Skandál německé automobilky Volkswagen nabírá na obrátkách. Americká agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), která má dlouhý záznam tutlání a korupce, automobilku obvinila z falšování emisí u dieselových motorů.  Skandál ohrožuje nejen německou ekonomiku, protože Volkswagen jejím tahounem, ale také německá establishment, který za automobilku desítky let loboval. Do skandálu byl nově zapojen i britský premiér David Cameron, který byl obviněn, že podlehl tlaku kancléřky Angely Merkelové a odložil schválení nových emisních limitů u aut.
Bývalý britský ministr dopravy v letech 2010 – 2013 Norman Baker tvrdí, že německá kancléřka Angela Merkelová osobně telefonovala Cameronovi a žádala jej o laskavost při ochraně německého automobilového průmyslu.  Cameronovo rozhodnutí podle Bakera vyprovokovalo ve vládě a mezi britskými výrobci vztek.   Obvinění se týká tzv. „super-kreditů.“ Jde o klauzule v regulacích Evropské unie, které velkým výrobcům umožňují vyšší plynový výkon, pokud ovšem vyrábí jistý počet elektrických aut nebo aut s nižšími emisemi. Podle aktivistů systém velkým výrobcům umožnil vyrábět auta s vyšší produkcí CO2 výměnou za výrobu malého počtu vozidel s menšími emisemi.
„Vyjednali jsme dobrou dohodu, která snížila celkové emise a ochraňovala britské výrobce aut jako je Aston Martin, Němci ale chtěli super-kredity, které pro naše výrobce, na rozdíl od BMW a Daimler, nejsou přínosem,“  řekl Baker.  „David Cameron pak dohodu rozvrtal. Merkelová zvedla telefon a chtěla laskavost a on idiotsky řekl ano. Poškodil britský automobilový průmysl a poškodil životní prostředí. Byl to premiér, kdo do toho nezapojil vládní úřady a způsobil tím problém,“ dodal.  Bakerova obvinění přicházejí v době, kdy britské úřady zahajují vlastní vyšetřování vozů Volkswagen.
Volkswagen, a samozřejmě také další němečtí výrobci, mají dlouhý záznam lobbingu v Evropském parlamentu. Samotný Volkswagen je hluboce napojený na německou vládu. Není tajemstvím, že má Volkswagen zvláštní místo v německé ekonomice. Zákon ze šedesátých let minulého století dal federální vládě a vládě Dolního Saska zvláštní výhody, které mj. přinesly i místa premiérů v dozorčí radě společnosti. V roce 2001 Evropská komise zpochybňovala strukturu podílů firmy, které omezovaly hlasovací práva. Podle Evropské komise to bylo neslučitelné s jednotným trhem a volným pohybem kapitálu. Obviněním se ale postavila německá vláda v čele s Gerhardem Schrödrem. Schröder byl premiérem Dolního Saska a sám byl tedy členem dozorčí rady Volkswagenu, stejně jako další premiér Dolního Saska a člen středopravicové frakce Evropského parlamentu David McAllister.
Ačkoliv Komise soud proti německému zákonu vyhrála a donutila jej změnit, vztahy Volkswagenu s německou elitou zůstávají dodnes. Např. dalším premiérem Dolního Saska a také členem dozorčí rady společnosti je německý vicekancléř a ministr pro ekonomické záležitosti a energetiku Sigmar Gabriel. 
Za vzestupem Volkswagenu stojí Spojenci. Volkswagen byl založen v roce 1937 německými nacisty a ovládán Německou frontou práce. Adolf Hitler uvalil na každého Němce daně, aby výrobu aut zafinancoval. Jenže před vypuknutím druhé světové války byla vyrobena jen dvě vozidla. Jedno dal Hitler své manželce Evě Braunové. Zbytek peněz z daní šel na výrobu zbraní a nucenou práci. Podle historika Richarda Evanse pracovalo v továrně společnosti ve Wolfsburgu od dubna 1944 sedm tisíc vězňů pod nelidskými podmínkami. Po skončení války se Spojenci rozhodli, že je potřeba Volkswagen obnovit a pomoct tak německé ekonomice. Pomohli propagovat německá auta v USA a stáli za vzestupem slavného modelu Beetle.
Skandál s falšováním emisí u dieselových modelů dokazuje, jak Němci lobují za svou vyhýčkanou automobilku. S vazbami na německou vládu se určitě postarají, aby se vše zahrabalo pod koberec. Jenže dopady na německou ekonomiku mohou být hrozivé, a tak vše musí zmlknout co nejdříve.
Zdroje: Politico, Independent, Green Build MediaFoto: EPA