímo před našimi zraky.

V srpnu tohoto roku [pozn.: 2016] Rusko předběhlo Saudy a stalo se nej-větším exportérem ropy do Číny …:

Al Awsat, 3. srpna 2016: ‘ … V průběhu prvních sedmi měsíců tohoto roku nakoupila Čína 30,5 miliónů tun saudské ropy, tedy o 4% méně než za poslední rok. Zatímco nakoupila asi 29,5 milionů tun ruské ropy, tedy o 27% více než v minulém roce.

A to není něco, co by král Salman chtěl přejít mlčením … :

Právě naopak …

Král rozhodl začít používat ‘politické páky ve prospěch Číny’ …

 ‘V rámci nelítostného obchodního soupeření je nezbytné, abychom [pozn. Saudská Arábie] bránili své pozice na čínském ropném trhu za použití politické strategie.’

Doufám, že jsem stále schopen udržet si vaši pozornost – protože přicházíme k rozuzlení tohoto fascinujícího hlavolamu – pomalu nalézáme nitky, které splétají všechny tyto zdánlivě vzájemně nesouvisející události a skutečnosti do logického závěru:

Čína, dnes největší spotřebitel ropy na světě, bude své smlouvy o nákupu ropy oceňovat v juanech, které budou směnitelné na čínské mezinárodní energetické burze International Energy Exchange v Šanghaji. Juan se tak nevyhnutelně stane plně směnitelný …

Bloomberg, 5. listopadu 2015: ‘ … Do konce roku 2015, Čína, od dubna světový importér ropy číslo 1, bude moci začít vydávat své vlastní ropné ‘futures’  kontrakty* [pozn.: termínované smlouvy o budoucích dodávkách ropy; více viz níže*].

‘Záměr Číny je zřídit třetí světovou energetickou burzu a konkurovat tak stávající West Texas Intermediate operující na New York Mercantile Exchange, a Brent Crude Futures v Londýně, kterou vlastní ICE Futures Europe.’

‘Shanghai International Energy Exchange se tak stane první čínskou burzou nerostných surovin přístupnou zahraničním investorům a operující na bázi juanu.  Podle slov Song Anpinga, předsedy Shanghai Futures Exchange, burza bude otevřena všem zahraničním investorům a juan bude na půdě burzy plně směnitelný.’

 *) Ropné ‘futures’ kontrakty jsou standardními tržními produkty, s nimiž samotnými je možné obchodovat (prodávat či nakupovat je) na světové energetické burze (New York Mercantile Exchange nebo Brent Crude Futures v Londýně).  ‘Futures’ kontrakt zavazuje stranu ropu kupující odkoupit od strany ropu prodávající předem dohodnuté množství ropy předem dohodnutého dne v ceně aktuální v den naplnění kontraktu. Hodnota těchto směnitelných kontraktů kolísá v závislosti na změnách cen ropy (doposud oceňované v US petro-dolarech) v průběhu doby platnosti daného kontraktu.  Potvrzením ‘futures’ kontraktu se nakupující strana snaží omezit obchodní riziko související s fluktuací ceny ropy v období do naplnění smlouvy.  Toto riziko tak přejímají burzovní spekulanti, kteří s těmito směnitelnými kontrakty na energetické burze obchodují v očekávání vlastního zisku.

 

Hle – internacionalizace juanu!

Jak je zřejmé z data vydání této zprávy (listopad 2015 …), vydání prvního kontraktu bylo několikrát odloženo – údajně z důvodu ‘vysoké nestability na čínském akciovém trhu’.  Není však vyloučeno, že sami Číňané, u vědomí důsledků, které zamýšlené změny nevyhnutelně budou muset mít na celou světovou ekonomii, potřebují více času na ještě důkladnější analýzy možných důsledků a na přípravu optimální reakce na tyto kolosální změny.

Zatím víme, že Čína dnes vytlačila USA z pozice největšího importéra ropy, což přispělo nejen ke zvýraznění důležitosti Číny na světovém trhu s ropou ale také k nevyhnutelně brzké směnitelnosti čínského juanu.

Bloomberg, 13 října 2016: ‘ … Čína je dnes největším importérem ropy na světě. Nejen že vytlačila z této pozice Spojené Státy, ale podle zveřejněných informací celní správy, v uplynulém měsíci září dovezla rekordní denní množství ropy – 8,08 miliónů barrelů – při stálém ročním nárůstu 18%.

Takže, po 45 letech závislosti světa na petro-dolaru, největší světový dovozce ropy nakupuje u největšího vývozce ropy za juany. Ten pak za utržené juany nakupuje na šanghajské zlaté burze SGE zlaté cihly.  A jak statistická data ukazují, obchodní výměna probíhá hladce a rychle.

V současné době je toto dvoustranné obchodování na nově zřízené čínské burze umožněno pouze těm, které Hillary Clinton v průběhu své prezidentské kampaně s upřimným opovržením nazývala ‘the basket of deplorables’ (neboli hrstka zpustlých zoufalců) z Číny, Íránu a Ruska.

Nuže, pokusme se představit si co se stane jakmile se tyto juanové ‘futures’ kontrakty stanou běžnou záležitostí v mezinárodním obchodě …

Představme si reakci vývozců ropy stane-li se ropa náhle směnitelnou za zlaté juany.  Berouc v potaz narůstající neklid na Středním Východě, sílící nedorozumění mezi Saudy a USA a navíc neskrývané úvahy Saudů o ‘politicko-strategické podpoře’ Číny – je skutecně tak těžké si představit, že by … například Saudi … projevili o juan zájem …?

A Brazílie …

Nebo Norsko …

Reuters, 28 října 2016: ‘Šanghaj Zapsal Dubaj jako 1. Zahraniční Burzu k Užívání SGE Zlatý ‘Fix’ ve ‘Futures’ Programerch’  … Shanghai Gold Exchange (SGE) právě podepsala dohodu, která umožní Dubai Gold & Commodities Exchange (DGCE) aby byla první zahraniční burzou, která bude moci vyvinout derivativní produkty v obchodu zlatem na půdě SGE.

Pro uvedení zlatých ‘futures’ kontraktů na trh, dubajský DGCE bude užívat ceny zlata ‘fixované’ na šanghajské SGE ve směnitelných juanech. Je to finální krok Číny k zajištění si vlivu na světovém trhu zlata.

Ať už se stane cokoliv, kontrakty, se kterými se bude obchodovat na čínské energetické a zlaté burze, vytvoří příležitost prakticky neomezené arbitráže*, která umožní kterémukoli vlastníkovi ropy prodat možnost směnit ropu za zlato, a komukoli, kdo nakoupí laciné zlato na západě směnit ho v Šanghaji za ropu.  A to vše prostřednictvím směnitelného juanu.

*)  Arbitráž je obchodní transakce, v rámci které se cenné papíry, měna nebo komodity prodávají a nakupují současně na různých trzích za účelem využití rozdílných cen identického produktu na těchto jednotlivých trzích.

Již dnes se v místech jako Tokyo, Soul a Dubaj otvírají trhy se zlatými bulliony a projednávají se podmínky jejich napojení na šanghajskou zlatou burzu SGE, která se rychle stává největším trhem s fyzickými bulliony zlata na světě.

Následující graf vývoje ukazatele ‘poměru cen zlata a ropy’ (GOLD/OIL Ratio) nám řáká, jak světový trh zareagoval na čínsko-ruskou dohodu o nákupu ropy. Červená šipka označuje prudký zvrat ve vývoji zmíněného ukazatele právě v době zvratu v dlouhodobém růstu nákupů US cenných papírů držených v rezervě zahraničními subjekty a tedy v době, kdy Čína začala platit za ropu Rusům zlatem.

Letos [v roce 2016] vzrostl tento ukazatel na zatím nejvyšší hodnotu za posledních 80 let – tedy od velké světové krize …

 

Jakmile tyto zatím sporadické ropné a zlaté arbitráže nabudou na objemu, nevyhnutelně se to projeví výrazně na vzájemném poměru cen těchto dvou komodit – zlata a ropy …

To nás přivádí zpět k červenému otazníku ? na grafu 6 z Kapitoly I, který ilustruje historický vývoj cen ropy do roku 2016 …

Nevypadá ten nedávný prudký pohyb na trhu jako kdyby se cena ropy chtěla vrátit k oceňování ropy zlatem – tak, jak tomu bylo do roku 1973?

Tento pohyb odráží nesmírné možnosti plnně směnitelného zlatého juanu v ropných a zlatých ‘futures’ kontraktech šanghajské burzy.

‘Burza neomezených možností’ … koho mi to tenhle slogan připomíná …?

Hmmm …

Nuže dostáváme se téměř k závěru našeho příběhu.

Zrekapitulovali jsme společně alespoň ty nejpodstatnější z nedávných na první pohled nesouvisejících událostí ve světě.

A snad se nám podařilo tyto zdánlivě chybějící souvislosti najít.

Ve světle tohoto poznání bychom snad mohli připustit, že země, které produkují a vyvážejí ropu, mají dnes poprvé po téměř půl století možnost volby – volby mezi dvěma obchodními a de facto existenčními strategiemi ilustrovanými jasně zde:

Kdybyste byli zemí vyvážející ropu (jako např. Saudi, Rusko, Brazílie, Norsko …), kterou ze dvou níže uvedených možností byste zvolili:

MINIMALIZOVAT – omezili byste svou produkci ropy na minimum a zmaximalizovali své rezervy US dlužních úpisů, které ztrácejí na hodnotě ?

… tedy ‘ceniny’, která má neomezený objem, kterou její ‘poskytovatel’ může snadno vytisknout na kdejaký kus papíru, kterou může kdokoli nakoupit kdykoliv a v téměř jakémkoli množství  –  tak jak to bylo zvykem dělat v posledních 40 letech … a to vše s vědomím, že v nadcházející dekádě bude US vláda potřebovat astronomické částky na vyplácení právoplatných nároků babyboomers – a že tedy bude dlužní úpisy tisknout jak na běžícím pásu …

Anebo  …

ZMAXIMALIZOVAT – zvětšili byste produkci ropy na maximum tak, abyste ovládli co největší část čínského [tedy největšího] trhu s ropou, kde si za utržený juan budete moci nakoupit lacině zlato a posílit své zlaté rezervy ?

… rozuměj rezervy té nejhodnotnější komodity, které je na světě jen omezené množství, kterou není možné vyrobit ze vzduchu či vytisknout na papír a která je dnes na západě tou nejpodhodnocennější komoditou prodávanou hluboko pod cenou … ?

(V celé historii lidstva nebylo zlato podhodnoceno tak výrazně jako je pod-hodnoceno právě dnes v přepočtu k hodnot US dlužního úpisu …)

Jen připomenu, že na světovém trhu s kovovými komoditami je trh se zlatem (GOLD) s roční produkcí v hodnotě US$170 miliard tím největším trhem.  A to i přesto, že v současnosti je na západním trhu zlato hluboce podceněno.

Nicméně i kdyby byla současná cena zlata adekvátní a odpovídala jeho skutečné hodnotě, dokonce i pak by trh se zlatem byl pouhým trpaslíkem vedle trhu s ropou (OIL), který má hodnotu US$1,720 miliard ročně.

Podíváme-li se ale na průměrnou roční držbu US dlužních úpisů (TREASURIES) za poslední dva roky, vidíme, že trh s touto ‘ceninou’ (US$6,200 miliard za rok)  je 5x větší než trh s ropou (OIL) … a 50x větší než trh zlatem (GOLD)

Nuže, dovolte mi lapidární otázku:

Která z těchto tří komodit bude pro vás tou nejhodnotnější?

Které z těchto komodit byste chtěli držet v rezervě nejvíce?

  

US Treasuries …?

US federální vláda může dlužní úpis vykouzlit doslova ze vzduchu.  US finanční správa The Securities Industry and Financial Markets Association definuje US dlužní úpis těmito slovy:

 ‘Protože [US] dlužníúpisy jsou kryté ‘pověstí, plnou vírou a důvěrou’ ve federální vládu, a v její schopnost zvyšovat a vymáhat daně a schopnost tisknout peníze, US Treasury Securities [US vládní dlužníúpisy] jsou obecně považovány za nejbezpečnější investice. Trh je považuje za investice s nulovým rizikem, což znamená, že jak vaše jistina, tak vaše úroky vám budou s největší možnou pravděpodobností vyplaceny jak v požadované době, a tak v plnéčástce.’

 

Hmmm …

A což takhle Ropa… ?

Kterou například Saudi mohou také jednoduše vytisknout (promiňte …) sebrat ze země podle libosti s náklady pod US$10 za barrel … ?

Nebo Zlato … ?

Komodita, jejíž výskyt je velice omezený, kterou je stále obtížnější nalézt a vyprodukovat, která je v relaci s US dluhopisy výrazně podhodnocena a po které šilhají nejenom centrální banky dvou nej-větších producentů ropy ale také banka největšího importéra ropy?

 

Hmmm …

Touto otevřenou otázkou docházíme konce přednášky Grant Williamse. Děkuji za vaši pozornost a budu rád, přiměla-li vás má interpretace k zamyšlení.  Případně ke shlédnutí původní londýnské prezentace, například na  zde pod názvem ‘2016 Mines & Money Presentation Get it. Got it? Good!’.

Jak už bylo uvedeno v úvodu Kapitoly I, ve svém výkladu výše jsem se opíral pouze o závěrečných 15 minut Williamsovy přednášky, jejíž shlédnutí vám mohu jen vřele doporučit. Část přednášky, která je věnována petro-dolaru začíná na 19:20 minutě videa. Williams tam nabízí také velice názornou grafiku a animace, které vás nepochybně zaujmou a pomohou ještě lépe porozumět strohým grafům, použitým v této úvaze.

Snad veden vaším zájmem úvodní kapitolu, rád bych přidal jedno zamyšlení a otázku na závěr.

 

Smrt amerického petro-dolaru …

V pouhých 15 minutách nemohl Grant Williams připomenout všechny významné světové události přímo související s petro-dolarem.  Jako byl například počátek dodávek íránské nafty Indii za zlato, které Indové nakupovali v Turecku.  Kterýžto obchod pravděpodobně inspiroval Kaddáfiho v roce 2010 k jeho poslední extravaganzi …

Do roku 2011 byl Muammar Kaddáfi hlavou Lybijské Arabské Republiky, nejbohatšího a nejrozvinutějšího státu Afriky. Převážně pouštní stát byl výjimečný dlouhodobou politickou stabilitou, sekularitou, plným zrovnoprávněním žen, rozvinutým školstvím, solidním sociálním zabezpečením všech částí společnosti, s dobře fungujícím zdravotnictvím, silnou armádou a stát, který inicioval a financoval vývoj světově nejprogresivnějších technologií v hospodaření s pitnou vodou.

Za Kaddáfiho byla Lybie, takto bývalá italská kolonie spravovaná později jako britský a francouzský protektorát, africkým státem bezpochyby nejvíce ‘nakaženým’ evropskou kulturou, morálkou a mentalitou …

V roce 2001 byl Kaddáfi hlavou jediného arabského státu, který vyjádřil upřimné pohoršení nad útokem na Twin Towers v New Yorku …

Po více než 40 let Kaddáfi vědomě a cíleně bránil jižní hranice Evropy – svého nejdůležitějšího obchodního partnera – před invazí arabů a afričanů … a rád to evropským vůdcům jako byli Blair, Kohl a Sarkozy připomínal.

Notoricky extravagantní Kaddáfi byl bizardní směsicí afro-arabské a kolonialní evropské kultury … ale protože seděl na bezedném sudu ropy, Evropané mu VŠECHNY jeho exotické rozmary shovíavě tolerovali …

Jeho posledním rozmarem v roce 2010 byla emise zlatého lybijského dináru spojená s požadavkem platby za lybijskou ropu ve zlatě …

 

Jak tenkrát zareagovaly na Kaddáfího poslední rozmar Hillary Clinton s Madlenkou Allbright … všichni víme.

Jak by asi dnes zareagovala prezidentka Hillary Clinton na dnešní  ‘rozmar’ Číny a Ruska …?

… a co dál … ?