Мezinárodní měnový fond (MMF) požaduje od Kyjeva, aby zrušil zákaz prodeje zemědělské půdy. Na tomtéž trvá i Petr Porošenko. Moratorium na svobodné obchodování s půdou, zavedené na Ukrajině před 16 lety, bylo na podzim 2016 poněkolikáté prodlouženo. Teď však zrušení moratoria prosazuje Ústavní soud země, který dostává žádosti, aby se tato norma uznala jako neslučitelná se základním zákonem Ukrajiny. Podle slov expertů, na obnovení obchodování půdou jsou zainteresováni ukrajinští oligarchové a nadnárodní agroholdingy.

Obcházení parlamentu

Privatizace půdy se na Ukrajině uskutečnila v letech 1994—2001. Za toto období asi 7 milionů ukrajinských občanů získalo cerifikáty na vlastnická práva na půdu. Tak se značná část ukrajinské zemědělské půdy – 32 milionů hektarů – ocitla v soukromém vlastnictví. Zbylých 10 milionů hektarů patří státu. V roce 2001 bylo na Ukrajině zavedeno moratorium na komerční operace s půdou určenou pro zemědělskou výrobu. Od té doby se moratorium nejednou prodlužovalo. Naposledy byl zákaz prodloužen v listopadu 2016, třebaže za jeho zrušení oroduje Petr Porošenko.

Ukrajinský předák, při svém vystoupení v Radě v září loňského roku, vyzval poslance k liberalizaci obchodu s půdou. Podle názoru Petra Porošenka omezení svobodného obchodování půdou bráni přilivu investic do agrárního sektoru. S požadavkem zrušení moratoria přišel i Mezinárodní měnový fond: toto opatření je zakotveno v memorandu, které kyjevská vláda a MMF podepsaly v říjnu 2016.

Organizační ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristin Lagard a Petr Porošenko

17. února skupina poslanců za “Blok Petra Porošenka” předložila Ústavnímu soudu Ukrajiny návrh požadující, aby se moratorium na prodej půdy prohlásilo za neodpovídající základn ímu zákonu země. Prezidentovi přívrženci, když pochopili, že protlačit zákon parlamentem se nepodaří, se rozhodli za účelem dosažení svého cíle obrátit se na Ústavní soud. Je to další pokus o zrušení zákazu prodeje zemědělské půdy.

Například, v roce 2015, během projednávání dalšího prodloužení moratoria, došlo k takovéto kauze. Na webové stránce ukrajinského prezidenta se objevilo oznámení, že prezident zákon o zachování moratoria vetoval. Ale už za několik hodin bylo oznámení staženo, jako kdyby došlo k nějaké chybě. Lze předpokládat, že v prezidentově administrativě jednoduše pochopili, že veto bude překonáno, a této myšlenky se vzdali.

Myšlenka svobodného prodeje půdy nemá v parlamentu žádnou perspektivu. Proti ní vystupují poslanci Národní fronty, vlastenecké strany Baťkivščina, Radikální strany i Opozičního bloku. Politika nepopulární iniciativy může skončit politickým fiaskem, a nikto nechce být v této věci solidární s prezidentem.

Proti bezohlednému prodeji půdy vystoupil dokonce i Arsenij Jeceňuk, v té době ukrajinský premiér. Podle jeho názoru by bez vypracování potřebné normativně-právní báze zrušení zákazu na prodej zemědělské půdy vedlo k “rozprodání klíčového národního bohatství Ukrajiny za babku”.

Agrárníci bubnují na poplach

Koncem února se v Kyjevě uskutečnil míting proti liberalizaci trhu s půdou. Na akci se zúčastnily strany Za život a Agrární strana.

Podle údajů průzkumu, který provedla agentura AgriSurvey v květnu 2015, se asi 70 % ukrajinských zemědělců vyjádřilo proti svobodnému prodeji zemědělských pozemků. 56 % dotázaných zástupců odvětví se vyjádřilo proti trhu s půdou vůbec, a 14 % uvažovalo, že by bylo možné ho zavést, ale až někdy v budoucnosti.

Zemědělci se bojí, že nebudou schopni konkurovat velkým společnostem, a kromě toho vyjadřují nedůvěru mocenským orgánům kvůli jejich vysoké zkorumpovanosti.

Jak prohlásil šéf mimoparlamentní strany Za život, Vadim Rabinovič, mocenské orgány se teď snaží podplatit soudce Ústavního soudu, aby uznali moratorium, které platí půldruhé dekády, za neústavní. V těchto dnech byl do Rady předložen návrh zákona o mnohonásobném zvýšení platů soudců. Pro soudce Ústavního soudu se navrhuje plat po 400 000 hřiven (asi 14 000 dolarů) měsíčně. Ukrajinský tisk nazval tuto iniciativu “šokující”.

Ukrajinští zemědělci jsou znepokojeni kroky mocenských orgánů a vůbec nesdílejí tezi o tom, že liberalizace trhu povede ke zvýšení efektivnosti odvětví.

“Dnes se ještě mluví o efektivním vlastníkovi. Efektivní vlastníky jsem už viděl. Továrny a závody u nás přepustili efektivním vlastníkům, a teď vidíme, co mají oni, a co mají lidé,” prohlásil ředitel firmy Agrofirma, Aleksej Nosik, když vystoupil na II. Fóru Agrární strany Ukrajiny o půdě, které se uskutečnilo koncem února nedaleko Krivoj Rohu.

Podnikatel nejen vystoupil proti svobodnému trhu s půdou, ale vyzval dokonce ke znárodnění všech pozemků, které se v současnosti nacházejí v soukromém držení..

Proti prodeji půdy se současně vyjádřili zemědělci Dněpropetrovské oblasti. Zemědělci podpořili iniciativu poslance za Opoziční blok Aleksandra Vilkula, aby se zachoval zákaz obchodování s půdou, určenou pro zemědělskou výrobu. Příslušný návrh zákona byl předložen do Rady na podzim.

Rekviem podle APK

Půda, to je hlavní bohatství Ukrajiny. V zemi se nachází asi 10 % světové černozemě, a úrodné půdy zaujímají skoro polovinu ukrajinského území. Podle svědectví expertů je úrodnost ukrajinské černozemě dokonce vyšší, než na Kubáni. V zemi existuje pokročilé zemědělství, a export zemědělské produkce zabezpečuje značný podíl valut do národního hospodářství.

Ale současná ukrajinská moc způsobuje agroprůmyslovému komplexu (APK) další a další rány. Když zemědělcům slibovali, že pro ně otevřou evropské trhy, dopustili se podvodu: Ve skutečnost Evropská unie stanovila jen nepatrné kvóty pro bezcelní dovoz ukrajinského zboží. Například, kuřecího masa Ukrajina vyrobí ročně 1,2 milionu tun, ale vyvézt do Evropské unie je dovoleno pouze 16 000 tun.

Podepsání ekonomické části dohody o přidružení k Evropské unii nepřineslo ukrajinským agrovýrobcům žádné výhody. Současně ztratili ruský trh. Moskva zvýšila pro Ukrajinu celní sazby, aby se uchránila před přílivem evropského zboží přes ukrajinské území.

Další ranou pro ukrajinský APK se stalo zrušení daňových výhod pro zemědělské výrobce. Od roku 1999 se ukrajinským zemědělcům vracela suma DPH, ale to bylo zrušeno na žádost MMF od 1. ledna 2016.

Zrušení moratoria na prodej půdy se může stát krokem ke zničení ukrajinského zemědělského odvětví.

Ukrajinští úředníci a média lobbující za zrušení moratoria, uvádějí řadu argumentů, které však většinou nesnesou kritiku.

Tvrdí se, že privatizace zemědělských pozemků by měla zvýšit efektivnost zemědělského odvětví. Ale dnes ukrajinští zemědělci zažívají těžkosti s odbytem hotových výrobků, a ne s jejich výrobou: zahraniční trhy jsou přesycené, a na vnitřním trhu se pozoruje pokles poptávky v souvislosti s poklesem koupěschopnosti obyvatelstva. Privatizace půdy nikterak nepomůže tyto problémy vyřešit.

А růst nájmů za využívání půdy v důsledku liberalizace trhu, o němž nadšeně básní obhájci privatizace, postavení zemědělských výrobců jen zhorší. Cena ukrajinských zemědělských výrobků se zvýší, což dále sníží jejich konkurenceschopnost.

Původně se moratorium na prodej zemědělské půdy zavedlo na Ukrajině kvůli tomu, aby se zabránilo skupování pozemků cizinci a velkými agroholdingy. Dnes přívrženci zastavení platnosti moratoria slibují, že zrušení zákazu se nebude týkat zahraničních občanů. Avšak podle názoru expertů nebude vůbec obtížné takový zákaz obejít, pomocí nastrčených osob a firem.

Nesmírné přerozdělování

V zemi dochází k aktivnímu přerozdělování státního vlastnictví, a to není nejlepší doba pro liberalizaci obchodu s půdou. Experti konstatují, že zrušení moratoria na prodej půdy povede k jejímu masovému skupování za pakatel. V podstatě jde o pokus opakovat scénář ruské privatizace v 90. letech, kdy se cenná aktiva soustředila v rukou několika málo jednotlivců. Na Ukrajině se privatizace v té době prováděla v mírnější formě.

“Za podmínek války a bídy se bude půda skupovat za nízké ceny a potom se bude odprodávat zahraničním firmám,” uvedl v interview pro agenturu RT ukrajinský politik a ochránce práv Vladimir Olejnik. “Pokud jde o zrušení moratoria na prodej zemědělské půdy, je nutno provést referendum. Stát v současnosti vlastní 10 milionů hektarů, ostatní zemědělské pozemky jsou v rukou soukromníků. Ti, kdož jsou zainteresováni na zrušení zákazu, kalkulují s tím, že lidé začnou prodávat své pozemky za dumpigové ceny. Právě tak, jako svého času v Rusku lidé prodávali privatizační kupóny za pakatel. A potom se ukázalo, že všechny kupóny jsou v rukou pár jednotlivců, kteří získali kontrolní balíky podniků.”

Ukrajinský politický činitel, ekonom a politolog Oleh Soskin v interview pro agenturu RT konstatoval, že ukrajinské zemědělství nepotřebuje spěšnou liberalizaci trhu s půdou. Podle jeho slov je ukrajinský agrární sektor nejziskovějším odvětvím, které aktivně exportuje svou produkci. A v současnosti zrušení moratoria na prodej půdy může vést k prudké degradaci APK.

“Finančně-korporativní skupiny, ke kterým patří Porošenko, počítají s tím, že se zmocní desítek tisíc hektarů. Trh s půdou v zásadně musí existovat, ale musí se zavést omezení na soustředění velkých pozemků v jedněch rukou, a rovněž musí existovat zákaz prodeje půdy cizincům. Existuje velké nebezpečí, že půda bude skoupena, a potom se nebude obdělávat. Takový scénář je v podstatě v zájmu zahraničních nadnárodních agroholdingů, jak evropských, tak i amerických,” domnívá se Soskin.

Naděžda Aleksejeva

Zdroj: