„Musí to přiznat, protože je to fakt. Prostě fakt. Bylo učiněno politické rozhodnutí o etnických čistkách, o likvidaci celé národnostní menšiny, která tam žila po staletí, a to bylo realizováno,“ citovala Selinu agentura PAP.„Je to genocida, splňuje všechny znaky definice genocidy, proto zde není o čem diskutovat. To je historický fakt. Ukrajinci to budou muset dříve nebo později přiznat,“ dodal náměstek ministra.Připomněl, že je vytvářena polsko-ukrajinská pracovní skupina, která má vypracovat postupy zaměřené na zahájení práce na hledání masových hrobů Poláků na Ukrajině, exhumaci těl, zvěčňování památky mrtvých, budování hřbitovů a stavění pomníků. „Z polské strany bylo určeno a navrženo složení této skupiny, zasláno na ministerstvo kultury v Kyjevě. Čekáme na osobní návrhy z ukrajinské strany,“ řekl Selin.Zdůraznil, že v ukrajinské společnosti existuje „skutečná nevědomost“ o akcích Ukrajinské povstalecké armády (UPA*) což je z velké části způsobeno ukrajinskou historickou politikou.Podle názoru náměstka polského ministra kultury Ukrajinci „dříve nebo později dospějí k závěru“, že „část tradic této vojenské formace a nacionalistických politických hnutí stojících za ní je nepřijatelná, hodná odsouzení“.Za vrchol událostí roku 1943, který je označován jako volyňský masakr, je považován 11. červenec – v tento den zaútočili ukrajinští nacionalisté současně na zhruba 150 polských vesnic. Polští historikové hodnotí volyňský masakr jako genocidu a etnické čistky a tvrdí, že podle různých zdrojů zahynulo 100 000 až 130 000 lidí.Otázka interpretace volyňského masakru, stejně jako postoj k vůdcům ukrajinských nacionalistů z doby OUN-UPA*, je jednou z nejsložitějších ve vztazích mezi Polskem a Ukrajinou. V létě 2016 přijala dolní komora polského parlamentu rezoluci, v níž byl 11. červenec prohlášen za Národní den památky obětí genocidy spáchané ukrajinskými nacionalisty na obyvatelích Druhé Polské republiky v letech 1943-1945. Podle verze polské strany byly masakry spáchány v letech 1939-1945 příznivci OUN-UPA* na polském obyvatelstvu Volyně, východní Haliče a jihovýchodních provincií Druhé Polské republiky.Ukrajinští vědci považují tyto události za důsledek války mezi polskou Zemskou armádou a UPA*. Ukrajinská strana odhaduje své ztráty na 10-20 tisíc lidí. Nejvyšší rada Ukrajiny vydala prohlášení odsuzující rozhodnutí polského Sejmu prohlásit volyňský masakr za genocidu. Ukrajinští poslanci se domnívají, že toto rozhodnutí „ohrozilo politický a diplomatický vývoj obou zemí“.* Organizace prohlášená za extremistickou a zakázaná v Rusku