Denně jsme bombardování novými a novými obviněními ohledně ruského zasahování do posledních prezidentských voleb. Nová obvinění směřovaná na někoho z Trumpovy administrativy jsou téměř každodenní záležitostí. První obětí obvinění “falešnými médii” byl penzionovaný generál Michael Flynn. Flynnovým největším hříchem nebylo to, že hovořil s Rusy, ale to, že o tom lhal. Že zakrývání něčeho je horší než samotný zločin, to už je americká tradice. Poslední obětí honu na ruské čarodějnice je docela náhodou Trumpův generální prokurátor Jeff Sessions.

Mou úlohou zde není, abych se pokoušel hovořit o nevině či vině obviněných z toho, že v této naposledy vyfabulované krizi páchali zlo, ale požádat každého zde, aby se zamyslel nad americkými zásahy do voleb po celém světě. Nad zásahy, které se staly STANDARDNÍ POLITIKOU už krátce po druhé světové válce, a které nikterak nejeví tendenci ke zpomalování. Mou úlohou zde je odhalit americké do očí bijící pokrytectví, když přijde na “strkání nosu do voleb”.

Když jsem studoval tento předmět, narazil jsem na práci politologa Dova Levina, pracovníka Ústavu politiky a strategie při Carnegie-Mellon University, který má za sebou doktorskou habilitaci.

Levin zjistil, že “USA se mezi roky 1946 a 2000 pokusily ovlivnit volby v cizích zemích 81 krát. Tyto snahy, často zastírané, zahrnovaly vše od agentů CIA úspěšně organizujících prezidentské kampaně na Filipínách v 50. letech 20. století až po vypouštění poškozujících informací o marxistických sandinistech, aby znejistěli nikaragujské voliče v roce 1990.

Podle Levina bylo v tomto období cílem 45 zemí. Levin uvádí, že “v případě zemí, jako je Itálie a Japonsko, se USA pokusily zasáhnout při čtyřech nebo více jednotlivých volbách.“

V Levinových číslech nejsou zahrnuty vojenské převraty a pokusy o změnu režimu v případě zvolení antiamerického kandidáta. Sem by patřily takové převraty, jako svržení Mohammada Mosaddeqa, íránského demokraticky zvoleného premiéra v roce 1953, organizované CIA.

Levin definuje vměšování do voleb jako „nákladný akt zaměřený na stanovení výsledků voleb  [v prospěch] jedné ze dvou stran.“ Tyto metody zahrnují: šíření dezinformací nebo propagandy, sestavování kampaňových materiálů pro preferované kandidáty nebo strany, poskytnutí, nebo naopak zablokování cizí pomoci, vypouštění veřejných prohlášení, která ohrožují nebo zvýhodňují jisté kandidáty. Často dochází k tomu, že USA skrytě distribuují velké částky v hotovosti, jak tomu bylo při volbách v Japonsku, Libanonu, Itálii a v jiných zemích.

Studená válka byla záminkou pro mnohé americké vměšování v tomto období. Amerika se nezastavila před ničím, co by mohlo zkrotit šíření sovětského vlivu prostřednictvím nastrčených levicových agentů. Je třeba říct, že Amerika nebyla jediná, kdo se vměšoval do voleb. Levin poukazuje na to, že Rusko se od konce druhé světové války do konce dvacátého století pokusilo zasáhnout do voleb v jiných zemích šestatřicetkrát. Kromě Ruska a Ameriky došlo v období 1946-2000 ke 117 zásahům do voleb.

USA pokračují ve vměšování dodnes. Dlužno uvést volby v Izraeli, bývalém Československu a dokonce i v Rusku v roce 1996. Levin uvádí: „Od roku 2000, se USA pokusily rozkolísat volby mezi jinými na Ukrajině, v Keni, Libanonu a Afganistanu.“

Jak pokračujeme po cestě velkého dělení a ukazování prstem na impérium Spojených států amerických, domnívám se, že by nám posloužilo řídit se Kristovými slovy: “Pokrytče, vyjmi nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra svého.“(Matouš 7:5)

Glen (henrymakow.com) 

Zdroj: