Celková vize.

A tak ve společnosti, namísto krachu a problémů začala horečná aktivita. Zpočátku všechny dotované organizace dostávaly minimálně stejně, a mnohdy více, jako před krachem. Tím se částečně zajistila stabilita. Byly ihned nahrazeny všechny sociální systémy, jediný problém byl u důchodců, ale zde rychle zasáhly obce, a doplnily všem důchodcům platby do výše 15 tis. Okamžitě si totiž radní spočítali, že do rozpočtu jim přišlo více a podporou důchodců získali důvěru občanů, ta se ji brzy vrátila v počtu zájemců o život v obci.

Ti kteří potřebným nepomáhali se rychle změnili, jakmile si uvědomili, že celá ekonomika obce bude veřejně přístupná a veřejné finance budou skutečně veřejné. Lidé starostovi, který se stará o své lidi, dopřejí vysoký plat, ale starostovi jenž občany přehlíží, nedopřejí nic… Ministerstva se otřásla z nového předpisu o veřejných financích hrůzou, ale i zde se našlo mnoho lidí, kteří měli skutečný zájem o službu. Velmi rychle si malé firmičky  vydobyly  místo. Například skupinka studentů filmu a zpravodajství založila mini televizní stanici, a soustředili se pouze na to aby sbírali informace o tom, jak se nový systém projevuje ve společnosti. Sbírali informace z terénu, ač to neplánovali, stali se učiteli, kteří na příkladech dobrých řešení inspirují všechny diváky. Aniž by si to uvědomili, stávali se nejsledovanější stanicí… Toho ihned využili podnikatelé a vhodnou reklamou zajistili jak příjem pro studenty tak i zakázky pro svoji firmu. Co však způsobilo největší překvapení, byla cena reklamy. Protože zisk, ze vysílání neodcházel do zahraničí, bylo to tak říkajíc „za půl darma“.   Stanice byla ihned následována dalšími ale co bylo zajímavé, společnost se změnila. Místo bombardování hrůzami, zločiny a zlem, lidé sledovali možnosti a úspěchy. Ano byly také zprávy o neúspěšných investicích, ale vždy se pak našel někdo ochotný převzít tuto investic a postavit firmu na nohy, nebo našel jiné řešení. Další stanice našly prostor v informacích o tom jak žít v harmonii s přírodou, s okolím, jak využít síly přírody a schopností člověka k fascinujícímu životu. Úplatky se staly neznámým pojmem. Všude se budovalo, byly vytvářeny systémy hodnotící firmy, které se účastnily státem placených zakázek podle odvedené práce takže měly výhodu ve výběrových  řízeních. Například město chtělo udělat novou silnici a na webu města on-line probíhalo výběrové řízení. Nejnižší cenu nabídla firma s hodnocením B- , ale i když byla cenově výše o 30% firma s hodnocením A+ získala zakázku. Otevřeně transparentně. Pochopitelně lidé chtěli mít jistotu, že nová silnice bude postavena stejně dobře jako deset posledních zakázek vítězné firmy. Porovnání s dřívějšími cenami bylo překvapení. Lidé pomalu chápali proč byly v Čechách silnice šestkrát dražší než ve Francii….. A firma s hodnocením B- se opravdu starala o svůj rating..rychle sháněla i malé zakázky a kvalita byla prostě 100%, cokoli níže se bralo jako zmetek….

Nastaly zajímavé problémy. Města a vesnice se stále více obracely na obyvatele s otázkou: Co chcete zlepšit? Změna úlohy státu z vládce na toho kdo slouží lidem, změnila zároveň pohled lidí na politiky. Slovo „Papaláš“ zmizelo z mluvy a bylo nahrazováno „Náš……“.

Všude byly dotazy…co chcete? Co zlepšit? A lidé přestali vidět problémy, a najednou měli projekty. Projekty veřejné.. jenže zvyk je zvyk. Tak jak si rychle zvykli na projektování veřejného života, přenášeli tento zvyk do soukromého života. Začalo se budovat. Mladí chápali souvislosti, a stavěli si domy. Bylo pozoruhodné, že u většiny domů bylo místo na ovocné stromy, na zahrádku, protože si stavitelé uvědomili, že příroda jim umí připravit plody přímo pro ně, dokonale chápali, že vše co vyroste je stejné jako by ze země rostly peníze.

Stále probíhalo mnoho různých hlasování, kdy lidé aktivně přes internet rozhodovali o směrech, kterými se společnost posune.

Ač se zpočátku jevili jako nejohroženější důchodci,  opak byl překvapením. Nejen že velmi brzy došlo k razantnímu snížení cen, na velmi překvapivou úroveň. Lidé nechápali, kolik procent ceny každého výrobku obsahovaly daně. A důchody se ukázaly jako dostatečné. Ale důchodci překvapili svojí aktivitou a mnohde si vydělávali, protože byla stálá poptávka po pracujících. Taky se ukázalo, že mnoho lidí má zdroj domácí potravy a 5 tis Kč je dostatečný příjem a tak ani neuvažovali o zaměstnání, jen tu a tam, chtěli li si koupi něco dražšího, udělali nějakou práci.

Velkých změn doznalo zaměstnávání. Nyní už nebyl zájem o tak striktní podmínky ani ze strany zaměstnanců, a ani zaměstnavatelů. Paradoxně se tím zvýšila hodnota pracovníků. Každý mohl ihned odejít a dalo se žít i bez stálého zaměstnání. Nově se začalo zaměstnancům říkat spolupracovníci, což přesněji odráželo skutečnou hodnotu práce.

Zkrátila se pracovní doba. Tak jak se zaváděly nové technologie. Více se pracovalo z domova například programátoři – dostali úkol termín a pak odměnu.

Zdravotnictví dosáhlo neuvěřitelné změny. Lidé prosadili odměny nemocnic a lékařů podle množství zdravých lidí. Jen traumatologie, léčení úrazů, zůstalo nezměněno. Lékaři a hygienici, okamžitě začali tvrdě brojit proti všem znečišťovatelům životního prostředí, okamžitě se změnily dodávky vody pro města.

Léky najednou opravdu člověka vyléčily a už se nestalo, že by někdo dostal léky „To už budete brát do konce života…“,  bylinky znovu rychle dostaly své místo v prevenci.

Všude osvěta, podpora sportu, zdravého způsobu života..

Možnosti vyléčení ochrnutí a těžkých úrazů, bylo velmi probírané téma. Jak by také ne, když pro nemocnice byla ohromná finanční odměna za každého vyléčeného, ale také ohromná prestiž…..

Umělá hnojiva, chemie, a vše co pomalu zabíjí obyvatele, …minulost. Nově bio hnojiva, různé druhy bakterií, které vytvářejí rovnováhu v půdě…atd. Mléko se zase začalo srážet, maso bylo opět masem, potraviny se z chemických a E-lahůdek staly zase potravinami.

Zemědělci se stali velmi hlídanými ale zároveň i váženými. Značky např: „Chleba z mouky farmáře Zaňka“  byla tou TOP a všichni věděli co tohle znamená.

Bylo zajímavé jak si lidé kupovali potraviny a jak je vyhledávali podle zdroje surovin.

Vývojem technologií se děly věci….například se pokazila pračka. Pán domu sedl k počítači a napojil se na firmičku. Zadal potřebu pračky a ukázalo se několik typů. Tentokrát paní domu rozhodla který typ, jakou barvu a detaily. Co se však dělo dále bylo to nejzajímavější.

Ve firmičce se spustila 3D tiskárna. A pomaloučku začal tisk pračky. Plastové díly na tiskárně plastů, kovové na tiskárně kovů. Motor byl objednán a na cestě. Programátor pračky byl spárován jak programově tak různými dráty s pračkou.  Hadice už vyskladněny a ráno podle návodu technik pračku  poskládal. No a protože pán domu byl prozíravý, a v minulosti přispěl jako spolu investor obdržel opravdu levný výrobek. Jak to že levný….ptáte se. Logicky… kusová výroba je nutně dražší než výroba na lince!!!

Tak se na to koukneme.

Výroba praček má halu. Konstrukci. Zkušebnu. Výrobní technologie. Zásobu materiálu. Montážní linku. Sklady. Distribuci , zase Sklady. Obchod. Všude pracují lidé. Vše se musí zaplatit.

3 D tiskárny v PIDIFIRMĚ. Je několik tiskáren, které obsluhují lidé. Co mají tisknout lze změnit pouhým kliknutím. V placené databázi  výrobků si  vyberete výrobek, jeho parametry, a design. Po poskládání a kontrole kolizí, tiskárny vytisknou. Technik podle návodu sestaví a dodá. Firma na ploše 300m2. Bez skladů, doprav…atd. Jen za použití software, placeného, ale zase dokonalého. Výrobek bez tzv. Kurvítek, to je součástek, které po záruce výrobek znehodnotí, abyste si museli koupit nový. Navíc … Když si navrhnu pračku. Moji pračku… a bude mi sloužit. Bude mít kvalitní materiály, vybraná z databáze ověřených konstrukcí, mi bude dobře sloužit a já i vnukům ukážu, že jako mladík jsem poskládal něco, co má hodnotu.. a mí potomci pak budou hledat a nacházet skutečné hodnoty života, to co přetrvá…. Jak jsem je to na tomto příkladu a mnoha dalších naučil…..

Avšak co bylo nejzajímavější…… Člověk. Každý jako by si uvědomil, že je součástí, něčeho co jej jako příroda podporuje, že na každém záleží a nikdo není zbytečný. Lidé pochopili, že se stane jen to, co udělají. Vznikaly vize projekty, …. a byly uváděny v život. Ano bylo i mnoho omylů, muselo se i hodně korigovat, ale celkový směr by úplné osvobození, ohromný rozvoj. Každý omyl byl zdrojem poučení, nikdy jako odstrašující případ.

Lidé chápali, že stvořitel  stvořil přírodu která , ve stále se obnovujícím cyklu, podporuje samotný život, pochopili, že stačí jen pozorovat a co nejvíce své jednání přiblížit původnímu záměru….. a to je cesta k harmonii a štěstí. Znovu je mým přáním, aby se další a další lidé připojili a sami si představili…jak to udělat lépe. Snad jako inspirace, jako semínko touhy… nebo cokoli co pomůže změnit svět k lepšímu….

Věřím, že každý  kdo pochopí tuto vizi, bude sdílet touhu po lepším. Možná ji změní tak, jak to cítí…… a vylepší….

Tak, jako tvůrčí proces započal z touhy, kde myšlenka k myšlence, touha k nadšení, láska a další myšlenky vytvořily energii, ty se spojovaly do celků až  vznikly atomy, které podle nepochopitelných pravidel přesně vědí, zda mají být plynem, nebo třeba vodou, pak vznikaly planety a celý vesmír jenž byl Stvořitelem touhou po harmonii obdarován životem. A tento život je darován člověku, milovanému dítěti tvůrce. My můžeme vidět původní touhu,……… proč ji tedy nenásledujeme ? Jakou radost má rodič, když dítě posune touhu rodiče na novou, lepší úroveň ? Bude své dítě podporovat?  Možná pak pocítíme radost stvořitele a jeho hrdost nad každým našim krokem už za našeho života, možná pochopíme jeho řeč, uslyšíme jeho radost ve zpěvu ptáků, a pocítíme lásku v paprscích slunce……….

A třeba to nebyla jen vize…co myslíte????????

PS: Mám otázky pro matematiky, programátory a všechny kteří rádi vidí detaily: Co myslíte, jaký bude rovnovážný stav při to, když se nezmění základ že daně budou počítány jako 5% z částky vytvořené u OCB na  občana měsíčně a základní příjem bude trvale 5 tis/ občan.

1) Kolik bude potřeba v ekonomice financí a jaké procento zdanění bude? Za podmínky, že přidáme-li 10% do OCB bude daň snížena o 10%.

2) Jak se změní ceny zboží, odečteme-li úroky, daně a všechny odvody z koncové ceny? Budou stačit důchodcům peníze?

3) Jaký bude nakonec poměr mezi možností úvěrování a volným prostředky? 1:10,9,8,7,6..???nebo 11,12,??

Mnozí budou překvapeni….

Předchozí části:

Související: