Změna klimatu je jedno nejožehavějších témat, dosahující roviny náboženského fanatismu na obou stranách této záležitosti. Je pozoruhodné, jak věc s tak hrozivými důsledky může tolik postrádat uctivý dialog a intelektuální přísnost. Osobně jsem se účastnil stovek rozhovorů o klimatu: zda se mění, kdo a co je to způsobuje, co můžeme dělat a jak se lze domoci důvěryhodných zdrojů. Vypadá to, že na obou stranách je korporátní nebo vládní propaganda, každá prosazujíc svou agendu. Jak se tedy brodit propagandou, která slouží sama sobě, abychom rozpoznali pravdu? A jak hodnotit různé názory bez emocí nebo sociálního tlaků, zatemňujících náš úsudek?

Existuje spolehlivý důkaz, že se Země otepluje nebezpečným či neobvyklým způsobem?

(Nevyhovující pravda – geologická historie ukazuje, že na dnešních teplotách či hladinách CO2 není nic neobvyklého. Vlastně se nacházíme stále mírně pod průměrem.)

(Změna klimatu za posledních 1 000 let, jak ji presentuje IPCC)

Mezi léty 1990 a 2001 byla tato předchozí teplejší období z grafů výzkumníků pro Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) vyjmuta. V roce 1998 napsali Mann a jeho společníci dokument, který upozornil na hokejkový graf a významným způsobem zvýšil obavy z dramatického oteplení planety. Avšak Stephen McIntyre a Ross McKitrick se pustili do zkoumání těchto hrubých údajů a odhalili chyby a manipulace, které nakonec stoupající graf zcela zpochybnily. Zpracování dat se ukázalo být dokonale zkresleným. Mann žaloval obviňující účastníky za pomluvu, ale prohrál, poté co se ukázalo, že jejich tvrzení byla oprávněná.

Zde je další matoucí a důležitý rozpor v presentaci AlGora o souvislosti mezi rostoucím množstvím CO2 a stoupající teplotou. Bylo zdůrazněno, že samotný tento graf po bližším prozkoumání ukazuje, že množství CO2 následuje hladinu teploty, často po mnoho desetiletí, a ne naopak.

Ale já čtu, že 97% vědců souhlasí, že oteplení na planetě způsobili lidé.

Každý přírodní systém je zasazen v rámci systémů větších. Pro pochopení chování v jednom menším, intelektuální přísnost vyžaduje, abychom se alespoň podívali na změny v tom větším. Krátkodobé oteplení dává větší smysl, pokud se podíváme na větší časové rozpětí. Pokud předpokládáme, že Slunce je samozřejmě hlavním zdrojem oteplování Země a zbytku sluneční soustavy, měli bychom se alespoň ptát, jaký by mohl být dopad změn na Slunci na naši teplotu, a naopak, jak by mohla stále se měnící pozice Slunce v Mléčné dráze mohla ovlivňovat její teplotu? Doktor Bruce West z Army Research Office píše, že změny v průměrné teplotě povrchu země jsou přímo navázané na krátkodobé statistické výkyvy v ozáření Sluncem a v dlouhodobějších solárních cyklech.“

Proč by výzkumníci riskovali svou pověst prezentováním falešných výsledků?

Proč není veřejnost vystavena takovému způsobu uvažování?

Klimatologický vědec Stephen Schneider, propagátor globálního ochlazování, nechal uniknout trochu neobvyklé pravdy, když v roce 1989 řekl časopisu Discover:

„Pro uchvácení veřejné představivosti je zapotřebí obětovat nějaké děsivé scénáře, učinit zjednodušená dramatická prohlášení a nezmiňovat se o nějakých pochybnostech, které by někdo mohl mít. Každý z nás se musí rozhodnout o správné rovnováze mezi tím být účinný a být upřímný.“

Pak ale nastalo oteplování a plán se zhatil.

V roce 1987 na 4. kongrese World Wilderness Congress prohlásil Edmund de Rothschild, že CO2 je příčinou globálního oteplování a že boj proti tomu vyžaduje peníze. Založil z tohoto důvodu World Conservation Bank. Tuto banku mělo používat OSN pro výběr globální uhlíkové daně.

Britská premiérka Margaret Thatcher byla v roce 1988 první, kdo vyčlenil velké peníze pro výzkumníky, kteří by poskytli důkazy globálního oteplování.

Ale planeta se jasně otepluje. Viděl jsem nespočetné ukázky ledovců ustupujících během času a pouštějících do oceánu ohromné kusy ledu a lední medvědy uvězněné na plujících krách. Četl jsem, že Arktický a Antarktický led mizí.

Ano. Ale jednou pro vždy: Lední medvědi na krách nejsou uvězněni. Jsou skvělí plavci, schopní se přemisťovat na dlouhé vzdálenosti otevřeným oceánem. Čas od času vylezou na malý kousek ledu a takové obrázky v kontextu tvrzení o kolapsu klimatu přijdou velmi srdcervoucí, ovšem nedokazují nic víc, než naznačenou agendu. Ledovce se vždy oddělují, upouštějíc útesy, kdekoli se studený led setká s teplejším oceánem.

Další strany, včetně NASA, říkají, že led Arktidy se zmenšuje, zatímco ten antarktický roste.

Možné nezvyklé uvolňování obrovského množství methanu z pod tajícího permafrostu na Arktidě by asi bylo velmi vážnou přívalovou událostí, urychlující skleníkový efekt. Musíme tuto možnost vzít vážně, což ale zahrnuje realistické vyhodnocení povahy schématu tání a přístup k vědě s vyzrálejší vyrovnaností, než v tomto článku uvádějícím „Globální vymření v rámci jednoho lidského života v důsledku vlny arktického methanového tepla, ohnivé bouře na povrchu.“

Autor: Foster Gamble, režisér http://www.nwoo.org/2012/03/01/rozkvet-thrive/

Zdroj: http://www.thrivemovement.com/lets-talk-for-real-about-humans-and-climate-change.blog