Snad nejcharakterističtějším jevem současné politiky je, že těžiště politického boje se přesunulo z ekonomické sféry - výroby zboží a služeb - do sféry přímé „lidské výroby“. Dnes je „třídní boj“ prakticky zapomenut a o „emancipaci proletariátu“ se již nemluví. Místo „proletariátu“ se nyní pokrokoví politici a veřejní činitelé zabývají „emancipací žen“, zejména jejich „právem na potrat“, ukončením „domácího násilí“ a „komunitou LGBT“. Právě budoucnost rodiny jako základní formy lidské reprodukce a základní civilizační instituce se stává klíčovou politickou otázkou a hlavním kritériem rozdělení na levici a pravici, na svobodymilovné pokrokové demokraty a konzervativní odpůrce „svobody a lidských práv“.