Ukrajinská média o ukrajinské vědě neříkají téměř nic – jako o mrtvém. Zbytečně. Nehledě na zachované ostatky vědeckého potenciálu, domácí věda rychle degraduje. Současná vládní politika v oblasti vědy a techniky nejen nepodporuje inovační rozvoj ekonomiky Ukrajiny, ale nastoluje hrozbu úplné likvidace jejího vědeckého potenciálu.

V souladu s hodnocením zástupce předsedy parlamentního výboru pro otázky vědy a vzdělání, poslance Alexeje Skrypnika ze strany „Svépomoc“, je již prakticky celý vědecký potenciál Ukrajiny ztracen a ukrajinská věda se ještě jakž takž drží díky „hrstce vědců, pracujících navzdory všemu a hledajících pro sebe granty na výzkum“. Poslanec je velmi pesimisticky naladěn: „V černých dírách existuje něco takového, jako je horizont, když ho dosáhnete, ven se už z černé díry nedostanete. Podobně je to nyní u nás s naší vědou – ještě existuje, ale pro vládu je – břemenem“, říká smutně ukrajinský poslanec.

Věda již není potřeba

Skutečnost je taková, že objem prostředků HDP Ukrajiny pro vědu klesl za poslední dva roky 4x, zůstalo jen 0,6%. Nicméně, s ohledem na vysokou úroveň „stínové ukrajinské ekonomiky“, objem prostředků HDP na vědu nepřesahuje 0,4%.V současnosti je v celém světě tendence stálého růstu objemu prostředků HDP na vědu. Dokonce se tento ukazatel stal klíčovým faktorem konkurenceschopnosti státu, a jeho význam pro celou světovou ekonomiku se zvětšil z 2,1% roku 2000 na 2,4% roku 2014.

Na jednáních parlamentu koncem minulého roku v Kyjevě „Ostavu a problémech financování vědy a vzdělání na Ukrajině“, byly zveřejněny údaje, které jasně demonstrují krizové dění v domácí vědě.To znamená, že výdaje státního rozpočtu na vědecké výzkumy nepřevýšily v roce 2015 0,25% HDP a v roce 2016 se snížily na úroveň nižší než 0,2% HDP. Zároveň nejsou realizovány žádné platby z regionálních rozpočtů a zakázky za účelem vědeckého rozvoje podniků jsou zanedbatelné. Pravda, výsledkem protestů koncem roku 2016 byly výdaje státního rozpočtu na vědu mírně navýšeny.Nicméně jsou stále absolutně nedostačující k zastavení procesu umírání ukrajinské vědy.

„V této situaci je Akademie nucenasnížit počet vědeckých institucí, výzkumné ústavy pracují ve zkráceném režimu 3-4 dny, nebo dokonce i 2 dny v týdnu. Personál vědeckých institucí je posílán na nucenou dovolenou na svoje vlastní náklady nebo pracují na zkrácený pracovní úvazek“, – jak je uvedeno v dokumentech z jednání parlamentu.

„Dnes spočívá ukrajinská věda do značné míry na bedrech entuziastů, kteří za svou práci dostávají ubohý plat a jsou nuceni si hledat vedlejší zaměstnání. Posuďte sami: Průměrná měsíční mzda zaměstnanců Státní akademie věd v roce 2015 byla 2729 ukrajinských hřiven (asi 105 amerických dolarů), což bylo o 40% níže, než byla průměrná mzda na celé Ukrajině v říjnu roku 2015. Průměrná mzda zaměstnanců vědeckých institucí Národní akademie zemědělských věd v roce 2016 byla 2454 hřiven (95 dolarů), Národní akademie umění – 2264 hřiven (87 dolarů).

Takovýto druh zaměstnání je kriticky nepříznivý pro mladé vědce, kteří masově hledají uplatnění v jiných sférách nebo masově emigrují z Ukrajiny. V období let 2013 a 2015 se snížil počet zaměstnanců vědeckých institucí o 23%. Počet pracovníků Národní akademie zemědělských věd za totéž období klesl o 52% – z 12,7 na 5,9 tisíc lidí. Za méně než 2 roky, počínaje rokem 2015, se Státní akademie věd Ukrajiny zmenšila o 20%. A za 8 měsíců minulého roku počet zaměstnanců této instituce klesl o 5 tisíc lidí“, říká vědecký pracovník katedry ekonomické sociologie Sociologického institutu Státní akademie věd Vitalina Butkaljuk.

