Za první příznak označil autor období inflace, která zasáhla předtím stabilní měnu. V Římské říši neztratily peníze cenu přibližně po dobu dvou a půl století, avšak pak obrátila devalvace veřejný pořádek vzhůru nohama.„Devalvace peněz začala v druhém století našeho letopočtu, prakticky hned po pandemii. Předtím byla římská měna denár velmi stabilní po staletí,“ vysvětlil autor.Za druhý faktor považuje Eckert pandemii, v Římské říši a za jejími hranicemi zuřil před dobou inflace mor Antonína.Státní kontrola trhu způsobila ještě větší vyhrocení krize. Šlo například o stanovení maximální ceny obilí pod tržní, což vedlo k snížení nabídky a zastavení obchodu mezi městy a provinciemi.Co se týče dnešního ekonomického úpadku Evropy Eckert zdůraznil, že kontinent je také bolestivě závislý na volném pohybu zboží a peněz, k čemuž nepřispěly ani sankční restrikce, ani uzavření hranic během pandemie koronaviru.„Německo bylo dvakrát poškozeno dvěma křížícími se krizemi, protože jako vývozce závisí na bezpečných obchodních cestách víc než téměř všechny ostatní země. Stejně jako v Římské říši před 2000 lety je naše prosperita značně závislá na volném pohybu zboží a služeb, zatímco poruchy v dodávkách a další tuto prosperitu zpomalují,“ poznamenal autor článku.