Po celém vesmíru to voní ropou. Ale v oděském ropném přístavu to skutečně smrdí. A je to pochopitelné. Import ropy a ropných produktů se skrze oděský přístav poslední dobou zdvojnásobil. Máme-li být přesní, tak o 150 – 220 %. To si můžeme ověřit na stránkách administrativy přístavů Ukrajiny, kde se zveřejňuje úplná oficiální statistika.

Jak si však vysvětlit tyto údaje na pozadí téměř čtyřnásobného poklesu obratu nákladní dopravy – není známo. Vyplývá z toho jedině to, že při úplném krachu průmyslového komplexu, začala Ukrajina spotřebovávat výrazně více nafty. A je jasné, že nejvíce jí proudí přes přístavy Černého moře. Přes Oděsu zejména. Oděsa v tom vede.

Můžeme se dlouho dohadovat, kam mizí přelité barely, jakým zničeným ropovodem a kam směřuje „tekuté zlato“ dál, možná se jím plní nádrže – ale kde vzít tolik nádrží?

Také je podivné, proč při takovém množství ropy ukrajinské rafinerie stojí. Není však třeba mít tolik filipa, aby člověk pochopil, že tahle ropa není z Novorossie, ale ze země Bosporu. Z druhé strany moře, kde si charizmatičtí Turci osvojili zvláštní způsob těžby na cizím území. Ve hřmotu občanské války, která postupně přešla v mezinárodní konflikt, bandy radikálních islamistů – samy sebe nazývajících „státem“ – nezištně čerpají ropu z obsazených ropných vrtů na území Sýrie a Iráku. Nazývá se to – nákup kradeného zboží.

I Turecko se stalo jedním z nejvýznamnějších spotřebitelů ropy. Jenže té nakradené ropy je tolik, že už ji není kam dát. A tak se v Turecku legalizuje a pak pokračuje ve své pouti světem. A není dnes kolem Černého moře státu, kterému by se odprodaná ropa hodila víc než – Ukrajině.

V Oděse se však děje něco, co postrádá logiku. Velký strategický region žije svůj tajemný život, kde zákonem je proud myšlení sešlého Gruzínce, který se nestihl opít, kde personální jmenování je výsledkem včerejší hry v kostky a kde celní úřad vede dívka. Kdo řídí a zastřešuje celé toto schéma, je také pochopitelné.

Partneři Michaila Saakašviliho se nemění. A nemají moc velkou fantazii. Pro ně je stále skutečnost, že Erdogan stejně jako Saakašvili budou jen využiti, k neuvěření.

Východ je delikátní záležitost. A kde je delikátno, tam se to snadno trhá. Tak by se diplomatickým jazykem mohla vyjádřit informace o politicích podobných jisté antikoncepční pomůcce. Potvrzením této charakteristiky se může stát to, že Saakašvili, stejně jako ona antikoncepční pomůcka získává podobu toho předmětu, který je do něho zezadu vložen. Když se předmět vyndá, povisne, zkrabatí a skrčí se, stane se nepotřebnou.

To bylo řečeno proto, že na závěr takového aktu partneři mizí bez rozloučení a nad karavanami ukradené ropy se vznáší velmi reálné Vzdušné a kosmické síly transformující pochybný byznys teroristů ve velmi nebezpečné zaměstnání, kde bankrot je k nerozeznání od pohřbu, na nějž si příbuzní nerisknou přijít.

Konec konců – ropa není jen ropa. Má stejně jako člověk otisky prstů, má své neopakovatelné chemické složení dovolující zjistit, kde a kdy se objevila na povrchu země. Takovým nezáludným způsobem je možné sledovat celou pouť ropy získané prostřednictvím vražd a loupeží.

Je hrozné si představit, co se stane, až ropu obarvenou lidskou krví začnou nacházet v ropovodech a rafinériích země vítězného majdanu.

Zdroj: http://novorus.info/news/analytics/42910-erdogan-neft-igil-kazalos-by-prichem-tut-odessa.html