Večer po slovní kulometné palbě, kterou jsem nic netušíc schytal od zfanatizovaných diváků České televize, v níž za pomoci insiderů u Koudelky a jeho kolegů vycucali z prstu fantasmagorický příběh, podle nějž údajní traviči Skripala vyhodili dvakrát do vzduchu muniční sklad ve Vrběticích a vyšetřování skoro po sedmi letech prý vrcholí ke konci čirou náhodou ve stejný okamžik, kdy máme jako lumíci naklusat na Moskvu, přečetl tento článek od Jana Schneidera.
Je vidět, že vládní činitelé jsou přepracovaní, když už se rozhodují podle takových absurdit. Holt přidušeni pod rouškami už i stát řídí jako firmu před bankrotem…
Článek pana Schneidera končí důležitým postřehem: „S publikováním zpravodajských informací pro veřejnost zákon opravdu nepočítá, a chtějí-li se zpravodajské služby stát tajnými a odstřihnout se od veřejnosti, mělo by to být učiněno důsledně. Potom však by měla být každá mediální odvolávka na „informace, stanoviska, analýzy zpravodajských služeb“ okamžitě a důsledně šetřena Národním bezpečnostním úřadem a trestněprávními orgány, protože buď by šlo o porušení ochrany utajovaných informací, anebo o nehoráznou lež.“
Když si člověk uvědomí, jaké funkce zastává takový pan Bartošek a jemu podobní, ani není divu, že žádná z dotčených institucí se nechová v národním zájmu, nýbrž v zájmu Nadnárodní Americké Teroristické Organizace, pro niž si z prstu vycucají jakékoliv informace, které mají sloužit k útoku na Rusko. Takové bezpečnostní či zpravodajské služby by v zájmu bezpečnosti republiky měla vláda okamžitě rozpustit, a ne se jejími nezákonnými výstupy ovlivňující veřejnost a politiku ještě řídit. Pokud situace bude pokračovat dál, nálady ve společnosti mohou brzo končit podobnými tragédiemi, jako se stala v roce 2014.
Otázkou je, zda bezpečí mnohým v takovém případě nezajistí jen politický azyl v Ruské federaci?