Ve středu 18.1.2017 od 14:30 se má v Poslanecké sněmovně projednávat první čtení návrhu na změnu ústavního zákona o Armádě České republiky, konkrétně čl. 43 Ústavy ČR. Změna převede značnou část pravomocí nad armádou od poslanců k vládě, resp. ministrovi obrany a usnadní zapojení našich vojáků do války, více o tom zde a zde. Jedná se o bod 161, sněmovní tisk 956/0. Iniciativa Ne základnám vyzývá poslance k tomu, aby nedovolili schválení této změny v prvním čtení nebo vůbec a aby o tom diskutovali s veřejností. Předkládá též vlastní návrh změny čl. 43.


Na výzvu k zastavení projednávání této změny Ústavy pozitivně odpověděli poslanci KSČM a negativně poslanec ČSSD Antonín Seďa

Reakce Antonína Sedi:

Hezký den,

děkuji za zaslané stanovisko, nicméně chci upozornit, že nesouhlasím s vaší zavádějící konstrukcí. Předně, problém vznikl již při schvalování vyslání ozbrojených sil na dva roky před zhruba třemi lety. Již tehdy výbor pro obranu uskutečnil jednání s členy ústavně právního výboru, ústavními právníky a zástupci ministerstva obrany. A tato jednání probíhala, takže nic se nedělo za „zavřenými“ dveřmi. Ale od samého počátku tvrdím a tady souhlasím i se stanoviskem vlády, že tuto změnu mělo navrhnout ministerstvo obrany, potažmo vláda. Osobně si nemyslím, že by o změnách ústavy měla rozhodovat veřejnost. Tohle se nedělo ani v případě přímé volby prezidenta či jiných změn. Na druhou stranu musím dát za pravdu těm, kteří pokládají některé argumenty uvedené v důvodové zprávě za irelevantní či spíše zavádějící. Nicméně já osobně úpravu platné ústavy podporuji s jednou výhradou. Děkuji za pochopení.

S pozdravem

ing. Antonín Seďa

Odpověď Ne základnám:

Vážený pane poslanče,

tvrzení o zavádějící konstrukci je na úrovni, jako kdyby naše iniciativa tvrdila, že ČSSD je politická strana bez morálních hodnot.

Propojení moci zákonodárné a výkonné vnímá jeden z předkladatelů, pan Martin Stropnický a jeho vyjádření je formulováno v sněmovním tisku č.420, kdy výkonnou moc navrhuje jednoznačně oddělit od moci zákonodárné.

Skutečností je, že předkladatelé, vzhledem k jejich zařazení související s výkonem poslaneckého mandátu, tvoří silové uskupení vzájemně si podporující dohodnutý cíl k provedení změn Ústavy. Existence Jana Hamáčka v této skupině je v pohledu ducha Ústavy ČR skandální a je rozbuškou pro reakci.

K Vaší argumentaci podotýkáme, že problémy nevznikají, problémy jsou zákonodárci, ministry vytvářeny. Na nezákonnost jednání vlády, práce výboru pro obranu jsme upozorňovali, k Vámi zmiňovaným jednáním jsme nebyli připuštěni.

Pro veřejnost byla jednání provedena za zavřenými dveřmi, v opačném případě by musela zaznít stanoviska iniciativ, hnutí, veřejnosti.

Rozumíme Vaší argumentaci ve funkci předsedy stálé delegace NATO, že veřejnost nemá co mluvit do toho, co si bez ní, za její peníze dohodnete na různých úrovních, například v NATO.

Veřejnost nezapomněla: Vláda věcí tvých k tobě se navrátí.

Iniciativa Ne základnám tu není první rok, je tu od roku 2006. Kam se mezinárodní situace i s postojem zákonodárců dostala? Jsme schopni ČSSD dokázat salta v jednání, počínaje Arabským jarem, Irákem, Ukrajinou, konče v Sýrii.

NATO není žádným obranným paktem. Jeho poslání bylo změněno, předefinováno a nejen z našeho pohledu je bezpečnostním rizikem pro Českou republiku.

Nemáte sílu, odvahu odmítnout tyto změny. K tomu jsme vás vyzvali Pokynem do Varšavy, vydaným k summitu NATO ve Varšavě 2016. Stanoviska společnosti (máme reakci na tuto výzvu a nebyla zanedbatelná) ČSSD ignoruje.

Vaše počínání lze vyjádřit v jediné větě : končíme s obranným charakterem AČR, připojujeme se k agresivnímu pojetí využití ozbrojených složek.

Vašim zvolením jste dostali moc to realizovat, veřejnost zase chce, aby to nebylo jménem České republiky, nebylo to za peníze daňových poplatníků, ale za vaše s jasnou právní – trestně právní odpovědností každého poslance, který pro to zvedl ruku.

Za každého mrtvého vojáka v zahraničí musí být odpovědní poslanci a musí platit odškodnění pozůstalým.

Rozhodujete o našich životech a dopady z lidského pohledu nevnímáte.

Máme kontakty na vojáky z Afghánistánu i dalších silových složek a stěžují si na své osudy, na lži, k čemu ve jménu cizích států, zejména USA, byly využiti.

S pozdravem

za Iniciativu Ne základnám

Eva Novotná, mluvčí

Co se vládě a poslancům na čl.43 Ústavy nelíbí?

(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o
a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,
b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,

Pro zajištění své moci navrhují:

(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů.

(Kromě jiného, nebude vysvětlovat svým občanům, veřejnosti, že existuje něco jako rotace sil, takže 60 dnů je prázdné číslo.)

A proč?

Schopnost flexibilní reakce se týká především zmiňovaných sil VJTF, které mají být v případě potřeby nasazeny v řádu dnů a jsou alianční reakcí na výše popisovanou zásadní změnu bezpečnostního prostředí. ČR přislíbila, že bude schopna vyčleňovat vojenské jednotky pro VJTF, ale v okamžiku případného nasazení do operací, které nespadají pod čl. 43 odst. 4 Ústavy ČR, by o vyslání rozhodoval Parlament ČR a v takovém případě by bylo fakticky nemožné získat v potřebném čase souhlas obou komor Parlamentu ČR s tímto vysláním.

Žádní občané České republiky, iniciativy a hnutí nic takového neslíbili !!!!!!

Jako je normální bombardovat bez mandátu OSN kdekoliv a cokoliv, je bohužel i normální, co si sám občan a volič neuchrání, to mít nebude.

Nezbývá než konstatovat že vláda a nemalý počet poslanců jsou pro veřejnost, občany, voliče bezpečnostním rizikem.

Podvedení, ale ne hloupí občané, voliči navrhují k čl.43 Ústavy pro bojechtivé poslance a členy vlády následující znění:

Navrhované upravené znění:

Návrh neruší žádnou část textu, ani slovo, jen doplňuje nový text. Zcela nový je odstavec (0), doplněny jsou odstavce (3), (4), (5) a (6).


Čl. 43

(0) Vojáci Armády ČR mohou být v zahraničí bojově nasazeni pouze na základě mandátu RB OSN, nebo k obraně státu, který se stal cílem agrese, a to jen se souhlasem vlády přijímacího státu vzešlé z posledních voleb před vznikem bojů. V zahraničí mohou působit v bojové součinnosti pouze s vojáky států uznávajících jurisdikci Mezinárodního trestního soudu.

(1) Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

(2) Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.

(3) Parlament vyslovuje souhlas

a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,

b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě,

c) s průjezdem ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo s jejich přeletem nad územím České republiky, pokud jde o přesun na místa válečných bojů.

(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o

a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,

b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,

c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.O řetězení vysílání a pobytu ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky rozhoduje Parlament.

(5) Vláda dále rozhoduje

a) o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky, pokud nejde o přesuny na místa válečných bojů

b) o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky.

(6) O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu, právní moci nabývají pátý den po doručení. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.

Komentář:

V odstavci (0) je lepší použít než „souhlas RB OSN“ obrat „mandát RB OSN“, neboť RB OSN nedává bianco list, nýbrž ve svém mandátu specifikuje cíl a způsob nasazení ozbrojených sil. Charakteristika vlády (vzešlé z posledních mírových voleb) má jednak zajistit, že AČR nebude pozvána nějakou instrumentálně vzniklou vzdorovládou, a také, že si nás nepozve nějaký

nedemokratický režim, který nepořádá ani takovou formalitu jako jsou volby.

Oproti původnímu návrhu jsem doplnil v odstavci (0), že jde o obranu napadeného státu, aby nás náhodou někdo nepozval k zaútočení na kohosi.

Oproti původnímu návrhu jsem doplnil v odstavci (4) pojistku proti řetězení zahraničních misí vládou. Pokud chce vláda operativně prodloužit či řetězit misi, nechť tak učiní na základě souhlasu a podmínek (dá-li je) Parlamentu.

Oproti původnímu návrhu jsem v odstavci (6) také prodloužil lhůtu nabytí právní moci rozhodnutí vlády, které vláda zasílá Parlamentu, ze 3 na 5 dní. Aby Parlament, pokud chce, měl šanci se sejít a vyjádřit k rozhodnutí vlády (třeba jej zvrátit, podmínit).


Tolik návrh občanů, voličů.Konstatujeme, nepokoje vyvolávají svým jednáním politici, poslanci, představitelé vlády, ne občané. U občanů je to poslední možnost, jak si chránit svojí budoucnost, život a to dřív, než se začne rozhodovat o škrtnutí jiného článku Ústavy článek 23. Listiny základních práv a svobod:

Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

Hlasy občanů, voličů by mělo dostat jen to hnutí, politická strana, která se zaváže, že Armáda České republiky je určena k obraně ČR, ne agresi pod vedením kohokoliv.

Co si neubráníme, nevybojujeme, to mít nebudeme.

S pozdravem

za Iniciativu Ne základnám

Eva Novotná, mluvčí

Alternativa zdola,

Karel Růžička