Celkem 26 procent voličů opět směřovalo své naděje na stranu ANO Andreje Babiše, která se tak vrátila do čela seznamu sympatií občanů.A je to překvapivé, protože všem nedávným průzkumům veřejného mínění vévodila koalice Pirátů a STAN. A analytici tehdy Babiše urputně „pochovali“ jakožto politika… Co ovlivnilo tak prudkou změnu nálady citlivého českého voliče? „To bylo ovlivněno různými okolnostmi,“ řekl v rozhovoru pro Sputnik zkušený politik a publicista Josef Skála:Piráti se ani nijak netají, že holdují narkomanským raušům. Šťavnaté momentky, které to zachycují, šíří sami po sociálních sítích. Svérázným raušem je i klima, které jim vábilo příznivce a voliče. Přitahují hlavně mladší ročníky. Nejen svou přechodnou neokoukaností, ale i exhibicemi ve stylu „Nevaž se, odvaž se!“. Taková mucholapka funguje jen za dvou podmínek. První je zoufale pokleslá úroveň dnešního školství. Znalosti, umožňující samostatnou orientaci, v něm seschly ve stopové prvky. Tam, kde by dřív vstoupily do hry racionální pojmy, tak mají navrch jen povrchní dojmy. Postavit na tom raketový vzestup lze však, jen pokud politiku mrzačí nevídaná prázdnota. Scvrkla se na rvačku o veřejné zdroje, maskovanou farizejstvím liberální fráze. Důvěra v takovou politiku je na historickém minimu. Jen proto se lidem, zbaveným seriózního vzdělání, jeví jako spása i pirátská maškarní. Stačili však už obsadit i spoustu viditelných postů. Na centrální úrovni jsou zatím jen v opozici. Na krajské a komunální úrovni však leckde drží i výkonné opratě. V „kreativitě“, jak nepřijít zkrátka tam, kde se rozdělují veřejné finance, prokazují velký talent. Závistí bledne i nejeden starší tunelář. Alternativou nejsou ani vůči těm, kdo nás degradovali na cizí krmelec a vazala. Tím rychleji se šíří obavy, že s Piráty ve vládě zbude ještě ohlodanější pahýl i z naší „omezené suverenity“. Z většiny politických bukanýrů čiší i jiná slabina. Mizivá zkušenost i kvalifikace právě v tom, co opravňuje k řízení státu. Jedno i druhé představuje hrozbu, jež lidem opravdu začíná docházet stále víc. Je reálné očekávat změny v české politice po nadcházejících parlamentních volbách? Existuje zejména naděje na změny v zahraniční politice České republiky, které by si Moskva určitě přála?Zatím se nic na ten způsob nerýsuje ani v zárodku. Téměř všechny politické značky naopak soutěží v tom, jak klíčovým národním zájmům země ublížit ještě víc. Soudnost a morálku ne a ne vzkřísit ani postoje téměř celé Evropy západně od Aše až po La Manche. Většina české reprezentace funí v dostizích o premianta žlučovité rusofobie. Nemá jediný doličný předmět, o něhož by své „obrazy nepřítele“ opřela. Nezávislého soudu se bojí jako Lucifer krucifixu. Tak groteskní sebepoškozování naše země ještě nezažila. Hraje sice i brutální mediální přesilovku. Je to však samomluva zoufalců, kteří jsou obětí vlastní propagandy, Tím slibněji řídne její veřejné zázemí. Lidé se nakonec budou řídit vlastním zájmem, a ne žvásty „spojenecké vděčnosti“. Erární vzteklina proti zemi, která nám pomohla, tak jako ještě nikdo, nás hrozí poškodit velmi citelně. Kdo honí jepičí kariéru i za tuto cenu, musí nést osobní odpovědnost. Nejlépe cestou svěřenského fondu, do nějž by vložili své majetky. Aby se lidé, kteří jsou vůči té politické pandemii imunní, měli z čeho hojit.