Syrská krize právě prožila drastickou eskalaci potenciálu pro to, co by se v podstatě mohlo zvrátit ve 3. světovou válku, když turecké vojsko sestřelilo ruskou stíhačku nas Sýrií pod záminkou, že brání turecký vzdušný prostor. Turci argumentovali, že ruská stíhačka narušila turecký vzdušný prostor, což je tvrzení, jež Rusové vyvracejí. Zatímco existují některé důkazy, které napovídají, že letadlo bylo skutečně uvnitř tureckého vzdušného prostoru (pouze 9 sekund cestovního času, jsou – li souřadnice skutečně přesné), ruský ministr obrany konstatoval, že „Prověřujeme okolnosti zřícení ruského letadla. Ministr obrany by chtěl zdůraznit, že letadlo bylo nad syrským územím během letu.“ Zatím Rusové odpovídají s chladnou hlavou a vyrovnaností. Pokud by však dostupné důkazy nasvědčovaly, že stíhačka byla skutečně bezpečně uvnitř syrského vzdušného prostoru, není jasné, jaké dopady čekají na Turky… ale nepochybně zde dopady budou.

Zprávy nasvědčují tomu, že bojovníci eskader smrti na zemi začali střílet na vojáky když padali, což napovídá, že mrtvý ruský voják mohl být zabit dříve, než vůbec dopadl na zem. Status druhého pilota není ještě potvrzen, ale je jasné, že jej džihádisté buď zabili, zajali, nebo mají v úmyslu učinit mu  v nejbližší budoucnosti obojí.

Ruský prezident Vladimír Putin od té doby označil sestřelení letadla za „ránu do zad komplici terorismu“ a to je přesně tím, čím to je.

Nyní byla Tureckem svolána nouzová schůze NATO. „Cílem tohoto výjimečného setkání NAC je pro Turecko informovat spojence o sestřelení ruského letadla,“ řekl Carmen Romero, náměstek mluvčího.

Turecké činy přicházejí v dobu, kdy ruské a syrské síly pokračují ve svém pochodu severní Sýrií a Aleppem a jako cíle teroristů v místech, jako je Rakka, jsou na konci likvidovány ze vzduchu.

Zatímco útok na ruskou stíhačku do jisté míry ukazuje, kam až jsou NATO a obzvláště turecký Erdogan zajít, aby bránili a podporovali teroristy z ISIS, my jsme nyní vstoupili na nové děsivé teritorium, když NATO je ochotné riskovat jadernou válku kvůli geopolitickým zájmům a neolitickým barbarům v Sýrii.

Podpora Turecka pro teror

Neutuchající podpora Turecka pro ISIS a další organizace spojené s terorem by též měly získat čestnou zmínku v diskuzi o možnosti války mezi Ruskem a aliancí NATO, neboť to bylo Turecko, kdo se poukoušel vystřelit první střelu 3. světové války. Turecko bylo odedávna známé jako jeden z nejhorlivějších podporovatelů teroru v Sýrii od počátku krize. Konzistentně postupovalo své území, aby bylo používáno jako cvičiště pro ISIS, Nusru a další, aby potom odešly do Sýrie za účelem zničení sekulární vlády Bashara al – Assada.

Dr. Nafeez Ahmed nedávno shrnul mnohá (ale určitě ne všechna) napojení Turků na ISIS ve svém posledním článku pro Insurge Intelligence, „NATO kryje islámský stát,“ když píše

Prezident Hollande chce, aby představitelé Evropské unie pozastavili Schengenskou smlouvu o otevřených hranicích, aby umožnili dramatické restrikce svobody pohybu napříč Evropou. Také požaduje celounijní přijetí systému pro záznam jmen pasažérů (PNR), který umožní zpravodajským službám úzkostlivě sledovat cestovní vzory Evropanů, společně s prodloužením stavu pohotovosti na minimálně tři měsíce.

Pod tímto prodloužením bude moci francouzská policie nyní zablokovat jakoukoli webovou stránku, udělit lidem domácí vězení bez procesu, prohledávat domy bez odůvodnění a zabraňovat podezřelým setkávat se s druhými, kteří jsou označeni jako hrozba.

Masový dozor doma a nekonečná vojenská angažovanost v zahraničí jsou dvě strany stejné mince národní bezpečnosti, která musí jednoduše být maximalizována, co nejvíc je to možné.

V rozhodujícím prohlášením o válce prezidenta Hollanda však nápadně scházela jakákoli zmínka o největším slonu v místnosti: státním sponzorství.

Syrské pasy objevené poblíž těl dvou podezřelých pařížských atentátníků byly podle policejních zdrojů falešné, a pravděpodobně padělané v Turecku.

Dříve v letošním roce turecký deník Today´s Zaman napsal, že „více než 100,000 falešných tureckých pasů“ bylo dáno ISIS. Erdoganova vláda, dodaly noviny, „byla obviněna z podpory teroristické organizace díky tomu, že přivírala oči nad radikály přecházejícími hranici a dokonce kupovala jejich ropu… Podle zprávy z roku 2014 Sezgin Tanrikulu, zástupce předsedy hlavní opozice Republikánské lidové strany (CHP) řekl, že o teroristech z ISIL bojujících v Sýrii se také tvrdilo, že byli léčeni v nemocnicích v Turecku.“

Toto je velmi povrchní pohled. Vysoký úředník Západu, obeznámený s rozsáhlým tajným archívem inteligence získaným letos v létě řekl Guardianu, že „přímá jednání mezi tureckými úřeníky a hodnostáři ISIS jsou nyní ´nepopiratelná´.“

Ten samý úředník potvrdil, že Turecko, dlouhodobý člen NATO, nejen že podporuje ISIS, ale také jiné džihádistické skupiny, včetně Ahrar – al – Sham a Jabhat al – Nusra, pobočky al – Kajdy v Sýrii. „Rozdíly, které mezi nimi jsou (jinými opozičními skupinami) jsou skutečně malé,“ řekl úředník. „Není sebemenších pochyb, že vojensky spolupracují s oběma.“

Ve zřídkavém vhledu do tohoto neomaleného státního sponzorství ISIS Newsweek před rokem přinesl zprávu o svědectví bývalého komunikačního technika ISIS, který cestoval do Sýrie, aby bojoval s režimem Bašára al – Assada.

Bývalý bojovník ISIS řekl Newsweeku, že Turecko povolovalo nákladním vozům ISIS z Rakky přejet „hranici, přes Turecko a potom zpátky přes hranici, aby napadli syrské Kurdy ve městě Serekaniye v severní Sýrii v únoru.“ Radikálové ISIS volně cestovali „přes Turecko v konvoji kamiónů,“ a zastavovali „v bezpečných domech po cestě“.

Bývalý komunikační technik ISIS také přiznal, že „rutinně spojoval polní kapitány ISIS a velitele ze Sýrie s lidmi v Turecku v nesčetných případech,“ a dodal, že „lidé, s nimiž mluvili, byli tureční úředníci… velitelé ISIS nám řekli, abychom se vůbec ničeho neobávali, neboť s Turky je plná spolupráce“.

V lednu na internet prosákly turecké vojenské oficiální dokumenty s ověřenou identitou ukazující, že turecké tajné služby byly zadrženy v Adaně vojenskými úředníky převážejícími rakety, minomety a protiletadlovou munici na kamiónu „skutečné teroristické organizaci al – Kajdá“ v Sýrii.

Pro ISIS neexistuje žádná „soběstačná ekonomika“, na rozdíl od fatazií Washington Postu a Financial Timesu v jejich nedávných vyšetřováních, podle Martina Chulova z Guardianu. Vyšší úředník ISIS mu nedávno odhalil::

„Oni potřebují Turky. Vím o mnohé spolupráci a to mě děsí. Nevím, jak Turecko může napadnout tuto organizaci dostatečně tvrdě. Jsou zde společné zájmy.“

Mezitím představitelé NATO předstírají rozhořčení a učení liberální pandité se dál škrábou na hlavách  ve zmatení, co se týče neobyčejné houževnatosti ISIS a její neúprosné expanze.

Někteří úředníci o tomto paradoxu mluvili, ale zbytečně. Minulý rok Claudia Roth, místopředsedkyně německého parlamentu, vyjádřila šok nad tím, že NATO povoluje Turecku přechovávat ISIS kemp v Istanbulu, umožňovat převozy zbraní islamistickým radikálům přes své hranice a tiše podporovat IS prodej ropy.

Nic se nestalo.

Místo toho bylo Turecko hojně odměněno za své spojenectví s přesně tím teroristickým státem, jenž  ukul pařížský masakr 13. listopadu 2015. Pouze o měsíc dříve německá kancléřka Angela Merkelová nabídla rychlé vyřízení přání Turecka připojit se k EU a povolit tak Turkům bezvízové cestování do Evropy.

Ve svém svědectví  před Senátem výboru ozbrojených sil v září roku 2014 byl generál Martin Dempsey, předseda náčelníků štábu USA , dotázán senátorkou Linday Grahamovou, jestli ví o „nějakém arabském spojenci, který přijímá ISIL“?

Generál Dempsey odpověděl:

„Znám přední arabské spojence, kteří je financují.“

Jinými slovy, většina z vyšších vojenských úředníků USA zároveň potvrdila, že ISIS je financována těmi samými „předními arabskými spojenci“, kteří se právě připojili k anti – ISIS kolalici, vedené USA.

Tito spojenci zahrnují Saúskou Arábii, Katar, Spojené arabské emiráty a obzvláště Kuvajt – který za nejméně  4 poslední roky převedl bilióny dolarů z převážné části extrémistickým rebelům v Sýrii. Není divu, že jejich anti – ISIS nálety, již tak minimální, se nyní zmenšily skoro na nulu, neboť se zaměřují místo toho na bombardování šíitských Houtiů v Jemenu, což shodou okolností dláždí cestu vzestupu ISIS zde.

Jinými slovy, ISIS je sponzorovaná státem – vskutku, sponzorovaná  režimy údajně přátelskými Západu v muslimském světě, které jsou integrální k anti – ISIS koalici.

Což si potom vyprošuje otázku, proč Hollande a ostatní západní lídři , jenž vyjadřují své odhodlání „zničit“ ISIS za použití všech dostupných prostředků, by raději dali přednost vyhnout se faktoru nejvýznamnějšímu ze všech: hmotné infrastruktuře vzniku ISIS v kontextu průběžné státní podpory Zálivu a Tureckého státu pro islamistický radikalismus v regionu.

Existuje spousta dalších vysvětlení, ale jedno možná vyčnívá: západní patolízalská závislost na teror přinášejících muslimských režimech, z velké části proto, aby si udrželi přístup ke středněvýchodním, středomořským a středoasijským zdrojům ropy a zemního plynu.

Tony Cartalucci také obsáhle psal o vazbách Turecka na ISIS, jako například ve svém článku Nevěrohodná popiratelnost: Teroristické hordy západní ISIS v Iráku,“

Počínaje rokem 2011 – a vlastně dokonce již rokem 2007 – Spojené státy zbrojí, financují a podporují muslimské bratrstvo a myriádu ozbrojených teroristických organizací, aby svrhli vládu v Sýrii, bojovali proti Hizballáhu v Libanonu a podkopali moc a vliv Iránu, který samozřejmě zahrnuje jakoukoli jinou vládu skupiny v MENA regionu, přátelskou vůči Teheránu.

Miliardy v hotovosti byly převedeny do rukou teroristických skupin včetně Al Nusry, Al Kaídy v Iráku (AQI) a toho, co se nyní nazývá „Islámský stát v Iráku a v Sýrii“, neboli ISIS. Na jakékoli mapě území držených ISIS můžeme jasně vidět, že přímo sousedí s hranicemi Turecka s definovanými koridory, které ISIS užívá, aby pronikla na jih – a to proto, že tato teroristická metla povstala přesně z území NATO.

ISIS byla přechovávána na území NATO, vyzbrojována a financována agenty americké CIA hotovostí a zbraněmi zakoupenými od Saúdů, Katařanů a samotných členů NATO. „Nesmrtelná pomoc“, již USA a Britové poslali včetně dopravních prostředků, na kterých nyní vidíme jezdit ISIS.

Cartalucci konstatuje v jiném článku,  „Teroristické hordy NATO v Iráku jsou záminkou pro invazi do Sýrie“

Ve skutečnosti je ISIS  produktem spiknutí o spolupráci NATO – GCC (Gulf Cooperation Council) sahající až do roku 2007, kdy US – saúdští tvůrci politiky hledali způsob, jak rozdmýchat celoúzemní sektářskou válku, aby očistili Střední východ od oblouku iránského vlivu až tak daleko na západ, jako je Libanon a pobřeží Středozemního moře. ISIS byla přechovávána, školena, vyzbrojována a extenzívně financována koalicí NATO a států Perského zálivu uvnitř tureckých (území NATO) hranic a odstartovala invaze do severní Sýrie, někdy s tureckým dělostřelectvem a leteckou ochranou. Nejnedávnějším příkladem tohoto byly přeshraniční invaze Al Kaídy do vesnice Kasab v provincii Latakía v severozápadní Sýrii.

Cartalucci mluvil o přeshraniční invazi, jenž  byla koordinována NATO, Tureckem, Izraelem a eskadrami smrti, kde Izrael účinkoval jako letecký kryt, zatímco Turecko umožnilo invazi zevnitř svých vlastních hranic.

Mějte také na paměti, že před rychlým objevením se a záborem území ISIS v Sýrii a Iráku evropské mediální zdroje jako např. Der Spiegel uvedly, že stovky bojovníků byly školeny v Jordánsku západní inteligencí a vojenským personálem pro účel nasazení v Sýrii, aby bojovali proti Assadovi. Když byly tyto zprávy v roce 2013 zveřejněny, bylo řečeno, že se očekává, že tato množství dosáhnou zhruba 10,000 bojovníků. Ačkoli se západní a evropské mediální zdroje pokoušely překroutit tuto operaci jako výcvik „umírněných rebelů,“ následující zprávy odhalily, že tito bojovníci byli ve skutečnosti bojovníci ISIS. Tito bojovníci byli nakonec přesunuti do Sýrie přes Turecko.

Navíc 2. října 2014 turecký parlament schválil rezoluci, povolit turecké armádě vstup na svrchované území Iráku a Sýrie pod záminkou boje proti IS radikálům, podporovaným USA.

Rezoluce také povolila zahraničním vojskům používat turecké území pro ten samý účel s tím, že letadlová základna v Inciriku by brzy mohla být využívána Spojenými státy pro jejich nálety na Sýii. Pouze nedávno turecká média informovala, že bylo dosaženo formální dohody mezi Spojenými státy a Tureckem pro užívání Inciriku ve falešné americké kampani proti ISIS.

Hlasů pro rezoluci co se týče zahraničních vojsk na turecké půdě (aby byly použity v Sýrii) bylo 298 ve prospěch návrhu a 98 bylo proti tomu.

Skutečný nepřítel Turecka – Assadova vláda

Navzdory tvrzením, že hlasování bylo soustředěno kolem porážky ISIS na svých hranicích, turecký premiér Recep Erdogan, možná nevědomky, přiznal, že skutečným cílem agrese NATO je syrská vláda.

Jak uvádí BBC,

Když premiér Recep Tayyip Erdogan mluvil v parlamentu minulou středu, urgoval Západ, aby nalezl dlouhodobé řešení krizí v Sýrii a v Iráku, poukazujíc na to, že shazování „tun bomb“ na radikály IS by poskytovalo pouze dočasné zklidnění.

Zatímco řekl , že „efektivní boj“ proti IS by byl prioritou pro Turecko, „okamžité odstranění administrativy v Damašku“ by také dále bylo jeho prioritou.

Erdogan také volal po „tlumící zóně“ na turecko/syrské hranici – což by bylo posíleno bezletovou zónou – aby se „zajistila bezpečnost.“

Turecko bylo též přední linií i centrem v propagaci Uyghurského terorismu v Sýrii a Asii, jakož i na jiných místech. Turecko opakovaně narušovalo syrské území a zapojilo se do „omezené“ vojenské akce proti syrskému vojsku jako podpora teroristů ISIS a džihádistů napojených na některé ze stovek menších skupin a frakcí.

Turecko již odedávna obhajovalo „bezletovou zónu“ nad Sýrií. Nárazová zóna byla samozřejmě součástí agendy NATO proti Sýrii od počátku Západem kontrolované krize v zemi. Mějte na paměti, že bombardování NATO se konalo pod záminkou humanitárního koridoru nebo nárazové zóny v Libyi, což v konečném důsledku vedlo k destrukci Libyjské vlády, vraždě Kaddáfího a následné expanzi chaosu, anarchie a genocidy na celém území severoafrické země.

Turecko, makléřství a „bezpečná zóna“

Vskutku, veřejná diskuze o zavedení „nárazové zóny“ začala již v roce 2012, když makléřská instituce ve svých memoárech „Posuzování možností pro změnu režimu“ konstatovala

Alternativou pro diplomatické snahy je v první řadě zaměřit se na to, jak ukončit násilí a jak získat humanitární přístup, tak je je to prováděno pod Annanovým vedením. To může vést k vytváření bezpečných přístavů a humanitárních koridorů, které  by musely být podporovány omezenou vojenskou silou. To by samozřejmě nemuselo dostačovat cílům USA pro Sýrii a mohlo by udržet Assada u moci. Je však možné, že z tohoto výchozího bodu by široká koalice s vhodným mezinárodním mandátem  mohla přidat ke svým snahám další donucovací akci.

Makléřská instituce však zašla dále a popsala možný scénář, který odráží ten, jenž se v současné době odehrává v Sýrii kde Turecko, v koordinaci s Izraelem, by mohlo svrhnout Assada vytvořením „multi  - hraniční války“ na syrských hranicích. Brokings píše,

Navíc, izraelské tajné služby mají vynikající znalost Sýrie, jakož i trumfy uvnitř syrského režimu, které by mohly být použity k podkopání základů moci režimu a tlačit na Assadovo odstranění. Izrael by mohl rozmístit jednotky na Golanské výšiny nebo do jejich okolí a tím odvrátit režimní síly od potlačení opozice. Toto rozmístění může vyvolat obavy v Assadově režimu z multi – hraniční války, obzvláště pokud je Turecko ochotno učinit to samé na svých hranicích a je-li syrská opozice krmena stabilní dietou vojsk a  cvičení. Takováto mobilizace by snad přesvědčila syrské vojenské vedení, aby sesadilo Assada za účelem svého zachování. Obhájci namítají, že tento dodatečný tlak by mohl zvrátit bilanci v Assadův neprospěch uvnitř Sýrie, pokud by ostatní jednotky byly řádně sehrány.

Jak Tony Cartalucci komentoval ve svém vlastním článku „Turecko se připravuje na okupaci Sýrie?“

Samozřejmě s leteckými údery USA vykrajujícími vakuum, jenž má být brzy zaplněno extremisty nesrovnatelnými se Syrskou arabskou armádou, nucenou ustoupit ve strachu z vyvolání další západní agrese, se situace nepochybně „zhorší“. Tak jako Turecko v loňském roce zinscenovalo operace pod falešnou vlajkou podél svých hranic ve snahách vyvolat válku se Sýrií přímo i podporou teroristů, což vyústilo v předpovídatelnou humanitární katastrofu, která se nyní přelévá na území Turecka, vakuum, jež USA záměrně vytváří, má být vyplněno teroristickými žoldnéři a silami NATO, aby je chránily, zatímco se fronta posunuje blíže k Damašku ve formě „ nárazové zóny“.

Je jasné, že turecká agenda není zaměřena na poražení ISIS. Pokud by byla, Turci by již dávno zapečetili své hranice se Sýrií, jakož i ukončili svá školení a umožňování teroristickým skupinám přesouvat se do Sýrie z tureckého území.

Turci nepotřebují nárazové zóny NATO, aby ukončili terorismus ve své vlastní zemi. Potřebují uzavřít hranice se Sýrií, okamžitě zastavit financování, školení a podporu teroristů operujících uvitř tureckých hranic spolu s masivní žihadlovu operací shromažďující a eliminující tyto organizace. Turecku by také velmi prospělo, kdyby se odvrátilo od Erdogana, jeho idiotských politik a jeho stejně tak idiotské islamistické vlády. Turecko musí odložit stranou „politický islám“ a vrátit se ke kultuře sekulární vlády. A nakonec, Turecko musí praktikovat rozumnou a spravedlivou politiku vůči Kurdům na jihovýchodě své země.

Samozřejmě, Turecko vyslalo všechny možné signály, aby oznámilo, že mají v úmyslu se držet plánu NATO zničit sekulární vládu Bashara al – Assada a vyměnit jej za vládu či vlády poplatné a příznivé Washingtonu a anglo – americké oligarchii.

„Nárazová zóna“ a/nebo „bezletová zóna,“ je samozřejmě rovnocenná válečnému a otevřenému vojenskému útoku proti svrchované sekulární vládě Sýrie, protože zavedení takovéto zóny by vyžadovalo nálety proti Assadovým systémům letecké obrany.

Se zavedením této „nárazové zóny,“ bude otevřeno nové inscenační území, které umožní teroristům jako je ISIS a dalším provádět útoky ještě hlouběji dovnitř Sýrie.

Kontext incidentu ruské stíhačky

Nejnedávnější akce Turecka se dějí v době, kdy ruské a syrské síly pokračují ve svém pochodu napříč severní Sýrií a Aleppem a jako cíle teroristů na místech jako je Rakka jsou nakonec likvidovány ze vzduchu. SAA je v současné době připravena odstřihnout významnou zásobovací trasu ISIS poblíž Kassabu ve formě dálnice M4. Podle zdrojů blízkých některým zprávám „přístup tureckého vojska a teroristům k provincii Latakía je nyní stoprocentně závislý na (dálnici) M4 a odtud k vedlejším cestám. Pokud by měly teroristické zábrany na všech pozicích severně od M4 padout, což není velmi daleko od uskutečnění, pak by měla syrská armáda dělostřeleckou kontrolu nad M4 a teroristické rebelské krysy uvnitř provincie Latakía budou odsouzeny k záhubě.“

Jestliže NATO brzy neodpoví, bude to znamenat konec pro geopolitické plány Anglo – Američanů a konec pro jejich cvičené opice, které si razily cestu Středním východem pomocí znásilňování a utínání hlav.

Tudíž, NATO skutečně odpovídá pokusem nazvat Rusko podvodníky, což je neskutečně nebezpečný a hloupý motiv, a buď vystrnadit Rusy ze Sýrie šikanou, nebo riskovat přímou konfrontaci s nimi v průběhu tohoto.

Zatímco Rusko se nezdá být ochotné vrhat se po hlavě do 3. světové války, otázkou zůstává, jak dalece NATO bude eskalovat situaci do doby, až už Rusko nebude mít jinou alternativu.

24. listopadu 2015, Brandon Turbeville

Zdroj: http://www.activistpost.com/2015/11/is-turkey-the-real-isis.htm