Kyrgyzstán: nová koloniální politika

Po rozpadu SSSR se tureckým úřadům naskytla jedinečná příležitost rozšířit svůj vliv na sousední, v první řadě turkojazyčné státy. Ekonomická situace v zakavkazských a středoasijských republikách se výrazně zhoršila – chudoba, inflace, nezaměstnanost. Rozpadl a systém veřejného vzdělávání. Školy a univerzity byly přenechány samy sobě a přežívaly, jak mohly, a jedním z hlavních způsobů tohoto přežívání se staly korupce a úplatky.

V Turecku existoval na konci 80. let rozvinutý systémem soukromého vzdělávání svázaného se jménem Gülena. V 60. letech otevíral své první školy v Izmiru a po té se v průběhu čtyřiceti let síť těchto škol prudce rozrůstala. Základem této organizace jsou tisíce škol roztroušených po celém světě, hlavně v zemích se silnou islámskou tradicí a značným podílem muslimského obyvatelstva.

V chaosu 90. let Turci exportovali svůj systém soukromého školství do Ázerbajdžánu, Kazachstánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Mongolska, Moldavska, Ruska a na Ukrajinu. Takové školy jsou také v Keni, kde se jim říká „Akademie světla“, „Pak-turk“ se jmenují v Pákistánu, „Sebat“ v Kyrgyzstánu. Takové vzdělávací instituce jsou přítomny ve 164 zemích světa. Je to obrovská síť, jednotlivé školy jsou nazývány různě, mají různé zakladatele, ale všechny spojuje specifický vzdělávací model a jméno Fethullaha Gülena.

V posledních letech Ankara usilovně tlačí na Baku a Biškek a požaduje od nich, aby činnost gülenistů zastavily.

Obr. Agil Alesker

Činnost střediska gülenistů se nyní přesunula právě tam. Jak říká výzkumník fenoménu gülenismu Agil Alesker – Kyrgyzstán se nachází v nejhorší pozici ze všech zemí, kde tato síť zapustila kořeny.

„Tato země zůstává na Gülenovi závislá. Její ekonomika se zhroutila, chudoba narušila stát a není tu nikoho, kromě členů této sekty, kdo by do země investoval,“ – domnívá se Alesker.

To je důvod, proč je Kyrgyzstán nyní hlavní baštou gülenistů ve státech turkického pásu po jejich vyhnání z Turecka.

V Biškeku je neklid

Američané v Biškeku nejsou řídkými hosty. Je jich mnoho mezi učiteli populární Americké univerzity Střední Asii, kde si místní studenti v soukromých kurzech doplňují znalosti anglického jazyka. „Nejsem si jistý, jak dobře tam učí angličtinu, ale jedno vím přesně — mezi učiteli je mnoho mužů z armádním chováním a držením těla a výuka jazyků je jim evidentně na obtíž,“ – říká můj biškekský průvodce, jeden z těch, kdo se takovými kurzy nechal nalákat.

Obr. Letiště v Biškeku, kde ještě před několika lety byla základna USA

25. července, deset dní po neúspěšném pokusu svrhnout Erdogana, turecký ministr zahraničních věcí Mevlüt Çavuşoğlu vyzval vedení Kyrgyzstánu, aby se „vypořádalo s gangem Gülena“. V opačném případě se podle ministra, „změní postoj Turecka“ k Biškeku a dal jasně najevo, že republice v takovém případě hrozí převrat na turecký způsob.

Když Gülena nazval nepřítelem tureckého státu, Erdogan dal najevo, že by jeho příklad měli následovat i další lídři turkických států, kde je vysoká koncentrace stoupenců myšlenektohoto kazatele.

Bylo jasné, že prohlášení tureckého ministra zahraničí zaznělo v době rozbouřených emocí a v případě Biškeku se Erdogan přepočítal.

„To je absurdní. Když jsou tak chytří, jak mohli u sebe doma převrat zaspat? Samozřejmě, že všechny rady si vyslechneme a informace prověříme. Ale děsit nás, nebo poučovat není nutné.“

obr. Kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev se nechtěl podílet na vnitřním boji o moc. Pro Kyrgyzy není Erdogan totéž co Turecko

Slova kyrgyzského prezidenta Almazbeka Atambajeva byla pro oficiální Ankaru studenou sprchou. Až do nedávné doby Turecko platilo za Kyrgyzstán členské příspěvky do OSN. Tento jediný fakt hovoří o tom, že dialog Biškeku a Ankary v žádném případě nebyl dialogem rovných.

Ale v posledních letech se situace mění. Po té, co Biškek vsadil na Rusko, může si dovolit na Ankaru vycenit zuby. A tak kyrgyzský vůdce dal jasně najevo, že nebude tolerovat vměšování do suverénních záležitostí svého státu ani ze strany přátelského Turecka.

Orgány Kyrgyzstánu nebyly ochotné stát se součástí vnitropolitického boje o moc, a daly najevo, že pro Biškek se Erdoganrovná Turecku, a ten o tom nemá žádné pochybnosti.

Monopol na elitu

V Kyrgyzstánu „Sebat“ (v překladu — houževnatost, vytrvalost) není jen síť soukromých středních škol a lycejí, ale synonymem kvality. V šestimilionovém Kyrgyzstánu působí 25 takových škol, a v nich se učí 12,5 tisíce lidi. Právě tyto školy jsou podle Agila Aleskera hlavní živnou půdou pro myšlenky Fethullaha Gülena.

[See image gallery at www.nwoo.org]

Galerie:Lycea Sebat se stala synonymem pro kvalitu vzdělávání v Kyrgyzstánu. V nich studují děti nejen elity země, ale i talentované děti z chudých rodin. Takže Gülen tak získá přístup k inteligentním a vlivným – těm, kdo budou rozhodovat o osudu země za 15 – 20 let

Rozdíl mezi „Sebatem“ a běžnou státní školou je obrovský. „Sebatovci“ se častěji než ostatní stávají vítězi předmětových olympiád, téměř 100 % jejich absolventů přichází na vysoké školy – jak místní, tak i na prestižní vysoké školy v zahraničí. V „Sebatu“ se učí děti jak poslanců parlamentu, tak i ministerských úředníků a významných podnikatelů.

Ale „Sebat není jen pro děti elity. Slevy, a to až do bezplatného studia umožní učit se v tureckých školách i dětem z chudých rodin. Neperspektivní děti jsou vytříděny interním testováním na školách. Od 8. třídy všechny exaktní vědy (matematika, fyzika, chemie a biologie) jsou vyučovány výhradně v anglickém jazyce.

Držet se dál od exaktních věd ze strachu, že mohou narušit víru – to je znamením primitivismu, nezralosti mysli. A domnívat se, že věda není spojena s vírou, že to nevyhnutelně vede k bezvěrectví – to je znamení nevědomosti a předpojatosti — Fethullah Gülen

Nejlepší ze „sebatovských“ kyrgyzsko-tureckých lycejí pro chlapce nese jméno velkého spisovateleČingize Ajtmatova. Lyceum se nachází na okraji Biškeku. Nová třípatrová budova, velký dvůr, hned vedle školicího korpusu je ubytovna pro studenty. „Sebat“ praktikuje internátní systém: žáci tráví většinu času s učiteli a rodiče si je odvádějí pouze na dovolené a prázdniny.

V gülenovských školách vládne zvláštní atmosféra. Při setkáních ve třídách a školních vestibulech sežáci a učitelé vítají mezi sebou srdečným podáním ruky.

Škola je něco víc, než místo výuky a učitel je více než jen učitel. Stávají se přáteli jak žáků, tak i jejich rodičů a přicházejí do rodin.

Výuka je dělená – chlapci a dívky se učí na různých školách. Volný čas je realizován v rámci školy: žákům jsou k dispozici fotbal, volejbal, šachy a další vhodné zábavy. Režim dne je pevný, vše je rozepsáno na hodiny – nicnedělání jednoduše neexistuje. Žákům je zakázáno mít chytré telefony, všichni tak chodí s běžnými telefony pro komunikaci s příbuznými. Zákaz chytrých telefonů stejně jakonošení školní uniformy slouží důležitému cíli: školáci z elity a z chudých rodin se neliší jeden od druhého – pro všechny platí stejná pravidla, pro všechny stejné příležitosti.

O den dříve mě v administrativě „Sebatu“ ujistili, že žáci nevědí, kdo je to Gülen a nezajímají se o to. Ale když jsem zašel do školní knihovny, zmocnily se mě pochybnosti. Na viditelném místě je stánek speriodiky, kde se vyjímají vydání fondu „Dialog Euroasie“. Téměř na každé obálce časopisu tvář Fethullaha Gülena.

Obr. Žáci „Sebatu“ se mohou seznámit s myšlenkami a tvorbou Fethullaha Gülena přímo ve školní knihovně

„Je to nejen kazatel, ale i velký humanista,“ – odpovídá na moji hloupou otázku zástupce ředitele lycea Arstanbek Sekimov. – „Jeho práce o dialogu civilizací se nepřímo stavějí proti myšlenkám Huntingtona, který hovořil o střetu civilizací“.

Zmínka o „Dialogu Eurasie“ mi připomněla slova jiného mého spolubesedníka, Agila Aleskera. „V každé zemi jsou kromě následovníků Gülena ještě „agenti, kteří mají určitý vliv. Především je najdete pod střechou platformy „Dialog Eurasie,“ – řekl Alesker. Tato veřejná organizace je přítomna v Kazachstánu, Bělorusku, Kyrgyzstánu, existuje i v ruském Tatarstánu. „Dialog Eurasie“ je platformou pro propagaci myšlenek Gülena na vysoké intelektuální úrovni se zapojením lídrů veřejného mínění.

Z nejnovějších sociologických průzkumů mezi běžnými kyrgyzskými žáky a studenty vyplynulo, že pouze 8 % z nich se považuje za vlastence. V takovém vakuu je možné realizovat jakékoliv geopolitické dobrodružství.

Obr. Pouze ve školách „Sebatu“ zpívají hymnu Kyrgyzstánu. Dříve zpívali také hymnu Turecka, ale pak přestali

A to je divné: „Sebat“ představuje jediné školy, kde se zpívá kyrgyzská hymna před zahájením vyučování a učí se tu základy vlastenecké výchovy. „V tureckých školách se zavádí takové chápání národního vlastenectví, které je propojeno s vědomím faktu, že vzestup Kyrgyzské republiky je možný pouze za předpokladu následování západního kurzu.

Obr. George Soros, který je soukromou odnoží zahraniční politiky USA, s pomocí grantů a podpory Americké univerzity ve Střední Asii udává tón veřejnému diskurzu v Kyrgyzstánu

Už nyní je většina místních vůdců a tvůrců veřejného mínění absolventy americké univerzity AUCA a příjemci grantů Sorose. Právě ti určují dnes maistream ve veřejném diskurzu země,“ – řekl známý kyrgyzský novinář.

USA jsou kapitánem na lodi světa, žádná z organizací, které jsou s nimi v rozporu, nemůže uspět — Fethullah Gülen

V jednom ze svých interview Gülen přímo hovoří o USA jako o jediném světovém lídru schopném působit změny v globálním měřítku.

„Sekta funguje i jak špion USA, a jako dvojitý špión,“ – tvrdí Agil Alesker.

Podle jeho názoru umírněný islám Gülena je v zájmu Washingtonu, který vidí v jeho rychlém šíření příležitost vyrovnat se s popularitou radikálních výkladů Koránu.

Zdroj: 

Předchozí části: