Česko a některé velmoci: Hrozba politické a ekonomické izolace
Václav Mekrlík
6. 6. 2021 ČeskáPozice
Ve světové politice představuje Česko, jehož ekonomika je silně provázaná s německou, muší váhu. Česká „demokratická“ opozice ale nutí vládu k nepřátelským krokům nejen vůči Rusku. Uvědomují si ti, kdo je vyvolávají, a volají po czechxitu či dokonce rozpadu EU, jaké důsledky mohou mít pro českou státnost a národ? Píše Václav Makrlík.
USA a Česko jsou na seznamu nepřátelských zemí Ruska. Podaří se americkému prezidentu Joeu Bidenovi na setkání s jeho ruským protějškem Vladimirem Putin 16. června v Ženevě narovnat vztahy obou zemí natolik, aby se zmírnilo jejich nepřátelství? Oba národy by to uvítaly, nikoli však politické elity, pro něž je udržování napětí byznysem. Ty americké však na vůli občanů značně závisejí, proto jim politici čas od času musejí předložit mezinárodní politický úspěch. Byť mírné narovnání rusko-amerických politických a ekonomických vztahů by jím mohlo být.
Na nedávné tiskové konferenci francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že je třeba přehodnotit vztahy s Ruskem. Za situace, kdy jsou na bodu mrazu, se totiž sankce Západu vůči Rusku ukázaly neúčinné a představa, že by riskoval válečný konflikt s Ruskem kvůli uvěznění ruského opozičního politika Alexeje Navalného, je absurdní. Macron se možná jen snaží zmírnit vliv šéfky Národního sdružení Marine Le Penová, jež má k Rusku vcelku pozitivní postoj a podporují ji i vojenské kruhy odmítající migrační politiku Macronovy vlády a Evropské unie.
Rozdělení sfér vlivu
Německá kancléřka Angela Merkelová také tvrdí, že s Ruskem je nutné mluvit. Odmítá zvýšit výdaje na obranu své země na dvě procenta HDP, jak požaduje smlouva po členech NATO. I Bidenova vláda odstupuje od sankcí na plynovod Nord Stream 2, kterým zanedlouho poteče Baltickým mořem ruský plyn do Německa, aniž by jeho dodávky ohrožovaly nepřátelské sousední země Ruska. Za této situace se nelze divit, že Západ podpořil Česko v kauze Vrbětice pouze verbálně. Ruské diplomaty vyhostily jen postsovětské země východní a jihovýchodní části EU.
Ve světové politice představuje Česko, jehož ekonomika je silně provázaná s německou, muší váhu. Někteří ho považují z ekonomického hlediska za jednu ze spolkových zemí. Česko, geograficky zaklíněné do Německa, se s touto zaklíněností muselo celou svou historii vyrovnávat. Co by nastalo, kdyby Česko vystoupilo z EU, či se dokonce unie rozpadla? Německo a Rusko by si nejspíše rozdělily sféry vlivu. Německo by nic nenamítalo proti ruské politice na východě (Ukrajina, Krym) a Rusko proti německé ve střední Evropě.
Koneckonců, zbavilo by se nepřátelské zemičky a získalo volnou ruku tam, kde ji odjakživa mělo. Německo by na jistou dobu, možná navždy, vyřešilo svůj dějinný komplex. Události roku 1989 i rozpad sovětského impéria málokdo očekával, navzdory tomu se odehrály. Uvědomují si ti, kdo vyvolávají nepřátelské kroky vůči Rusku a volají po czechxitu či dokonce rozpadu EU, jaké důsledky mohou mít pro českou státnost a národ?
Zdroj
