„Začátkem září vyjádřila Arménie ochotu pracovat na základě hlavních zásad a parametrů navázání mezistátních vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžáne, které předložila Ruská federace, a je ochotna to potvrdit v Soči. Doufáme, že Rusko své návrhy podpoří,“ napsal.V polovině října pozval ruský prezident Vladimir Putin Pašinjana a prezidenta Ázerbájdžánu Ilhama Alijeva na schůzku v Rusku. Je naplánována na 31. října v Soči.Včera ve svém projevu na plenárním zasedání mezinárodního diskusního klubu Valdaj Putin zdůraznil, že Rusko usiluje o urovnání konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem, nebude jim ale nic vnucovat. Podle jeho slov podpoří Moskva jakoukoli volbu arménského národa, mj. i tak zvanou „washingtonskou“ variantu mírové smlouvy, která předpokládá celkové uznání svrchovanosti Ázerbájdžánu nad Karabachem. Přitom mají být dohody přijatelné také pro Baku.Vztahy mezi Arménií a Ázerbájdžánem zůstávají velmi napjaté od konce 1980. let, především kvůli situaci kolem Náhorního Karabachu. Na podzim roku 2020 skončilo další kolo vojenské konfrontace uzavřením dohody výhodné Ázerbájdžánu: Arménie mu vrátila Kelbadžarský, Lačský a Agdamský okresy, a v regionu byly rozmístěny ruské mírové síly.I poté však dochází na hranici k přestřelkám. Jerevan a Baku se navzájem obviňují ze snahy zmařit mírový proces. K poslednímu vyostření došlo v noci na 13. září. Za prostřednictví Ruska se dohodly strany na zastavení palby, a do Arménie byla poslána mise OSKB.