Jaké je spojení mezi americkým bombardováním syrské vojenské základny v Ayyash a tureckou invazí do severního Iráku? Obě tyto zdánlivě oddělené události jsou součástí většího plánu na balkanizaci Blízkého východu k uchvácení ztenčujících se zdrojů, na zatažení Ruska do nákladné a vleklé války a zajištění, že ropa Blízkého východu zůstane denominována v amerických dolarech. Autor Joseph Kishore to takto sečetl v nedávném zveřejnění na World Socialist Web Site.

Napsal:

„Základní síla za válkou v Sýrii je stejná jako ta, která motivovala imperialistické rozdělování Blízkého východu jako celku: zájmy mezinárodního finančního kapitálu. Hlavní imperialistické síly vědí, že mají-li mít slovo při porcování kořisti, musí také provést svůj díl zabíjení.“ („Nové imperialistické rozdělení Blízkého východu„, Světová socialistická webstránka).

Bingo. V úplně podstatě je válka proti terorismu ve vztahu k veřejnosti fíkovým listem, navrženým k zakrytí pokusu Washingtonu ovládnout celý svět.

Je nemožné dát smysl tomu, co se děje na světě bez určitého pochopení toho, jak zdánlivě náhodné akty násilí a teroru zapadají do širší a komplexní geopolitické strategie za účelem vytvoření nového unipolárního světového pořádku, rozdrceni všech vynořujících se soupeřů a rozšíření celé škály americké dominance po celém světě.

Podívejme se na podrobnosti: Americká vojenská letadla bombardovala minulou neděli syrskou vojenskou základnu východně od Raqqa, kdy zahynuli tři syrští vojáci a třináct dalších bylo zraněno. Incident se stal ve vesnici, v provincii Ayyash v Dir Ezzor. Mluvčí americké koalice Colonel Steve Warren popřel americkou účast v tomto smrtícím náletu navzdory faktu, že Syrská observatoř pro lidská práva založená ve Velké Británii potvrdila, „že letecký útok zasáhl vojenský tábor. Podle této observatoře, „bylo to poprvé, kdy útok koalice, vedené Spojenými státy, zabil vojáky syrské vlády. Warenovo popření, což je reflektivní reakcí Pentagonu na jakékoliv tvrzení o zavinění, naznačuje, že útok byl záměrnou provokací za účelem spuštění odvetných útoků Ruska, které by mohly na oplátku ospravedlnit větší angažovanost amerických vojsk a zbraní ve 4 a půl roku trvající válce v Syrii. Zda útoky dostaly zelenou z Bílého domu nebo od ničemných elementů, jednajících nezávisle na Pentagonu, není jasné. Co však jasné je, je to, že útok na syrské vojáky, ze vzdálenosti celých 30 mil od určeného cíle, nebyl žádným omylem. Stojí také za zmínku, že podle vojenské analýzy jižní fronty, americký nálet se časově shodoval s „plnou ofenzívou ISIS ve vesnicích Ayyash a Bgelia.“ Jinými slovy, americký útok poskytl dostatečné vzdušné krytí teroristům ISISu, aby mohli vykonávat své pozemní operace.

Bylo to součástí plánu a nebo pouhá náhoda?

Za méně než 24 hodin bombardovala americká vojenská letadla vesnici Al-Khan v severovýchodní Syrii, kde při tom zahynulo 26 syrských civilistů, včetně 4 žen a 7 dětí. Vzkaz, který tímto americké vojsko v podobě smrtících útoku posílá je, že chce mít kontrolu nad vzdušným prostorem východní Sýrie, kde plánuje odstranit ISIS a založit de facto sunnitský stát v souladu s jeho plánem rozbít Syrii a Irák do menších kantonů, ovládaných válečnými magnáty, islámskými fanatiky a americkými loutkami. O tomto tématu toho bylo již napsáno mnoho, takže nebudeme zde tomu věnovat příliš mnoho času. V nedávném opozičním komentáři k článku v New York Times neocon John Bolton shrnuje základní koncept, který se prakticky jeví jako podporovaný celým politickým zřízením v USA. Zde je výňatek z toho článku:

„Realita dneška je taková, že Irák a Sýrie, jak jsme je znali, jsou pryč…. Spíše než se snažit znovu vytvořit mapu jako po první světové válce, by měl Washington připustit novou geopolitiku. Nejlepší alternativou k Islámskému státu v severovýchodní Sýrii a západním Iráku je nový, nezávislý Sunnitský stát…“

Návrh na sunnitský stát se ostře liší od vize rusko-iránské osy a jejich zástupců (Hezbollahu , pana Assada, a Bagdadem podporovaného Teheránu). Jejich cíl obnovení irácké a syrské vlády v původních hranicích je v zásadním rozporu se zájmy americkými, izraelskými a také se zájmy spřátelených arabských států….

Nový „Sunnistán“ nemusí být Švýcarskem. Nejedná se o demokratickou iniciativu, ale o chladnou mocenskou politiku.

Je to v souladu se strategickým cílem vymazat Islámský stát, který sdílíme s našimi spojenci, a je to dosažitelné.“ (John Bolton: Porazit ISIS, vytvořit Sunnitský stát, New York Times)

Jak už jsme řekli, Boltonův příklad je jen jedním z mnoha článků a politických dokumentů, které podporují rozdělení Iráku a Sýrie a překreslování mapy Blízkého východu. ISIS, který je převážně vynálezem západních informačních agentur a jejich protějšků v Perském zálivu, je kritickou součástí tohoto celkového plánu. Umístěním teroristické organizace do epicentra světových zásob ropy vytvořil někdo takto zdůvodnění k zasahování do vnitřních záležitostí jiných suverénních národů kdykoliv se mu zachce. Toto pomáhá vysvětlit nedávné bombardování v Ayyash a Al Khan na severovýchodě Sýrie. USA ospravedlňují útoky máváním krvavou košilí ISISu, když ve skutečnosti USA sledují pouze své vlastní úzké strategické zájmy. A zatímco USA formálně nestanovily bezletovou zónu v této oblasti, je hned jasné, že existují větší rizika spojená s provozem ve východní Syrii, než byla před týdnem, což je přesně tím poselstvím, které chtěl Pentagon poslat.

Stejné pravidlo lze uplatnit na tureckou invazi do severního Iráku s odhadovanými devíti sty vojáků a dvaceti tanky. Předně je nemožné, že by Turecko tu invazi zahájilo, aniž by k tomu z Washingtonu dostalo palec nahoru. Všichni víme, jak prudce Obamova administrativa reagovala, když Moskva bránila Krym po převratu v Kyjevě, zaštitovaném CIA. Porovnejte to s utlumenou reakcí zvláštního zmocněnce presidenta, Brettem McGurkem, který na Twitteru napsal toto: „USA nepodporují vojenské nasazení v Iráku bez souhlasu irácké vlády.“ (Today’s Zamaň )

Toť vše? 5 000 amerických vojáků zemřelo v bojích v Iráku a vše, co k tomu McGurk řekne je „Tos opravdu nemělo dělat, Turecko?

Mějte na paměti, že Washington neuvalil na Turecko sankce, nenapadl jeho měnu nebo finanční trhy a nevyhrožoval mu válkou, jako to udělal v případě Ruska. Obama dokonce Turecko ani nepokáral. Prostě se jen podíval na druhou stranu a ignoroval tu záležitost úplně. Přirozeně to rozzlobilo amerického spojence v Bagdádu, iráckého premiéra Haidera al-Abadiho, který pohrozil Turecku, že přijme patřičná opatření v případě, že turečtí vojáci neodejdou během 24 hodin.

Opět platí, že turecký krok dokonale zapadá s celkovou imperiální strategií „dekonstrukce“ Sýrie a Iráku a jejich rozdrobení do menších, neškodných státečků, které zůstanou pro dohlednou budoucnost v „permanentním stavu koloniální závislosti“.

Pokud jde o turecké islamistické fanatiky v Ankaře; cítí se zcela ospravedlnění znovu-uplatněním nároků na území, o kterém si myslí, že jim bylo ukradeno po 1. světové válce. Turecký publicista pro A Haber, Cemil Barlas, to shrnul pro Harry Fear ruské televize takto:

„Tyto země nám v minulosti patřily; máme právo účastnit se jejich osudu. Navíc, v těchto oblastech žijí naši příbuzní. Máme obavy o to, co se s nimi děje…. Podle Barlase Turecko má nárok na syrské a irácké přírodní zdroje a myslí si, že lidé tam žijící nemají z prodeje ropy prospěch, a všechna jde ‚diktátorovi’.“ (Zprávy Sputnik)

Invaze Turecka do Iráku signalizuje počátek dlouhodobé okupace, která bude pravděpodobně expandovat do Mosulu. Tím se vytvoří kritické předmostí pro řízení zdrojů a potrubních koridorů, které budou udržovat protékání ropy přes Turecko a k jižnímu přístavu Ceyhan. Zde je více o tom, co se děje od tureckého fejetonisty Yavuze Baydara:

Opětovné převzetí Mosulu zcela je jednou z priorit agendy. K tomu je patrná konvergence zájmů mezi Tureckem a Kurdskou regionální vládou (KRV) a západními spojenci….Klíčovou postavou ve velkém obrázku je Khaled Hodja, vůdce Syrské národní koalice v blízké spolupráci s vůdcem KRV Masoudem Barzanim. Byl to právě on, kdo prohlásil, že vytvoří společné bojové síly v kantonu Rojava.

Plukovník, který anonymně mluvil s Tunco Öğretenem ze zpravodajského serveru Diken v Instanbulu, potvrdil tyto plány a dodal, že formace byla započata Spojenými Státy a Tureckem a že by se měla skládat asi tak z 5 000 mužů.

„….Tyto síly jsou podporovány ze strany USA a Turecka, a to jak proti režimu syrského presidenta Bashara Assada, tak za účelem vystřižení Kurdů v severní Sýrii.“

Idris Nassan, náměstek ministra zahraničních věcí v Kobani tvrdí, že tyto nové síly by se skládaly zejména z členů skupin Ahrah al-Sham, al-Nusra a Turkmenu.

Nassan spojuje nejnovější kroky k bezprostřednímu setkání v Riyadhu, kde Saudove organizují novou alianční formací pro syrské opoziční síly. „Za názvem ‚umírnění rebelové‘ jsou Saúdská Arábie a Turecko“, řekl Nassan webstránce Diken. („Co se skrývá za tureckým ‚tahem Mosul’?„, Dnešní Zamaň).

Takže to vypadá, že byla uzavřena dohoda mezi Tureckem, KRG a Spojenými státy o zabavení části severního Iráku a východní Sýrie za účelem vytvoření de facto sunnitského státu, který bude společně řízen Ankarou a Washingtonem. A také to vypadá, že Obama se dohodl na používání riskantních zástupných džihádistů (jako-teroristů), ke spolupráci po boku amerických speciálních sil k provádění budoucích vojenských operací. Takže zatímco úsilí odstranit Assada bylo dočasně odloženo na zadní hořák, odhodlání zničit Sýrii je tak silné jako nikdy předtím.

Napsal: Mike Whitney

Zdroj: http://www.counterpunch.org/2015/12/09/destroying-syria-to-create-sunnistan/