Válka proti Sýrii je první, za kterou bude muset být zaplaceno. Za více než šest let, v digitální éře. Už bylo publikováno množství dokumentů, které měly ještě mnoho let zůstat tajné. Třebaže byly publikovány v různých zemích, takže mezinárodní veřejné mínění o nich neví, přece se nám podařilo kus po kuse rekonstruovat události, jichž se týkají. Publikace záznamů komentářů, které si soukromě pořizoval John Kerry loni v září odhalila poliitiku Státního tajemníka a zavazuje všechny komentátory – včetně nás – abychom své předchozí analyzy revidovali.

Odvysílání kompletního záznamu setkání mezi Státním tajemníkem Johnem Kerrym a členy Národní koalice, konaného  22. září 2016 v prostorách nizozemské delegace při OSN, na kanálu TheLast Refuge,  nám nutí otázku, co jsme si asi mysleli, že víme o americkém stanovisku k Sýrii.

Především jsme věřili, že když Washington spustil operaci známou jako „Arabské jaro“, aby srazil na kolena sekulární arabské režimy ve prospěch Muslimského bratrstva, dovolí svým spojencům, aby druhou válku proti Sýrii, počínaje červencem 2012, vzali do své režie. Jelikož tyto státy sledovaly své vlastní cíle – rekolonizaci v případě Francie a Spojeného království, krádež plynových nalezišť pro Katar, expanzi wahhabismu a odvetu za libanonskou občanskou válku pro Saudskou Arábii, anexi severu země pro Turecko, podle kyperského modelu, apod. – původní cíl byl opuštěn. Avšak John Kerrry v tomto záznamu uvádí, že Washington nikdy nepřestal hledat cestu, jak Syrskou arabskou republiku zničit, což naznačuje, že v každém stádiu dohlížel na činnost svých spojenců. Z toho vyplývá, že v posledních čtyřech letech džihádisté byli pod velením NATO Allied LandCom (tj. velení pozemních sil, které je dislokováno v tureckém Izmiru), a byli jimi vyzbrojováni a koordinováni.

Za druhé, John Kerry potvrzuje, že Washington nemohl jít ještě dál, kvůli mezinárodnímu právu a kvůli pozici Ruska. Vyjasněme si to – Spojené státy nikdy nepřestaly překračovat své pravomoci. Zničily většinu syrské ropné a plynové infrastruktury, předstíraly, že bojují proti džihádistům (což mezinárodní právo připouští), ale aniž byly pozvány prezidentem al-Asadem (což  mezinárodní právo porušuje). Avšak neodvážily se nasadit svá pozemní vojska a otevřeně bojovat proti republice, jako to dělaly v Korei, ve Vietnamu a v Iráku. Na tuto úlohu poslaly do první linie své spojence – s velením v druhém sledu – a bez uzardění podporovaly žoldácké síly, jak to dělaly v Nikaragui, s rizikem, že budou sankcionovány Mezinárodním soudním dvorem (což je vnitřní tribunál OSN). Washington se nechce angažovat ve válce proti Rusku, které, třebaže se nepostavilo proti válce v Jugoslávii  a v Libyi, se nyní vzchopilo a vytyčilo novou linii, kterou nelze překročit. Moskva má kapacitu bránit právo dokonce i silou, jestliže by se Washington angažoval v nové dobyvatelské válce.

Za třetí, John Kerry potvrzuje, že Washington doufal ve vítězství Daeshe (ISIL) nad republikou. Až doteď – na základě zprávy generála Michaela Flynna ze dne 12. srpna 2012, a na základě článku Robina Wrighta v The New York Times ze dne  28. září 2013 — jsme chápali, že Pentagon měl  v úmyslu vytvořit jakýsi „Sunnistan“ rozkročený nad Sýrií a Irákem, aby přerušil „Hedvábnou cestu“. Avšak připouští, že plán měl jít ještě dál. Daesh měl pravděpodobně obsadit Damašek, a poté být odstřelen Tel-Avivem (jinými slovy měl být vytlačen zpět do „Sunistanu“, který mu měl být přidělen). Sýrie pak měla být rozdělena mezi Izrael na jihu, Daesh na východě, a Turecko na severu.

Tento bod nám umožňuje pochopit, proč Washington kladl důraz na to, že už nebude schopen řídit události a že svým spojencům popustí uzdu, což ovšem zaangažovalo do války Francii a Spojené království, které nabyly přesvědčení, že budou moci rekolonizovat Levantu, zatímco ve skutečnosti rozdělení Sýrie se plánovalo bez nich.

Za čtvrté, připuštěním, že Washington „podporoval“ Daesh, John Kerry uznal, že tento byl jím vyzbrojován, což na cucky trhá rétoriku, že válka se vede „proti teroru“.

Od útoku na mešitu al-Askari v Samaře, dne 22. února 2006, jsme věděli, že Daesh (původně známý jako „Islámský emirát Iráku“) byl vytvořen celostátním ředitelem americké výzvědné služby Johnem Negropontem a plukovníkem Jamesem Steelem – podle modelu, který se aplikoval v Hondurasu – aby se skoncovalo s odporem Iráku, a aby se zažehla občannská válka.

Z publikace deníku kurdské strany PKK, Özgür Gündem, jsme věděli o programu setkání konaného v Ammánu dne 1. června 2014, že Spojené státy zorganizovaly spojenou ofenzivu Daesheproti Mosulu a Kurdistánské regionální vládě v Kirkúku. Teď víme s jistotou, že Washington s podporou Daeshe nikdy nepřestal.

Za páté, interpretovali jsme konflikt mezi klanem Allen/Clinton/Feltman/Petraeus na straně jedné a administrativou Obama/Kerry na straně druhé, pokud se týká otázky zda podporovat nebo nepodporovat Daesh. Tato interpretace byla chybná. Obě strany nevedly spor o organizování a podpoře nejfanatičtějších džihádistů. Jejich neshody se týkaly pouze toho, zda podpořit otevřenou válku – a tudíž riskovat potenciální konflikt s Ruskem – nebo se spíše rozhodnout pro tajnou akci. Pouze Flynn – nynější poradce Donalda Trumpa pro národní bezpečnost – se postavil proti džihádismu.

Jestliže Spojené státy za pár let zkolabují, jako se to podařilo SSSR, tento záznam Johna Kerryho se bude moci použít proti němu a proti Barackovi Obamovi před nějakým mezinárodním soudem, ale nikoliv před Mezinárodním trestním soudem, který se teď zdiskreditoval. Když jsme se obeznámili s výňatky z těchto rozhovorů, které byly uveřejněny v The New York Times, přestali jsme být schopni vznášet námitky proti autenticitě celé složky. Kerryho povzbuzování Daesh, aby tento porušil několik rezolucí OSN, je důkazem jeho a Obamovy odpovědnosti za zločiny proti lidskosti páchané touto teroristickou organizací.

Thierry Meyssan

Francouzský intelektuál, zakladatel a šéf Voltaire Network a Axis for Peace Conference. Jeho sloupky se specializují  na mezinárodní vztahy, a vycházejí v denících a týdenících v arabštině, španělštině a v ruštině. Jeho poslední dvě knihy vyšly v angličtině: Velká lež 9/11 a Pentagate.

Zdroj: