V každém kraji je dopoledne plánovaná alespoň jedna trasa mimo dopravní špičku, účastní se ji stovky kusů zemědělské techniky. Cílem průjezdu je upozornit na problémy zemědělců, podotkla mluvčí. V Praze také proběhl happening u příležitosti pořádaného ve dnech 14. až 16. září neformálního setkání evropských ministrů zemědělství a rybolovu.Souběžně se odehraje protestní happening v Praze u Kongresového centra, kde probíhá schůzka evropských ministrů. „Účastníci budou rozdávat lidem „poslední české” brambory a jablka, než budou pěstitelé nuceni omezit produkci kvůli vysokým cenám energií a raketovému růstu dalších vstupních nákladů, nové dotační politice a Zelené dohodě pro Evropu,“ informovala Pánková. Událost podpořili zemědělské organizace států Visegrádské skupiny a také jižní Evropy a Pobaltí.Na tiskové konferenci před začátkem protestu představila AK ČR společné memorandum agrárních komor a dalších organizací sdružující zemědělce v České republice, Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Chorvatsku, Estonsku, Litvě, Rumunsku a na Slovensku. Podle tiskové zprávy je dokument reakcí na stále se zhoršující situaci v zemědělsko-potravinářském sektoru a neudržitelný rozdíl mezi výkupními cenami před únorem a rostoucími výrobními náklady, které zásadně ohrožují budoucnost zemědělců v celé EU.Nové rozdělení dotacíPůvodně AK a Zemědělský svaz vyhlásily celostátní protest formou jízdy zemědělské techniky kvůli schválení nové dotační politice rozdělní fondů EU pro období 2023-2027. Dotace mají přednostně obdržet malí a střední farmáři, kteří hospodáři s přibližně 40 % půdy v České republice.Nová politika rozdělení dotací podle AK ČR nepříznivě ovlivní stav zemědělství. Podle studie KPMG větší farmářské podniky, které zastupuje AK a ZS, nyní zajištují 77 % produkce v České republice. Změna v rozdělení dotací nepříznivě ovlivní kolem 2 000 podniků. Z dlouhodobého pohledu se sníží i jejich konkurenceschopnost a tím pádem i produkce.Připomínáme, že původní plán podpory pro větší producenty byl změněn novou vládou začátkem ledna letošního roku. Tehdy také proběhl i celostátní protest. Dle slov ministra zemědělství Zdenka Nekuly spolu s evropskými prostředky vláda letos alokovala 810 milionů korun na podporu producentů vepřového a drůbežího masa, mléka, brambor a pěstitele jablek. Uvedl, že se jedná o podporu nejvíce postižených komodit nehledě na současnou politickou situaci v Evropě.Dorovnání ekonomických podmínek zemědělcům navzdory českým reáliímZměnu dotační politiky Nekula vysvětlil dorovnáním nerovnováhy mezi dvěma skupinami zemědělců. „Menší farmář je na to sám, nemá za sebou aparát, účetní, experta na dotace. Vůči velkým agropodnikům bude vždy v nevýhodě. Ty mají výnosy a zisky díky rozloze. Ať kupují osivo, pohonné hmoty, postřiky, nebo si vyjednávají úvěr u banky, vždy budou mít výhodnější podmínky než jejich menší kolegové,“ řekl.Nespokojenost velkých farmářů vyvolaly nově zavedené redistributivní platby (z 10 na 23 procent z prostředků alokovaných v I. dotačním pilíři), které mohou větší zemědělci čerpat pouze na prvních 150 hektarů své plochy. Přitom se snížila základní platba. Tím pádem poroste i dotační ztráta velkých podniků, které zajištovaly vývoz části nadprodukce do zahraničí a tím kumulovaly své zisky a dodávaly potraviny na domácí trh. Podle slov Radka Chaloupky z KPMG těžištěm zemědělské produkce jsou v ČR na rozdíl od západní Evropy relativně větší podniky.