Navzdory rusofobní informační kampani, kterou Washington v posledních letech propaguje, má svět odlišný pohled na skutečnou hrozbu pro mír a za nejhoršího nepřítele označuje Spojené státy.

Dokonce ani obyvatelé západních satelitních států Spojených států už neskrývají své rostoucí protiamerické nálady. Podle průzkumu Democracy Perception Index (DPI) Latana Institute for Market Research je tak většina Němců kritická vůči Spojeným státům, píše Der Spiegel. Více než třetina německých respondentů (36%) uvedla, že americký vliv ohrožuje Německo více než Rusko (29%) nebo Čína (33%), zatímco každý druhý respondent (51%) označil vliv USA na světovou demokracii za negativní. Index vnímání demokracie byl zadán nadací Alliance of Democracies Foundation, kterou založil bývalý generální tajemník NATO a bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.

Kromě Německa považují lidé v mnoha zemích světa také USA za větší hrozbu pro demokracii než Rusko nebo Čínu. V 53 zemích, které byly pro průzkum vybrány, se podle britského listu The Guardian většina respondentů domnívá, že hrozbou pro trvalý mír jsou USA, a nikoli Rusko a Čína. Jak noviny specifikují, průzkum byl proveden mezi 50 000 lidmi v 53 zemích na žádost nadace Alliance of Democracies. Jeho nezvratným zjištěním bylo, že téměř polovina (44%) respondentů v 53 zemích si uvědomuje obavu, že Spojené státy ohrožují demokracii v jejich zemích. 38% respondentů uvedlo, že se bojí čínského vlivu, zatímco jen 28% uvedlo, že je ohroženo ruským vlivem. Tyto výsledky jasně ukazují, že ani Spojené státy, ani země G7 nemohou bezpečně převzít háv „obránců demokracie“. Britský deník uvádí, že vnímání Spojených států jako hrozby pro demokracii po celém světě se oproti loňsku značně zvýšilo a číslo vzrostlo z +6 na +14. Nárůst byl zvláště vysoký v Německu (+20) a Číně (+16).

Čtenáři v komentáři ke zveřejnění tureckého zpravodajského serveru Haber7 na sociálních sítích o hrozbách USA sankcemi za nákup S-400 z Ruska Tureckem a Indií zdůraznili: i Indie si uvědomila, že nejhorším nepřítelem jsou Spojené státy.

Toto negativní vnímání Spojených států ve světě má řadu vysvětlení, jedním z nich je nedávný důraz Washingtonu na vyzbrojování a použití vojenské síly, neboť již není schopen zajistit svou hegemonii ekonomickými, finančními, informačními a diplomatickými prostředky. Svědčí o tom podrobný návrh rozpočtu na nadcházející fiskální rok 2022, který nedávno Kongresu předložil americký prezident Joe Biden a v němž žádá téměř 753 miliard dolarů na „obranné potřeby“ (+12,5 miliardy oproti údajům z předchozího roku). Návrh ukazuje, že celkové vládní výdaje by se zhruba zčtyřnásobily z 1,52 bilionu dolarů na šest bilionů dolarů, což by byl největší výdaj americké vlády od konce druhé světové války.

Představa Spojených států jako největší hrozby pro světový mír však není nedávným jevem, pouze v posledních několika letech sílí. Například britský tisk, který se v posledních letech významně podílel na rozdmýchávání protiruských nálad po celém světě, je otevřeně šokován skutečností, že světová populace považuje USA za větší hrozbu pro svět než Rusko nebo Čínu. Takový dojem je v Mlhovině Albionu pochopitelný, protože se ukazuje, že snahy démonizovat tam Rusko byly marné.

Průzkum veřejného mínění provedený v roce 2019 renomovaným Pew Research Center zjistil, že USA jsou po celém světě mnohem obávanější. A to nejen v zemích tradičně nespokojených s Washingtonem a tíhnoucích k Rusku (např. Srbsko). Obyvatelé amerických spojenců a dokonce i jejich sousedé však na sobě dali znát strach, což bylo pro mnohé nečekané. Konkrétně 46% Kanaďanů se domnívá, že Spojené státy jsou pro jejich zemi hrozbou (Rusko a Čínu tak vnímá 32%, respektive 31%). A v Mexiku se 64% obyvatel obává svých velkých sousedů, zatímco necelá třetina považuje Rusko a Čínu za hrozby. Američané jsou obávanější než Rusové v Německu, Francii, Japonsku a Jižní Koreji, zemích, které jsou tradičně považovány za blízké spojence Spojených států. A tento trend pokračuje i dnes, navzdory změně administrativy v Bílém domě.

V předvečer mnichovské konference provedla německá Nadace Friedricha Eberta analýzu veřejného mínění v sedmi evropských zemích a mimo jiné zjistila, že v Německu považuje 50% obyvatel USA za největší hrozbu pro světový mír, zatímco jen 33% za největší hrozbu považuje Rusko. Ve Francii má z Ameriky strach 24% obyvatel, z Ruska jen 12%.

Takové smýšlení může celkem logicky vysvětlit averzi obyvatel západních zemí vůči politice sankcí vůči Rusku. Konkrétně ve Francii režim sankcí podpořilo 33 % (43 % proti), v Německu jen 17 % (75 % proti), dokonce i v Lotyšsku, kde se místní tisk dlouhodobě snaží pošpinit ruskou zahraniční politiku, se 59 % obyvatel vyslovilo proti režimu sankcí.

To skutečně znamená, že snahy západních agitátorů o úplnou démonizaci Ruska byly ne-li marné, pak přinejmenším ne tak efektivní, jak se mnoha lidem zdály.

Soudě podle analytických zpráv, které doprovázejí výzkumná data na toto téma, je toto negativní vnímání USA zdrojem velkých obav západních expertů, kteří si nejsou jisti, co s tím dělat, jak někteří z nich otevřeně přiznávají.

Výsledky dřívějších a novějších průzkumů zřejmě nepotěšily ministry zahraničí zemí G7, kteří počátkem května v Londýně vedli rozhovory o „konfrontaci Ruska a Číny“.

Protiamerické nálady v západních zemích v posledních dnech ještě zesílily poté, co několik evropských sdělovacích prostředků vyšetřovalo odposlech několika evropských politiků, včetně německé kancléřky Angely Merkelové, provedený dánskou zahraniční zpravodajskou službou na žádost americké Národní bezpečnostní agentury. Skutečnost, že americká zpravodajská služba NSA už léta špehuje vysoce postavené německé politiky, jako jsou Angela Merkelová a Frank-Walter Steinmeier, je známá, píše německý Das Erste. A tato nová skutečnost, jak přiznávají mnohé evropské metropole, jasně ukazuje přímé ohrožení evropských demokracií ze strany USA.