Hromadný exodus

Národní akademii věd Ukrajiny masově opouštějí specialisté. Dle slov šéfa zaměstnaneckých odborů Národní akademie věd Ukrajiny Anatolije Širokova, bylo v minulém roce propuštěno 5 tisíc zaměstnanců – zejména vědecký a technický personál. „V průměru každý desátý uvažuje o odchodu za hranice, nebo už odešel. Asi 17% zaměstnanců odešlo z akademie věd během roku 2015 a 2016, v tom období, kdy naopak, dle údajů UNESCO, tendence ve světě svědčí o zvyšování se počtu vědců. Za posledních pět až šest let se počet lidí, pracujících jako vědci, se ve světě zvětšil o 20%. Stát vynakládá peníze na přípravu vědce, ale my ho potom bezplatně dáme jiným zemím, protože u nás mu nemůžeme poskytnout podmínky k životu ani k práci, ani mzdu. U nás v Akademii věd je chladno a hlad v pravém smyslu slova“, stěžuje si šéf odborů. Širokov připomněl, že v minulém roce přijali poslanci zákon, který garantuje navýšení financí pro vědu ve výši 1,7% HDP – byť jen ve vágní perspektivě do roku 2020. Ale ve skutečnosti v tomto roce je objem financí pouze 0,18% HDP – zhruba 100 milionů Euro pro veškerou ukrajinskou vědu. To jsou ubohá čísla.

Doposud byla naše věda financována na principu zůstatku, řekla výkonná ředitelka „Ukrajinského vědeckého klubu“ Natálie Šulga. To má bezprostřední vliv na odchod vědců za hranice – jen za několik posledních let opustilo zemi 20 tisíc výzkumných pracovníků. Jestliže dříve vycestovali kandidáti a doktoři věd, nyní jde o „exodus“ mladé vědecké inteligence, na úrovni magistrů, kteří by se mohli v budoucnu stát vysoce kvalifikovanými vědeckými pracovníky, říká expert.

„Ještě před deseti lety jsme varovali, že pokud se k vědě a samotným vědcům budou takto chovat, dostaneme se do „generační díry“. To znamená, že ve věku od 25 do 50 let nebudeme mít žádné kvalifikované vědecké pracovníky. Jednoduše nebude nikoho, kdo by učil studenty, jak se dělá kvalitní výzkum“, zdůraznila  Šulga, kterou citují „Finance“.

Změna priorit

Samozřejmě, že výsledky takovéhoto postoje státu k problémům vědy na sebe nenechají dlouho čekat. Z důvodu nedostatečného financování vědecká sféra Ukrajiny neustále ztrácí svůj lidský a materiálně-technický potenciál. Ke dni 1. ledna 2016 počet vědců na jednoho obyvatele Ukrajiny byl nejnižší v Evropě. Její index je dnes nejen značně nižší, než v zemích s rozvinutou vědou (Velká Británie, Francie, Německo), ale také 1,5 krát nižší, než v Polsku a Rumunsku, kteréžto země byly na tomv oblasti vědeckého potenciálu ještě nedávno hůř, než Ukrajina.

Jaký bude mít tento stav věcí dopad? Ve svém komentáři vzniklé současné situace v ukrajinské vědě poznamenal šéf odborů Národní akademie věd Anatolij Širokov:

„Podle počtu vědců na jednoho obyvatele se Ukrajina sesunula na úroveň Albánie, kde, upřímně řečeno, není věda vyvinutá vůbec. Letos přijatý zákon o vědecké a technické činnosti není naplňován – naopak, vznikají nové problémy: peněz na vědu je poskytováno méně a tak těžká situace, jako je nyní, nebyla nikdy. Ukrajina může ve velmi blízké budoucnosti o vědu zcela přijít: prostě se nikdo vědeckým výzkumem zabývat nebude“.

13.01.2017

Igor Serdjukov, novinář

Foto: RIA Novosti, Alexej Vovk

Zdroj: