Ministerstvo obrany Norska plánuje výrazně zvýšit výdaje na armádu. Na nákup zbraní a zvýšení bojeschopnosti vojáků budou odeslány prostředky ušetřené na civilních investičních projektech. Takový přístup našel pochopení u vlády a parlamentu království. Oslo prohlašuje, že má v úmyslu odolat „ruské hrozbě“. Co stojí za militantní rétoriku norských úředníků, o tom informuje RT.

Ministerstvo obrany Norska počítá navíc s čerpáním kolem 5 miliard dolarů na modernizaci ozbrojených sil, hlásí Defense News. Tyto prostředky společně s plánovanými vojenskými výdaji půjdou na nákup nové techniky a vybavení pro vzdušné, námořní a pozemní sily, ale také na posílení kybernetické bezpečnosti.

Oslo je velmi znepokojeno „politikou Kremlu na podkopání a destabilizaci NATO“.

Úřad pro národní bezpečnost Norska označil Rusko za hlavní hrozbu království.

„Vzhledem k tomu, co se děje v regionu, Norsko musí mít nejsilnější ochranu, kterou si jen může dovolit,“ – domnívá se Bord Vegar Solhell, poslanec za vládnoucí Socialistickou levicovou stranu a člen Stálé komise pro zahraniční vztahy a obranu.

Ponorky a letadla

Ministerstvo obrany Norska se chystá koupit čtyři nové ponorky a lodě u německé ThyssenKrupp Marine Systems. Pro královské námořnictvo budou vyrobeny ponorky na základě projektu 212А společnosti Howaldtswerke-Deutsche Werft AG (součástí ThyssenKrupp), která se nachází v Kielu.

Víceúčelové dieselelektrické ponorky projektu 212А jsou ve výzbroji námořnictva Německa, Itálie a Řecka. Na palubě tohoto plavidla může být umístěno 12 torpéd typů DM-2A3 Seehecht a DM-2A4, až 24 hloubkových a 36 ukotvených min místo torpéd, a také protilodní rakety Triton. Charakteristickým rysem projektu 212Аjsou pokročilé elektrogenerátory, akumulátory a motory Siemens, které výrazně zvyšují životnost ponorky.

obr. Ponorka projektu 212A © ThyssenKrupp Marine Systems 

Cena této zakázky činí několik miliard eur. Přesné číslo však bude oznámeno až na jaře, kdy by měl norský parlament přijmout konečné rozhodnutí o koupi. V ministerstvu obrany chtějí urychlit všechny formality a podepsat smlouvu s ThyssenKrupp v roce 2019.

Mluvčí vojenského ministerstva království řekl, že Oslo směřuje k úzké spolupráci s německým zbrojním průmyslem. Norské podniky budou produkovat bojové systémy pro ponorky objednané u ThyssenKrupp a Německo zase s velkou pravděpodobností zakoupí norské protilodní střely Naval Strike Missile pro jejich budoucí bojové fregaty MKS 180.

Ministerstvo obrany Norska se chystá zahájit širokou a dlouhodobou spolupráci v námořní oblasti s Německem, Nizozemskem a Polskem, která se nebude omezovat pouze na podvodní loďstvo. Nejde jen o dodávky zbraní, náhradních dílů a technické služby, ale také o společná cvičení a sdílení zkušeností.

Defense News zdůrazňuje, že co se týče rozsahu financování, bude program modernizace námořnictva druhý,hned po plánovaných nákupech amerických stíhaček páté generace F-35. Od loňsk&eacu te;ho rokuMinisterstvo obrany Norska aktivně lobuje za nákup 52 letadel u Lockheed Martin za 8 – 10 miliard dolarů. To se může stát největší transakcí v oblasti konvenčních sil za celou historii království.

Podle informací, které v roce 2016 zveřejnil Klassekampen, špičkové stroje budou potřeba pro eventuální realizace plánu úderů na ruská letiště a válečné lodi v Barentsově moři. Předpokládá se, že dodávky F-35, stejně jako čtyři nové ponorky, mohou být dokončeny v polovině 20. let.

obr. Americké stíhačky pátého pokolení F-35, Reuters

25 miliard dolarů za 20 let

Jedním z „jestřábů“ norské elity je ministryně obrany Ine Marie Eriksen Søreide. Podle informací Klassekampen, tato čtyřicetiletá úřednice podporuje zvýšení výdajů na obranu o 206 miliard korun (přibližně $25 miliard). O takovou částku by se měl zvýšit vojenský rozpočet království za 20 let v průběhu postupného zvyšování.

Takže k roku 2037 by mělo na norskou armádu odejít 5krát více rozpočtových prostředků. Teď je podíl výdajů na obranu k HDP Norska 1,8 %. To je dost vysoké číslo na evropskou zemi, i když nedosahuje standardu NATO 2 %.

V roce 2017 vojenský rozpočet království činil 6,2 miliardy dolarů. Z této částky 4,4 miliardy půjdou na výplaty vojákům, materiální zabezpečení různých operací a cvičení, 1,5 miliardy dolarů na nákup vybavení a vojenské techniky, 378 milionů na obsah a modernizaci vojenské infrastruktury.

Americká analytická společnost Avascent Analytics předpokládá, že v roce 2017 na nákup zbraní Norsko utratí 172,8 milionů dolarů, v roce 2018 236,6 milionů a v roce 2019 185,9 milionů V následujících letech bude království nakupovat asi za 190 milionů dolarů ročně. Avšak v tomto plánu chybí částky na nákup ponorek a F-35.

Skutečné náklady Norska na obranu tedy mohou být výrazně vyšší. O tom už jednou napsal Defense News, když informoval o přidělení dodatečných 5 miliard dolarů. Posílení námořnictva a letectva pravděpodobně bude probíhat na úkor rozpočtových článků na nevojenské účely.

Na první pohled se požadavky Søreide na výdaje na obranu nezdají být předražené pro království bohaté na uhlovodíky. HDP v přepočtu na obyvatele je v Norsku jedním z nejvyšších na světě – více než 60 tisíc dolarů.

Nicméně při HDP ve výši 346 miliard dolarů vnější dluh Norska se odhaduje na 661 miliard dolarů (191 % HDP). Kromě toho ekonomika začala mít jisté potíže kvůli poklesu cen energií, takže vojenský rozpočet, pokud ministerstvo obrany zvítězí, zřejmě poroste rychleji než ekonomika.

obr. Ministryně obrany Norska Ine Eriksen Søreide © Forsvarsdepartementet (Norge)

Je kudy se rozvíjet

V žebříčku Global Firepower Norsko zaujímá 38. místo s uskupením 26.500 vojáků a 45.250 záložníků. Pro srovnání – sousední Švédsko se se 14 tisícovou armádou a rozvinutým obraně-průmyslovým komplexem nachází na 29. příčce.

Obecně bojeschopnost norské armády je špatná. Například pozemní síly království se skládají z jedné brigády a tři praporů, v jejichž výzbroji je 52 německých tanků Leopard a 684 kusů kolových obrněných vozidel vyrobených v USA, Švédsku a Finsku.

Norská armáda nemá ani silné dělostřelectvo. V armádě je 150 dělostřeleckých zbraní — tažných a samohybných houfnic. Podle informací Global Firepower nemá norská armáda žádné pozemní raketové komplexy. Podle jiných údajů by v království mělo být 12 raketometů na pásových podvozcích M270 vyrobených v USA.

Norské letectvo uvádí 92 bojových letadel, ale nemá ani jeden úderný vrtulník. Námořní síly mají 6 ponorek třídy Ula německé výroby, 9 minonosek, 26 lodí pobřežní obrany a 5 fregat určených k vyhledávání a ničení jaderných lodí a k protilodní ochraně.

Ministryně obrany Norska má určitě pravdu v tom, že armáda se má kam vyvíjet, ale proč pětimilionová skandinávské země, která nepoznala žádnou destruktivní válku, opakovaně zvyšuje vojenský rozpočet?

Charakter plánovaných veřejných zakázek vojenské techniky svědčí o tom, že na moři ministerstvo obrany připravuje Norsko k odporu vůči Severní flotile RF, kterou tvoří podvodní i nadvodní atomové lodě. Krom toho se ministerstvo obrany království chystá ovládnout vzdušný prostor s možností útoku na ruské území.

Rusko-norská hranice vede jen 43 km po souši a 23 km po moři. Ale posílení vojenské síly v Norsku nebo rozmístění v království zahraničních vojáků se nevyhnutelně stane nepříjemným faktorem pro Rusko, které drží na svém severo-západním okraji více než stovku lodí, z nichž část je vyzbrojena raketami s jadernými hlavicemi.

obr. Pobřežní korveta typu «Skjold» OS Norska, © forsvaret.no

Zhoršení nebude

Velkolepé plány norského ministerstva obrany se objevily na pozadí zhoršujících se politických vztahů mezi Moskvou a Oslo. Na začátku února roku 2017 mezi oběma státy téměř vypukl další skandál. Dva členové parlamentní delegace Norska nedostali ruské vízum z důvodu zanesení do sankčního seznam od 1. září 2016.

„Postiženými“ byli předsedkyně Liberální strany Trine Skei Grande a socialista Bard Vegar Solhell, který požaduje vytvoření „nejsilnější možné ochrany“ pro Norsko. „Vezměte prosím na vědomí, že ruský „stop-list“ byl sestaven naprosto legitimně jako reakce na nepřátelské, ničím nevyprovokované akce EU a řady dalších zemí, včetně Norska,“ – uvádí se v prohlášení velvyslanectví RF v Oslo.

„Chceme zvláště zdůraznit, že kroky Ruska byly reakcí na akce Norska. Rusko nevede a nemá ani v úmyslu v budoucnu roztáčet „válku seznamů“. Opakovaně jsme varovali, že používání podobných sankčních nástrojů může jako bumerang zasáhnout i ty, kdo je iniciovali,“ – zdůraznili ve velvyslanectví.

Norské ministerstvo zahraničních věcí informovalo, že předvolalo ruského velvyslance Tejmuraze Ramišvili a vyjádřilo protest se žádostí přehodnocení rozhodnutí o vízech. Nicméně Ramišvili informace o vyjádření protestu popřel: „Protest vyjádřen nebyl, a ani nemohl být. Nás prostě jen požádali o revizi rozhodnutí. Takže to neodpovídá skutečnosti. Nebyl ani první, ani druhý protest a žádné předvolání velvyslance“.

Vedoucí Centra partajně-politických výzkumů Ústavu Evropy RAN Vladimír Schweitzer se domnívá, že není třeba přehánět stupeň antiruských nálad v Norsku. „Norové, stejně jako Dánové, vždy měli zvláštní podmínky a jakékoli natovské dobrodružství je nikdy nelákalo. Žijí sami, mají zvláštní režim vztahů s NATO a Norové jsou s tím zcela spokojeni,“ řekl RT.

Podle odborníků neexistuje žádná jistota v tom, že plány ministerstva obrany budou nakonec realizovány. Domnívají se, že v království není antiruský konsensus a žádná politická síla by nezískala body zhoršením vztahů s RF. „Norsko díky své zvláštní politice vůči NATO a do jisté míry i díky izolaci v Evropě žije poměrně klidně. Zhoršení vztahů s Moskvou by bylo v rozporu se zájmy království,“ – zdůraznil Schweitzer.

Zdroj: