Takové malé země jako je Lotyšsko, Litva a Estonsko, samozřejmě, mají logický zájem stát se členy vojenského bloku. Druhou věcí je, jaké k tomu mají důvody.  A z tohoto pohledu se odhaluje to, že s cílem, jak si pro sebe zajistit vojenskou podporu USA, se státní orgány těchto zemí uchýlily k protiruské hysterii.

Bílý dům ústy prezidenta Trumpa opakovaně potvrdil svůj pozitivní postoj k Severoatlantické alianci. Ale současně dal Washington jasně najevo všem členským státům, využívajícím tuto ochranu, že tato bude mnohem dražší, než dosud.

Nároky vlády USA na všechny členy bloku jsou stejné. Například litevský prezident během minulého roku aktivně usiloval o rozmístění amerického systému protiraketové obrany ve své zemi, ale 2% HDP Litvy zatím zaplaceno není. Nastal čas „utahování opasků“ i v NATO, což říká generální tajemník Jens Stoltenberg zcela otevřeně. Bez ohledu na aktivní protiruskou pozici vlád Baltských států Stoltenberg řekl, že nic nenasvědčuje tomu, že by se Rusko chystalo tyto země napadnout.

„Jsme děním v Rusku a jeho případnými úmysly znepokojeni, ale zároveň je důležité, abychom situaci nedramatizovali“, řekl generální tajemník. Aniž opustil protiruské zaměření NATO, deklaroval jeho určité zmírnění.

Současná situace je taková, že řinčení zbraněmi, jakož i okázalá cvičení NATO u ruských hranic, budou pro členy aliance o hodně dražší, přičemž protiruská hysterie ztrácí na aktuálnosti. Protože roste počet evropských lídrů, přicházejících na to, že je načase začít dialog s Moskvou, než neustále přiživovat konfrontaci. Ale to stále ještě neznamená, že rozmísťování vojenských sil aliance v Baltských zemích dosáhlo svého vrcholu a že vojenský blok přestane provokovat, protože, co by potom bylo smyslem jeho existence?

Igor I., 20.03.2017

Zdroj: