Novinář listu Kronen Zeitung poznamenal v rozhovoru s Borrelem, že část obyvatel Rakouska skepticky hodnotí restrikce proti Moskvě.„Jsou to omezovací opatření. Omezujeme ekonomické možnosti Ruska. Dokud ruská ekonomika závisí na ropě a plynu, bude potřebovat naše technologie. Rusko zažívá potíže. Samozřejmě narazíme na vážné výzvy v krátkodobé budoucnosti. Nedá se popírat, že ceny plynu rostou. Avšak máme být připraveni zaplatit cenu za svobodu,“ odpověděl Borrel.Na začátku července Borrell přiznal, že omezení dodávek ruských paliv vytvořilo komplikace v mnoha zemích EU, řekl však, že je to cena za osvobození od vlivu RF na evropská „politická rozhodnutí“.„Ke konci roku 2022 snížíme import ruské ropy o 90 % a rychle snižujeme import plynu. Tato rozhodnutí nás postupně zbavují závislosti, která dlouhou dobu ovlivňovala naše politická rozhodnutí,“ napsal Borrel v článku zveřejněném v italských novinách La Stampa.„Toto rychlé zbavení se závislosti na ruské energetice vytváří vážné potíže v mnoha zemích EU a v různých sférách činnosti. Je to však cena, kterou musíme zaplatit, abychom uhájili naše demokracie a mezinárodní právo, proto podnikáme potřebné kroky k solidárnímu překonání těchto problémů,“ poznamenal vysoký zástupce EU pro zahraniční politiku a bezpečnost.Borrel tvrdil, že sankce mají přinutit Moskvu, aby „změnila své strategické plány, možná ne v blízké budoucnosti“. „Poněvadž nechceme válku s Ruskem, jsou ekonomické sankce jádrem této odpovědi (pozn. na situaci na Ukrajině),“ řekl Borrel a vyslovil mínění, že výsledky sankcí budou jasné v nejbližší době.Po zahájení ruské vojenské operace na Ukrajině posílily západní státy sankční nátlak na Moskvu, který zahájily po připojení Krymu v roce 2014. Některé oznámily zmrazení ruských aktiv, v Evropě zazněly hlasitěji výzvy k odmítnutí ruských paliv, EU schválila již sedm sankčních balíčků včetně embarga na uhlí a ropu.