Hrozí, že dlouho doutnající sociální napětí v Mexiku přeteče, jelikož nedostatečné neoliberální reformy původně znárodněného sektoru na zpracování benzínu v zemi jsou spojeny s otevřenou korupcí, stagnující životní úrovní a nekontrolovatelnou inflací. Americká média většinou o situaci v Mexiku mlčí, dokonce, i když stupňující se občanské nepokoje měly v minulém týdnu za následek uzavření hranice mezi USA a Mexikem na hraničním přechodu v San Diegu v Kalifornii, a to několikrát za sebou. Probíhající „benzínové“ protesty v Mexiku kvůli navýšení ceny benzínu přes 20% měly za následek více než 400 zatčení, 250 vyrabovaných obchodů a šest úmrtí.

Silnice jsou zablokované, hranice jsou uzavřeny, a vládní budovy jsou drancovány. Celkově zůstávají protesty poměrně klidné, s výjimkou několika ojedinělých násilných činů, z nichž aktivisté obvinili vládní infiltrátory.

Těch několik málo zpráv v mainstreamových médiích, které se týkaly této situace, obviňuje stoupající ceny benzínu, ale už se nezabývají prozkoumáváním několika dalších faktorů, které dohánějí Mexiko na pokraj revoluce.

#VIDEO: Difunden momento exacto en que Policías Federales son arrollados por un vehículo en Rosarito, Baja California pic.twitter.com/r3SknjOQjJ

— Más Noticias Oaxaca (@Masnoticias0ax) 7. ledna 2017

Korupční „narko-stát“

Narko-stát, nebo jak říkají mexičtí aktivisté „el narko-gobierno“, je termín, používaný k popisu otevřené korupce mezi mexickou vládou a drogovými kartely. Narko-stát byl nedávno na hlavních stránkách novin ohledně únosu a předpokládanému zavraždění 43 studentů z venkovské učitelské školy Ayotzinapa ve městě Iguala (stát Guerrero) v roce 2014. Od té doby byla tato událost příčinou neustálých protivládních protestů.

Ačkoli únosy zůstávají oficiálně nevyřešeny, členové drogového kartelu Guerrero Unidos se přiznali, že tajně spolupracovali s místními policejními silami, aby umlčeli studentské aktivisty. V souvislosti s únosy bylo zadrženo dvacet policistů. Felipe Flores, bývalý policejní šéf ve městě Iguala, byl zatčen a „obviněn z trestných činů, včetně organizovaného zločinu a únosu studentů“, jak informuje AP (tisková agentura USA). Korupce očividně prorůstá až do špiček, protože federální úřady tvrdí, že José Luis Abarca, bývalý starosta Igualy, únosy osobně nařídil.

Jeden mexický aktivista, který si přál zůstat v anonymitě, řekl pro Anti-Media, že „spousta lidí si myslí, že je to jenom kvůli cenám benzínu, ale cena benzínu je jen poslední kapkou. Všechno to začalo případem Ayotzinapa.“

Mexická vláda, podobně jako americká, snadno podléhá korporačním vlivům. Právě dochází k tomu, že nejvlivnější korporační subjekty v Mexiku jsou drogové kartely – a pro vládu je těžké, aby vládla subjektům, které ji financují a infiltrují. Je to podobné jako fenomén „regulačního ukořistění/zajetí“, kdy mexickou vládu přinejmenším částečně financují a kooptují drogové kartely. Tento hnisající problém je skrytým faktorem současných občanských nepokojů v Mexiku.

Dělnická třída pokulhává za neoliberální politikou

NAFTA (severoamerická dohoda o volném obchodu, pozn. překl.) byla kontroverzní záležitostí v amerických prezidentských volbách v roce 2016, ale teď je právě tak kontroverzní v Mexiku, ne-li víc. Velkolepý program „volného obchodu“ z roku 1994, který uzákonil Bill Clinton, zaznamenal dramatickou reorganizaci jak v americké, tak mexické ekonomice. Pěstitele kukuřice, kteří byli po dlouhou dobu životně důležitým faktorem v mexické rolnicko-farmářské ekonomice, zničily nízké dotace, poskytované vládou USA na kukuřici, která okamžitě zaplavila mexické trhy poté, co byla NAFTA schválena. Brzy poté následovala mexická imigrační krize na jižní hranici s USA.

Mezitím se výrobní závody začaly brzy přesouvat z USA do Mexika, aby využily extrémně levnou pracovní sílu – a mnoho pracovníků v USA tak přišlo o práci. Americké zemědělské korporace, jako je Driscoll’s, se v poslední době dostaly pod palbu kritiky, neboť v oblasti produkce organického ovoce pro americké spotřebitele jsou lidé zaměstnáváni v otrockých pracovních podmínkách. Protesty ohledně práv pracujících v Mexiku, jimž se v poslední době zvýšila minimální mzda na 80 pesos (cca 4 dolary) za den, jsou často potlačovanými přehnaně tvrdými policejními zákroky.

Nastupující prezident Trump využil dvou zásadních věcí, které NAFTA zapříčinila – imigrační krize a outsourcing amerických pracovních míst – a jeho reakční protekcionistická hospodářská politika nepochybně ještě zhorší složitou situaci v Mexiku.

Mexický znárodněný ropný konglomerát Pemex se již léta potýká s klesající produkcí. Korupce, která je neodmyslitelně spjatá se státem řízenými institucemi, odsoudila mexický ropný průmysl k neefektivnosti a pozastavení inovací. Krádeže se staly rozšířeným problémem, nedávno byli těžaři přichyceni při činu, když odčerpávali ropu přímo z potrubí.

Údajně kvůli zvýšení výroby a nižším cenám prosadila mexická vláda v letech 2013 a 2014 neoliberální privatizaci, kterou podporovaly americké ropné zájmy, a jež se inkubovala na ministerstvu zahraničí v čele s Hillary Clintonovou. Prezident Enrique Peña Nieto slíbil, že reformy budou mít za následek zvýšenou produkci a nižší ceny pohonných hmot, ačkoliv výroba klesla a ceny se 1. ledna zvýšily o 20%. Očekává se, že ceny nadále porostou, protože dotace na pohonné hmoty budou do konce března 2017 zcela zrušeny. Prezident Peña Nieto tvrdí, že ceny musí jít nahoru, aby odpovídaly mezinárodním cenám, i když v současné době spotřebitelé v USA platí za benzín méně, než Mexičané.

Neoliberální reformy prezidenta Niety vyzněly naprázdno, neboť ekonomický růst je již léta slabý a nerovnost bohatství se více a více vymyká kontrole.

Nekontrolovatelná inflace v Mexiku

Asi největším impulsem pro současné občanské protesty v Mexiku je inflace, která je mimo kontrolu spojená s hodnotou pesa, které dosáhlo rekordního minima. Mexičtí pracovníci si už tak museli utáhnout opasky, když se jejich minimální mzda pohybuje okolo čtyř amerických dolarů za den. Ceny potravin, které byly ještě před zvýšením cen pohonných hmot na vzestupu, se můžou vyšplhat o 20% nebo více, neboť úzce korelují s cenami u čerpacích stanic.

Podle serveru Zero Hedge je v současné době v Mexiku situace taková, že „potřebujete srovnatelnou částku s minimální mzdou v rozsahu 12 dnů, abyste naplnili nádrž – ve srovnání se sedmi hodinami v USA“. Lidé, kteří nejezdí autem, rovněž tento problém pocítí, jelikož náklady na veřejnou dopravu se pravděpodobně zvýší s nárůstem cen pohonných hmot. Růst cen benzínu také vyvíjí silný nátlak na zbytek mexické ekonomiky, protože pracující lid utrácí více peněz za pohonné hmoty a méně za spotřební zboží.

Deficitní výdaje mexické vlády a Trumpovy silné proslovy o obchodování byly faktory, které měly vliv na devalvaci pesa, pro dělnickou třídu se v Mexiku vše zdražilo a nárůst obecné nespokojenosti činí z této země ohnisko neklidu.

***

Celkově lze říci, že za způsobení extrémní úrovně nepokojů v Mexiku nemůžeme dávat vinu jen jednomu faktoru. Ještě předtím, než došlo k únosu studentů ze školy Ayotzinapa, se Mexiko potýkalo s rozsáhlými protesty, pochody a stávkami. Několik posledních prezidentských voleb bylo sporných, a současná vláda Enrique Peña Niety má jen 22% oblíbenost. Celkový pocit bezmocnosti s ohledem na narko-stát, korupci a ekonomické nejistoty nezmizí díky příštím volbám nebo protestům, a pro nerovnost bohatství v zemi neexistuje žádná náprava. Mexiko je zralé na revoluci. Možná bude vyvolána nyní kvůli zlodějně s benzínem a následné inflaci, nebo v brzké budoucnosti, ale je jisté, že k ní dojde – a my bychom o tom měli mluvit.

Nick Bernabe

Zdroj: