Za pouhých pár měsíců prodělal obsah západních národních i mezinárodních médií hlubokou proměnu. Jsme svědky zrození Spojenectví, o němž˛skoro nic nevíme – ani o jeho skutečných původcích, ani o jeho skutečných cílech – ale jehož přímé antidemokratické důsledky můžeme pocítit okamžitě. Západ v současnosti prochází nevídanou neslýchanou systémovou proměnou – nějaké mocné síly postupně orientují komplex médií jediným směrem. Současně se mění obsah médií – jen poslední rok byla ještě stále logická a směřovala k objektivitě. Vzájemné spory vedla v duchu zdravé soutěže. Teď však fungují v ganzích, jejich soudržnost je založená na emocích, a stávají se zlomyslnými, jestliže čelí lidem, které zavrhují.

Myšlenka Spojenectví mezi médii je pokračováním zkušeností Mezinárodního konzorcia pro investigativní novinářství (ICIJ), které nesjednocuje média, ale pouze jednotlivé novináře. Spojenectví se stalo proslulým publikováním informací ukradených od dvou právnických firem na Britských Panenských ostrovech, a od PricewaterhouseCoopers (PwC), banky HSBC, a panamské firmy Mossack Fonseca. Tato odhalení byla použita hlavně na diskreditaci ruských a čínských předáků, ale v jednu chvíli rovněž vrhla světlo na opravdové trestné činy páchané Západem. Kromě toho, počestný předstíraný důvod boje proti korupci, prolomení důvěrnosti informací právníků a bank, vážně poškodil tisíce jejich čestných klientů bez jakékoliv reakce ze strany veřejného mínění..

Během období přibližně čtyřiceti let jsme byli svědky pokračujícího seskupování médií do určitých mezinárodních trustů. V současnosti se 14 skupin dělí o více než dvě třetiny západního tisku (21st Century Fox, Bertelsmann, CBS Corporation, Comcast, Hearst Corporation, Lagardere Group, News Corp, Organizações Globo, Sony, Televisa, The Walt Disney Company, Time Warner, Viacom, Vivendi). Od nynějška sdružení ovládané jednotkami Google Media Lab a First Draft razí vazby mezi těmito skupinami, které se už těší dominantnímu postavení. To, že součástí tohoto Spojenectví jsou tři nejdůležitější tiskové agentury na světě (Associated Press, Agence France-Presse a Reuters) mu zaručuje monopolní moc. Je to bezpochyby “illicit entente” (protiprávní spojenectví), zřízené nikoliv za účelem stanovení cen, ale za účelem ovládnutí mysli, prosazení dominantního myšlení. Zaznamenali jsme, že všichni členové Spojenectví Google – bez výjimky – mají už více než šest posledních let jednotné názory na události, k nimž dochází na širším Blízkém východě . A přitom mezi nimi není žádná předchozí dohoda, nebo, přinejmenším nikdo z nás si jí není vědom. Je znepokojující, všimneme-li si, že pět ze šesti mezinárodních televizních kanálů, které se zúčastňují na propagandě NATO (Al-Jazeera, BBC, CNN, France24, Sky, ale zřejmě nikoliv al-Arabiya) je součástí tohoto Spojenectví.

Ve Spojených státech, Francii a Německu , Google a First Draft sjednotily média na lokální bázi příslušných zemí a jiná nacházející se na mezinárodní úrovni, aby kontrolovaly věrohodnost určitých argumentů. Kromě toho, že nevíme, kdo stojí za First Draft, a jaké politické zájmy může zastupovat komerční firma specializovaná na počítačovou vědu při financování této iniciativy, dosažené výsledky mají málo společného s návratem k objektivitě.Především proto, že tato obvinění nejsou zvolena kvůli místu, které zaujímají ve veřejných diskusích, ale kvůli tomu, že byla citována jednotlivci, které média v rámci Spojenectví mají v úmyslu zostudit. Lze si představit, že tyto prověrky jsou schopné přivést nás blíže k pravdě, ale toto není ten případ – ujišťují občana v názoru, že jsou média čestná, třebaže lidé mají podezření, že nejsou. Tento přístup není zaměřen na lepší pochopení světa, ale na přemluvení lidí, aby se obětovali.

Nepsaným pravidlem dále je, že toto mediální Spojenectví prosazuje, aby se ověřovala jen obvinění přicházející ze zdrojů mimo Spojenectví.Členové souhlasí s tím, že neuplatní kritický přístup při vzájemném hodnocení své práce. Souhlasí s prosazováním myšlenky, že svět je rozdělen na dvě skupiny – “my”, kteří máme vždycky pravdu, a “ti ostatní”, kteří jsou lháři. Tento přístup škodí principu pluralismu, předpokladu demokracie, a otevírá cestu k totalitní  společnosti. To není žádný nový jev, neboť jsme viděli, jak funguje při zpravodajství o Arabských jarech a o válkách proti Libyi a Sýrii. Ale poprvé je zaměřen proti západní linii myšlení.

Konečně proto, že obvinění, která byla kvalifikována jako “falešná” , nikdy nebudou posuzována jako omyly, ale vždy jako lži. Jde o to, aby “ti ostatní” byli obviněni z machiavelliánských záměrů, aby byli zdiskreditováni. Tento přístup škodí presumpci neviny.

Proto fungování ICIJ a Spojenctví vytvořeného Google aFirst Draft porušuje Mnichovskou chartu, přijatou Mezinárodní federací novinářů (IFJ) (kapitola II, články 2, 4, 5 a 9).

Není náhodou, že jisté právně absurdní kroky byly uplatněny proti cílům, které jsou na tapetě i u mediálního Spojenctví. Ve Spojených státech byl proti Trumpovu týmu vyhrabán Hoganův zákon, bez ohledu na to, že jeho znění nebylo nikdy, ale opravdu nikdy, od vyhlášení zákona před dvěma stoletími, uplatněno. A ve Francii  byl oživen Joliboisův zákon, aby byl použit proti tweetům Marine Le Pen, bez ohledu na skutečnost, že právní věda vymezila použití tohoto zákona na distribuci několika ultrapornografických časopisů nezabalených v plastikovém obalu. Jelikož zásada presumpce neviny pro obětní beránky byla vymazána, je teď možné zavést jakýkoliv proces kvůli jakékoliv právní zámince. Kromě toho, legální kroky, zinscenované proti Trumpovu týmu a proti Marine Le Pen z titulu výše citovaných zákonů, by měly být uplatněny proti velkému množství ostatních lidí – ale nejsou.

Nadto občané už nereagují na to, když mediální Spojenectví samo produkuje falešná obvinění. Tak například ve Spojených státech Spojenectví vyfabrikovalo tezi, že ruské tajné služby mají kompromitující materiály na Donalda Trumpa, a že ho jimi vydírají. Nebo, ve Francii toto Spojenectví vymyslelo, že je možné zaměstnat fiktivního parlamentního asistenta, a na základě toho obvinit Françoise Fillona. Ve Spojených státech veIká i menší média, která jsou členy Spojenectví, vyrukovala proti prezidentovi. Z napíchnutí Trumpova týmu, protiprávně objednaného Obamovou administratiovou, zkompilovali vlastní informaci. Fungují v koordinaci s magistráty, které je využívají na blokování kroků současné vlády. To je bezpochyby mafiánský systém. Stejná americká a francouzská média napadají dva kandidáty pro francouzské prezidentské volby – Françoise Fillona a Marine Le Pen. Mediální Spojenectví razí falešný dojem, že tyto cíle jsou obětí čistě francouzského spiknutí, přičemž vyšetřovatelem je americký občan. Francouzská připomínka, že jejich média jsou zmanipulována, jen špatně vysvětluje spiknutí zaměřené proti pravici, a chybně hledá manipulátory ve vlastní zemi.

V Německu Spojenctví zatím nefunguje, a pravděpodobně nebude až do všeobecných voleb. Během aféry Watergate média prohlašovala, že zastupují “Čtvrtý stav”, vedle exekutivy, legislativy a soudnictví. Ujišťovala, že tisk provádí kontrolu vlády ve jménu lidu. Pro tuto chvíli můžeme pominout skutečnost, že prezident Nixon byl obviněn z podobného přečinu, jako prezident Obama – to jest odposlouchávání svého oponenta. Dnes víme, že zdroj aféry Watergate, “Chraptivý krk” (Deep Throat), nebyl žádný obyčejný udavač. Ve skutečnosti to byl ředitel FBI, Mark Felt. Tato aféra byla bojem mezi částí administrativy a Bílým domem, přičemž voliči byli manipulováni z obou stran.

Myšlenka “Čtvrtého stavu” předpokládá, že 14 korporátních trustů, které vlastní většinu západních médií má stejnou legitimitu, jako občané. Tím se potvrzuje nahrazení demokracie oligarchií.

Zbývá jeden bod, který si žádá vysvětlení – jak byly voleny terče Spojenectví? Společným jmenovatelem je Donald Trump, François Fillon aMarine Le Pen. Tito tři totiž doufají v obnovení kontaktů s Ruskem, a bojují spolu s ním proti množícímu se bacilu džihádismu – Muslimskému bratrství. Třebaže François Fillon byl premiérem vlády zapletené do těchto událostí, všichni tři představují proud myšlení, který stojí proti dominantní vizi Arabských jar a válek proti Libyi a Sýrii.

Thierry Meyssan

Zdroj: