Martin Koller
29. 10. 2016
Někomu se může zdát neuvěřitelné, že v Evropě se cvičí islámští teroristé, ale je to bohužel pravda. Situace je horší, než si běžný občan ohlupovaný propagandou z ČT 24 a miliardářského mediálního impéria uvědomuje. Článek by se rovněž mohl jmenovat „Trojský kůň americké demokracie v Evropě.“

Problém začal už někdy v šedesátých letech minulého století, kdy Sovětský svaz a země tehdejšího socialistického bloku cvičily arabské teroristy, především k boji proti Izraeli, ale rovněž některým proamerickým režimům na blízkém a středním východě a v Africe. Stačí připomenout „slavnou“ Zastávku u Brna. Leckterá dívčina nezatížená morálkou si tam vydělala tvrdou valutu a jako bonus někdy i exotickou chorobu. Za války v Afghánistánu v osmdesátých letech naopak USA, Británie, Saúdská Arábie a Pákistán cvičily islámské teroristy v boji proti sovětské armádě a prosovětskému režimu v Afghánistánu.

Rozdíl byl v tom, že socialistické země cvičily spíše arabské nacionalisty, oficiálně levicové, kteří měli daleko k islámu, zákonu šaria a saláfistickému tažení za dobytím světa. Islám správně považovali za politickou konkurenci bránící modernizaci zaostalých zemí, dříve tureckých, britských a francouzských kolonií. Výsledkem jejich činnosti byly levicově a vlastenecky orientované státy jako Irák, Sýrie nebo Libye, které sice nebyly demokratické z pohledu současných pokryteckých evropských humanitářů, ale z hlediska Američany omílaných lidských práv byly na vyšším stupni než Saúdská Arábie, Írán nebo Turecko, o Afghánistánu ani nemluvě. Navíc reálně brzdily islámské agresivní tendence, především saláfisty ve své oblasti. Obohacující dopad jejich likvidace americkými globalisty a jejich evropskými spojenci na současnou Evropu je opravdu nepřehlédnutelný.

Naopak USA a jejich spojenci cvičili a podporovali fanatické muslimy, jejichž myšlení se zakonzervovalo ve středověku. Nejnovějším plodem jejich podpory je islámský stát se svými takzvaně umírněnými filiálkami. Rozpad sovětského bloku na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století posílil globální pozici USA a jejich islámských chráněnců. Aktuální otázkou je, kdo je v současné mezinárodní politice čí šéf, spojenec, chráněnec, či poskok.

V devadesátých letech se naplno rozjel starý plán na rozbití a rozparcelování sovětského svazu na malé státečky, rozkradení nerostného bohatství privatizacemi a zotročení jeho obyvatel oligarchy podporovanými z USA. Zároveň byla zahájena likvidace zemí, které měly k SSSR a později Rusku přátelské vztahy. Jednalo se především o Jugoslávii, Irák, Sýrii a Libyi. Jugoslávie má strategickou polohu, Irák, a Libye suroviny a Sýrie byla dlouhodobý spojenec Ruska disponující poměrně bojeschopnou armádou, hostící zároveň ruskou základnu v přístavu Tartus a překážející turecké a saúdské expanzi.

Je třeba dodat, že žádná z uvedených zemí se neprofilovala jako nepřítel USA. Pouze se snažily vykonávat nezávislou, všestranně přátelskou zahraniční politiku, stejně jako například náš současný prezident. Jenže pro americké globalisty existují pouze dvě skupiny států, a to kolonie poníženě plnící rozkazy z Washingtonu a nepřátelé USA, kteří jsou tak drzí, že nechtějí být koloniemi. Kdo nechce být otrokem v kolonii řízené nějakým miliardářským oligarchou, je pro USA, EU a jejich média porušovatel lidských práv, nepřítel svobody, fašista, rasista, xenofob, islamofob, homofob, levičák, komunista, poskok Moskvy, totalitář, hloupý, starý, nevzdělaný, ožralý….

Při rozbití Jugoslávie se nechtěli američtí globalisté špinit ruce. Proto pověřili vyvoláním konfliktu svoje islámské spojence z Afghánistánu a Saúdské Arábie. Občanská válka v Bosně probíhala od března 1992 do prosince 1995. Jugoslávská policie a armáda chránila integritu země v souladu s mezinárodním právem a dohodami z Helsink (Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975). Do války se na straně muslimů zapojily především Německo, Británie a USA a výsledkem byla etnická čistka proti Srbům. Bosna dodnes není stabilní ani hospodářsky životaschopná a vládne tam nenávistné napětí mezi vítěznými muslimy a křesťanskými Chorvaty. Zároveň došlo na obou stranách fronty k pobíjení civilistů a zajatců. Dokonce i statistika OSN potvrzuje, že za válek v bývalé Jugoslávii tvořily většinu zavražděných a vyhnaných z domovů Srbové. O tom samozřejmě korektně mlčí, protože to neodpovídá demagogické propagandě globalistů o zločinných Srbech.

Vrcholem prolhané propagandy byl takzvaný masakr v Srebrenici, který měli spáchat srbské ozbrojené síly. Mělo se jednat o vraždu více než 8 000 zajatých muslimů. V praxi se jedná o obrovský mediální podvod, včetně vybudování památníku obětem a jeho otevírání za přítomnosti amerického prezidenta Clintona. Podle dosažitelných informací a odborného rozboru bylo srbskými strážemi pravděpodobně pobito 200 až 300 zajatců, kteří se údajně vzbouřili. Do Srebrenice byli poté sváženi padlí z nedalekého bojiště, z různých koutů Bosny a dokonce i povraždění Srbové, aby se pro média vyrobilo dost obětí. Kolem poloviny údajných obětí masakru se o dva roky později zúčastnilo voleb. Nikoho v EU to neudivilo.

Tisíce islámských teroristů z Afghánistánu, Alžíru, Súdánu, Pákistánu a Jemenu, včetně Usámy bin Ládina dostalo bosenské pasy od prvního tamního prezidenta a evropského demokrata Aliji Izetbegoviče. Bosna je dodnes chudý stát závislý na všemožné pomoci z EU a islámských zemí. Podílí se na tranzitu drog, zbraní a teroristů z Kosova do Evropy. Prostor Bosny ovládaný muslimy tvoří odpočinkovou a výcvikovou základnu islámských teroristů a zároveň místo pro jejich ekonomické aktivity.

Válka v Kosovu probíhala od února 1998 do července 1999. Rozpoutala ji muslimská teroristická organizace UCK, která byla vedena jako teroristická i v registru ministerstva zahraničí USA a takto ji rovněž na počátku bojů označil americký velvyslanec. Následně se z nich stali bojovníci za americkou demokracii. Jako první bylo zavražděno několik stovek muslimů, kteří se nechtěli zapojit do teroru. Ve spolupráci a především americkým, ale rovněž německým a italským letectvem a speciálními jednotkami z USA a Británie byla islámskými teroristy z UCK provedena etnická čistka proti Srbům. Na počátku vojenské akce stála rezoluce OSN č. 1244, která měla zastavit etnické násilí, přičemž Kosovo považovala za nedílnou součást Srbska. Zajatí Srbové byli používání jako zdroj orgánů, což potvrdilo i vyšetřování EU a OSN. Na bojích se podíleli i příslušníci Al Kajdy a dalších teroristických organizací sponsorovaných ze Saúdské Arábie.

Zásadní podporu dostali islámští teroristé, narkomafiáni a obchodníci s lidskými orgány z USA. Především od tehdejší ministryně zahraničních věcí USA Allbrightové, velké přítelkyně svatého spasitele českého národa Václava Havla a jeho reinkarnace, nového spasitele českého n&aacu