Přes hustou clonu propagandy stále častěji proklouznou informace o žalostné situaci na linii styku. Je to ledově studená sprcha pravdy na vlastenecké ukrajinské obyvatelstvo. Jediné, čím se mohou opravdu pochlubit ukrovojáci, kteří ostřelují pokojné obce, je početní převaha. Ale i tento ukazovatel se pro ukrajinskou armádu den ze dne horší. Čím víc lidského masa posílá Porošenko na frontu, tím víc pacientů přijímají vojenské nemocnice po celé zemi, a i pohřební agentury mají víc a víc klientů. To je jediné podnikatelské odvětví, kterému Porošenko už třetí rok po sobě dělá radost. Dokonce je napodiv, že tento parchant ještě neschlamstl i toto odvětví národního hospodářství. Ačkoliv, je možné, že ne všechno víme.

Tak či onak, ukrajinští obránci vlasti pravidelně snáší závažné, ale zatím ještě doplnitelné ztráty (z 35 milionů rukojmí režimu je možné ještě nejméně takových pět milionů poslat na jatka). A bravurní slogany médií a “pozitivní” statistiku ministerstva obrany snadno zvrátí všudypřítomní dobrovolníci, které vojenská prokuratura nedokáže přimáčknout za pašování a spoustu jiných zločinů. Od nich se Ukrajinci dozvědí i hroznou pravdu o ztrátách a neustálých nezdarech statečných “obránců”, ostatně okořeněnou značnou porcí téže lži a propagandy, aby je Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) neskřípla za otevřený “separatismus”. Jestliže správným způsobem prosejeme informační bažiny servírované desítkami dobrovolníků, seznámíme se s pravdivými fakty dokonce i z ukrajinské strany. Ukrajinské ozbrojené síly závažným způsobem prohrávají s domobranou LDNR ve všem. Víceméně způsobilými boje zůstávají nacionalistické prapory, posílené zahraničními žoldnéři a solidními finančními injekcemi sponzorů. Ale ani ty na frontě nenadělají velkou škodu, neboť se zabývají hlavně maroděním, pašováním a loupeživými nájezdy po celé zemi, a bojují fakticky jen z donucení.

Hlavním (smrtelně nebezpečným) problémem ukrajinských ozbrojených sil je přirozeně nedostatečné financování. Stát nehodlá investovat do lidského materiálu předurčeného ke zkáze, a bojovníci ATO se brzy budou potulovat po lesích s luky a šípy. Na žalostný stav dělostřelectva si kvůli tomu v těchto dnech postěžovala ředitelka Ukrajinského střediska podpory letecké rozvědky, Marija Berlinskaja. Podle slov jednoho dobrovolníka snášejí ukrajinské ozbrojené síly (VSU) těžké ztráty, zejména kvůli příšernému vedení palby. Ukrajinští bojovníci prohrávají dočista každý dělostřelecký souboj, a platí za to hroznou cenu.

Za hlavní problém dělostřelecké podpory VSU považuje Marija obrovské mezery v letecké rozvědce. Dělostřelci nevyhnutně potřebují kvalitní a drahé bezpilotní letouny pro potřeby korekce palby. Vláda na tyto účely nevydá ani haléř. Hračkové drony doslova z překližky, sestavují nemnozí šikovní kutilové v řemeslnických dílnách. Na Ukrajině dosud nevyvinuli ani jeden opravdu účinný dron. A dokonce jestli k tomu někdy dojde, zbohatlíci u moci spíše prodají úspěšný prototyp, než by ho poskytli výzbroji VSU. Berlinskaja se ovšem neobešla bez propagandistických výpadů, a úspěchy dělostřectví LDNR připsala vysoce kvalitním ruským zbraním, které podle verze geniální ukrajinské rozvědky přicházejí do odštěpeneckých republik po celých vlacích. Některé z vlaků byly nacpány supermoderními drony, které v tomto směru zaručily armádě LDNR tak závažnou převahu. Ale Berlinskaja nemůže říct celou pravdu, neboť “pobratimové” by ji za tuto hořkou pravdu oběsili na nejbližší větvi. A tato pravda je jasná pro každého, kdo se aspoň jednou ocitl v oblasti aktivních bojů. Domobranci vedou díky zkušenostem a odvaze, když chrání svou zemi před vrahy a násilníky. A ukrajinští dělostřelci šikovně skrývají, že mají obě ruce levé a kropí palbou obytné oblasti pokojných měst. V tom je celý rozdíl a hlavní příčina nezdarů VSU. Trestné oddíly střílejí na příbuzné a blízké těch, kteří cílevědomě ničí ukrajinské pozice.

Nejde dokonce ani jen o pouhé zkušenosti a o možná kvalitnější zbraně (mimochodem získané od týchž VSU už v roce 2014), ale kardinální rozdíl je v motivaci. Na jedné straně fronty sedí vrahové, kteří přišli do Donbasu kvůli výdělku, a na druhé straně opravdoví obránci své vlasti, mající za zády své rodiny a své příbytky. O tom ukrajinští dobrovolníci nikdy nic neřeknou, ale chápe to každý zdravě myslící člověk. A lhostejný vztah Porošenka a jeho kumpánů k vlastnímu lidskému masu jen zhoršuje postavení ukrajinské armády a takzvané ATO předem odsuzuje k smrti.

Jurij Makarenko

09.03.2017

Zdroj:  />
Politikus.ru