Na tomto místě lze připomenout horor, který zavládl mezi hejtmany, když opozice nepřipustila prodloužení nouzového stavu. Během několika hodin se hejtmani semkli napříč politickým spektrem a požádali vládu, aby vyhlásila nový stav nouze (což mohla). Nechtěli mít odpovědnost za to, co se odehrává. Zalekla se i opozice a tak narychlo vznikl pandemický zákon. Má mnoho nedostatků, které ochromují možnosti vlády.
Do politických her se vložil Ústavní soud názorem, že vláda nemůže prosazovat, co řádně nezdůvodní. Rychetský to nepochybně udělal z nabyté nenávisti k Zemanovi a neúcty k vládě. ÚS otevřel dveře k podávání žalob a k rozsudkům, rušícím některá zdravotní opatření. Chování soudců je vcelku pochopitelné, protože paragrafy, které jistě mají v malíčku omezují, udržují jejich konání na úrovni fachidiocie. Rychetský mohl a měl upozornit legislativu, že určité zákony neumožňují prosazovat určitá opatření pro řešení krizových situací a je zapotřebí jejich rychlá novelizace. To je přece případ Lex Babiš, který prý není dostatečný a měl by být novelizován. Jenže opozice nechce, aby se Babiš přizpůsobil a ona přišla o klacek proti němu.
Zajímavé je, že ÚS nereagoval, když se část společnosti odvolávala na právo demonstrovat, které zaručuje Listina práv a svobod. Je to jako s Radiem Jerevan: Ano, svoboda shromažďování je zaručena, existuje pouze ohlašovací povinnost, ale akce nepodléhá schválení. Tedy s tím rozdílem, že Článek 19, část (2) Listiny říká: "Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy".
Zdraví je jedním z důvodů umožňujících zakázat shromažďování. Jenže proč by to někdo dělal, když na demonstracích budou dementi mávat cedulí DEMISE, DEMISE, přestože nevědí, co by se stalo dál.
Vrcholem všeho je zneužívání přestávek, které si berou poslanecké kluby během schůzí. Zapomínají, že jsou placeni, aby vytvářeli zákony, které by prospívaly životu ve společnosti. Nejsou placeni za to, aby mezi sebou bojovali o slávu a o koryta.
Je zřejmé, že Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k řešení pandemie koronaviru covid-19 v ČR měla být platformou pro předvolební boj s vládní koalicí. Žádná komise nikdy nic nevyřešila, pouze zabírala čas.
Předseda Klubu Pirátů Michálek falešně obvinil hnutí ANO, že zřízení komise zmařilo. To je lež: Mimořádná schůze nemohla být zahájena, protože ve Sněmovně nebylo požadované minimum 67 poslanců. Tento počet například mohl být dosažen, kdyby byli přítomni alespoň dva z pěti chybějících Pirátů a poslanci mnozí poslanci z „demokratické opozice.“
Nebylo kvorum, takže schůze nemohla být zahájena a nemohlo dojít k případnému zamítnutí návrhu na zřízení komise. To byla jediná situace, kdy by poslanec Michálek mohl obvinit druhé.
Požadavek, že Sněmovna nesmí být místem kde platí „Zabili jste mi strejčka, tak tady máte přes držku,“ zjevně přesahuje Michálkovy intelektuální schopnosti. Ve Sněmovně totiž prohlásil:
„Na takovýto hrubý pytel (čti: jednání ANO) má přijít hrubá záplata. Protože to je opravdu jediné, čemu zde hnutí ANO zjevně rozumí. Takže protože jste znemožnili tu mimořádnou schůzi a způsobili jste tento stav, tak my se o tom musíme na jednání poslaneckého klubu poradit, jak budeme dál postupovat, a žádám o přestávku v době trvání dvou hodin. Děkuji.“
Jménem Pirátů tím znemožnil projednávání dalších bodů, například změnu Občanského zákoníku. Arogantní Pirát Michálek si vyžádal přestávku nikoli proto, aby členové klubu mohli reagovat na nějaký pozměňovací návrh, ale proto, aby se pomstili hnutí ANO, že jim zkazilo schválení mimořádné schůze.
Kouzlem nechtěného se volič dozvěděl, co jsou Piráti zač.