Argentinská prezidentka Christina Kirchenerová ve svém projevu na Valném shromáždění OSN zmínila zajímavou informaci o tom, jak USA v roce 2010 přesvědčovaly Argentinu, aby dodala do Íránu ochuzený uran pro íránské jaderné elektrárny. Tohle ale nemusí být ničím novým pro ty, kdo vědí, že íránský jaderný program vytvořily USA.
Žádost koordinátora Bílého domu pro kontrolu zbraní a zbraní hromadného ničení Garyho Samora padla, když argentinská vláda požádala o naplnění řádných protokolů. Samore přiznal, že v roce 2010 odcestoval do Argentiny a o dodávky méně obohaceného uranu požádal. Když ale Argentina od dohody ustoupila, oslovil Rusko a Francii. Írán měl poslat svůj nízko ochuzený uran do Ruska, které by jej dále ochudilo a poslalo do Francie. Francie by z uran vytvořila palivo pro jederný reaktor a poslala jej zpět do Íránu. Cílem mělo být zabránit Íránu ochuzovat palivo. Dohoda ale ztroskotala kvůli sankcím OSN na Írán v roce 2010 a USA tak byly přinuceny začít vyjednávat. 
Pokud odpůrci jaderné dohody s Íránem využívají tento argument pro její znehodnocení, měli by se podívat na historii íránského jaderného programu. Ta jasně uvádí, že to byl loutkový režim USA, který íránský jaderný program vytvořil.
Jak poukazuje analytik Ali Vaez z International Crisis Group, íránský jaderný program začal v roce 1957 za režimu Šáha Rezy Pahlaviho. Loutkový režim podporovaný USA tehdy získal první výzkumný 5 megawattový reaktor. První plnohodnotný jaderný raktor byl vybudován USA v roce 1967 na kampusu Teheránské univerzity, palivo do něj poskytovaly Američané. 
V rámci programu Atomy pro mír amerického prezidenta Eisenhowera měl být íránský program, společně s indickým, izraelským a pákistánským, využit na mírové technologie. Plný civilní jaderný program byl v Íránu spuštěn až v 70. letech. Írán nabídl slavnému Massachusettskému insitutu technologií 20 milionů dolarů, aby vycvičil jaderné vědce, kteří jej dále rozvinuli. V tu dobu si Američané začali uvědomovat, že se z Íránu může stát držitel jaderných zbraní. Írán trval na tom, že má právo na jadernou energii jako každý jiný stát a začal se s jadernou pomocí obracet na Německo a Francii.
Mýtus o íránské jaderné bombě se pak začal stupňovat po íránské revoluci v roce 1979 a vygradoval až po teroristických útocích z 11. září 2001. Po dohodě o íránském jaderném programu západní země opět spěchají do Íránu tvořit investice. Bude opět Západ, kdo přispěje íránské regionální hegemonii.
Zdroje: npr.org, Conservative TribuneFoto: Eisenhower Presidential Library & Museum