I přes to, že tvrdí, že pomáhají nejchudším, kanadští Konzervativci Stephena Harpera pracovali velice pilně, aby kanadským korporacím zajistili zisky z afrických minerálních zdrojů.
Kanadské těžební zájmy v Afice nezastavila ani velká kritika. Kanadské těžařské společnosti byly obviněny z uplácení činitelů, krácení daní, zbavení majektu farmářů, vyhnání lidí z domova, nucené práce, devastace ekosystémů a podpory porušování lidských práv.
Daleko důležitějším aspektem je to, že těžěbní průmysl přispívá málo na udržitelný rozvoj. Místo toho těží zdroje pro prospěch bohatých, přičemž v Africe žije jen několik z nich.
Další zástupci těžebního průmyslu
Těžební průmysl našel v Harperově vládě skupinu loajálních lobbistů. Ministr pro mezinárodní obchod Ed Fast bezohledně přehlédl škodlivé dopady sektoru a ke své delegaci na kontinent připojil několik představitelů průmyslu, a ministr zahraničí John Baird své africké výlety zaměřil na země, kde kanadské těžěbní společnosti hledají byznys. Ministr pro mezinárodní rozvoj Christian Paradis za sebe chválil výhody rozvoje sektoru, aby africké činitele přesvědčil, že „Kanada za svůj ekonomický růst děkuje těžebním průmyslům.“
Premiér Stephen Harper kanadské těžební společnosti osobně propagoval, např. když v roce 2013 navštívil Ottawu prezident Beninu. Behěm výletu do Senegalu v roce 2012 se premiér sešel se zástupci několika těžařských firem a veřejně je vychvaloval.
Během návštěvy Tanzánie v roce 2007 se Harper sešel s více jak desíti kanadskými firmami, schůzku nazval příležitostí probrat „obecné obchodní klima a co může kanadská vláda udělat, aby pomohla vybudovat investice.“ Pár měsíců po jeho návštěvě kanadská ambasáda lobovala v tanzánském parlamentu pro odmítnutí doporučení Výboru pro zhodnocení minerálního sektoru, který doporučil, aby si vláda nechala více peněz z minerálů.
Vládní dotace pro těžbu
Od roku 2012 Ottawa nasypala do těžebních iniciativ v Africe obrovské sumy. Veřejné peníze pomohly vytvořit pobočky Kanadského Institutu pro těžbu, hutnictví a ropu v Senegalu a Burkině Faso a také Senegalskou školu geomatiky.
Kanada loni slíbila 18,5 milionu dolarů daňových poplatníků na vyškolení v těžebních průmyslech v Mozambiku a začátkem tohoto roku Ottawa oznámila grant ve výši 12 milionů dolarů na projekt zvaný Navyšování vzdělání pro těžbu v Etiopii „pro vývoj geologie poháněné průmyslem a vysokoškolských programů těžebního inženýrství.“ V roce 2014 vláda vydala z rozpočtu 25 milionů dolarů pro iniciativu EXCEED (Extractives Cooperation for Enhanced Economic Development), která je pospána jako „nový zakládající mechanismus pro rozšíření kanadského zapojení v oblastech dopadů vysokého rozvoje v těžebním sektoru v Africe.“
Kromě propagace sektoru Konzervativci přes těžební společnosti posílají zahraniční „pomoc,“ sypou miliony dolarů do korporátních projektů sociální zodpovědnosti. Jedním z příkladů této „pomoci“ byl 4,5 milionový grant pro charitu Lundin for Africa, kterou financuje těžební gigant Lundin Group of Companies, na její operace v Ghaně, Mali a Senegalu. Ottawa také vynaložila 5,6 milionů na projekt mezi nevládní organizací Plan Canada a IAMGOLD u dolu společnosti v Burkině Faso.
Právní kličky a manipulace
Když Konzervativci sypou miliony dolarů do podpory průmyslu známého pro porušování práv v zemích se slabými právnimi strukturami, zablokovali také domácí pokusy o regulaci, zajistili, aby kanadské těžební společnosti měly výhody v zahraničních jurisdikcích.
Konzervativci zamítli zákon C-300, který by umožnil zastavení diplomatické a finanční podpory společnostem, které byly shledány zodpovědnými za značné prohřešky v zahraničí. Postavili se také návrhu zákona po vzoru amerického U.S. Alien Torts Claims Act, který by umožnil žaloby proti kanadským společnostem zodpovědným za velké porušování lidských práv nebo ekologickou destrukci v zahraničí.
Po dvou dekádách privatizací a uvolněných restrikcí na zahraniční investice, se těžební společnosti na kontinentu obávali změny politik. A tak, může se to zdát jako nejvýznamější podpora kandských těžebních společností v Africe, Konzervativci vyjednali s několika africkými zeměmi Dohody o ochraně zahraničních investicí (FIPA). Korporace dostaly právo žalovat vlády - u soukromých, zpřátelených tribunálů - za zasahování do zisků, jako jsou např. zbavení koncesí, změna investičních pravidel nebo požadavek o vyšší produkci v zemi.
Tyto dohody v podstatě odvrací „nacionalismus zdrojů.“ „Kanada je zdá se dýchtivá vyjednávat FIPA s těmi nejméně ekonomicky a politicky zranitelnými, ale bohatými, Afričany dřív, než budou mít žádat suverenitu zdrojů,“ poznamenala akademička autorka Paula Butlerová v knize Canadian Dimension.
Kanadská politika v Africe se stala převážně shodná se zájmy kanadských těžebních společností. Harperovi Konzervativci se postarali o to, aby těžební politika kontinentu sloužila zájmům zahraničních korporací a většina Afričanů byla zatracena.
Yves Engler je autor několika knih. 
Zdroj: Common DreamsFoto: Office of Stephen Harper