Ivan David

11. 4. 2021 parlamentnilisty (2. polovina)

Na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny se bude projednávat novela Zákona o potravinách. Senátoři ji nechtějí, premiér Babiš ji nechce a názor změnil i ministr zemědělství Toman. Před tím návrh prošel ve výboru i v plénu. Jak si to vysvětlit?

Ministr Toman i premiér Babiš jsou velkopodnikateli v oboru. Potravináři, kteří dovážejí suroviny ze zahraničí nesplňují definici české potraviny podle tohoto návrhu zákona. Ministr Toman byl dříve prezidentem potravinářské komory a premiér Babiš vlastní mnoho potravinářských podniků, které dovážejí suroviny ze zahraničí. Oba velmi vlivní mužové bojují na obou stranách barikády. Proto jim jako velkopodnikatelům lépe vyhovuje neregulovaný trh.

Ano, ale hlavní spor se přece vede právě o volný trh a přípustnost regulací…


Vtip je v tom, že jakmile nějaký hráč dosáhne na trhu dominantního postavení, „volnost trhu“ končí, protože to je on, kdo začne určovat pravidla. Tím hráčem jsou především zahraniční obchodní řetězce, které mají na českém trhu podíl skoro 80%. Jde o desítky miliard zisků. To představuje obrovský korupční potenciál. Jsou to oni, kdo rozhodují, za kolik jsou ochotni nakoupit od dodavatelů, výrobců, nebo z dovozu. Čím nižší nákupní cena, tím vyšší zisk. A jsou to oni, kdo rozhoduje, za kolik se bude prodávat. Zákazníci si vybírají, ale jen z toho, co se nabízí. A to je celý ten „volný trh“. „Volné“ a svobodné jsou jenom zahraniční řetězce. Ostatní působí na „regulovaném trhu“. Regulují ho řetězce. Volný trh, jak si ho představují ideologové, může fungovat pokud existují statisíce dodavatelů a statisíce hokynářů. To prostě dávno není pravda a už se to nevrátí.

Proč se s takovým návrhem zákona přichází v České republice? Je podobný problém jinde v Evropské unii?

Ano, všude skoro stejný, a zemědělci se brání různě. A také dostávají dotace, nejen od Evropské unie, ale také od státu a z regionálních rozpočtů přes nejrůznější fondy. Dokonce i ilegálně víc než regulace Evropské unie dovolují. Přesto drobní zemědělci všude krachují a doslova vymírají, protože mladá generace nemá o práci v zemědělství zájem. Je to velká dřina s podprůměrnými příjmy. Vidíte, Evropská unie i jednotlivé státy jsou samé regulace a současně se demagogicky mluví o ochraně volného trhu. „Volný trh“ v zemědělství neexistuje. Je to lochneska, o které se stále mluví, ale dávno ji nikdo neviděl. Mluví o ní řetězce, protože ony, díky oligopolnímu postavení jako jediní mají „volnost“. Je to jejich demagogie, kterou z blbosti nebo ze jejich peníze šíří někteří politici a novináři. Za pár miliónů se dá pořídit docela přesvědčivá lživá kampaň.

A jinde v Evropě zemědělci a potravináři s řetězci problém nemají?


Všude mají problém s řetězci!. Před pár týdny bylo v Zemědělském výboru Evropského parlamentu slyšení o obchodních řetězcích a maloobchodu s potravinami. Gigantické řetězce jsou totiž „maloobchod“, protože dodávají koncovému spotřebiteli. Celé jednání jsem nahrál na video v češtině, aby byly informace dostupné pro české občany: https://www.youtube.com/watch?v=czOST53GG14 . Do výboru byl pozván poslanec francouzského Národního shromáždění za Macronovu stranu. Byl předsedou parlamentní vyšetřovací komise, která se zabývala skutečným postavením obchodních řetězců na trhu s potravinami. Všichni, zdůrazňuji VŠICHNI poslanci Evropského parlamentu ze všech zemí EU a všech politických frakcí si stěžovali na nepřijatelné výsadní postavení obchodních řetězců, které srážejí výkupní ceny. Podle jejich sdělení mají v jednotlivých zemích podíl na trhu 80 až skoro 100%. Všichni vědí, že současná praxe je neudržitelná.

Je tedy nutná regulace?

Oligopoly je nutné regulovat. Jinak ony „svobodně“ regulují ostatní. Tedy poslanci z frakce Evropské lidové strany jsou pro regulaci řetězců, ale čeští europoslanci z této frakce KDÚ-ČSL, TOP09, STAN jsou proti, a jejich kolegové v ČR naopak hlasují pro výsadní postavení řetězců a nesmyslně hovoří o „volném trhu“, jako by existoval. Totéž ODS, ačkoli konzervativní frakce ECR je proti, totéž Piráti z frakce Zelení. Všichni jsou buď nakaženi ideologií z dávné doby, kdy existoval volný trh, nebo jsou podplaceni. Někteří jsou přesvědčeni že tím pomáhají drobným zemědělcům, ale ti se právě do řetězců nedostanou. Ve Francii mají podíl v řetězcích 1,8%. Do řetězců a na vývoz dodávají všude v Evropě gigantické zemědělské podniky, drobní zemědělci jen do drobných obchodů na venkově a na trhy, kde se prodává sotva pětina potravin.

Argumentuje se také tím, že v České republice není dostatečná produkce.


V celém světě ve většině komodit přesahuje nabídka poptávku a ještě existuje obrovský nevyužitý potenciál potravin, které by mohly být vyrobeny, ale nelze je uplatnit na trhu. Argumentace, že se v České republice nevyprodukuje dost potravin je nesmyslná. Zemědělci mohou produkovat jen to, co prodají. Kdyby mohli prodat, produkovali by mnohem víc. Potraviny jsme kdysi z České republiky vyváželi, nyní dovážíme více než 40% a venkov pomalu odumírá. Jinde v Evropě ještě mnohem rychleji. Mohli bychom produkovat mnohem víc než před třiceti lety, protože nové odrůdy a nová plemena mají mnohem větší výnosy, resp. užitkovost. Ale nejde to, protože řetězce dovážejí přebytky a podřadné suroviny ze Západní Evropy za vysoce dotované ceny, nebo z mimounijních zemí, kde se na množství pesticidů, antibiotik, hormonů a umělých hnojiv nehledí a sociální podmínky zemědělských dělníků v těchto zemích také nikdo neřeší.

Lze více dotovat české zemědělce?

Podle pravidel Evropské unie smíme v ČR přidat například na „rozvoj venkova“ k dotacím z EU 35% z vlastního rozpočtu. Jiné země smějí přidat až 100%. Některé přesto přidávají až 300% navzdory pravidlům. Ale není to systémové řešení. Je to perpetum debile. Stát vybírá daně, zejména daň z přidané hodnoty, ty by přidával zemědělcům aby přežili, ale řetězce stejně výkupní ceny od zemědělců nezvýší. To je cesta, která dlouhodobě vede jen k odumírání zemědělství ve slabších zemích. Místo aby zemědělcům platily obchodní řetězce, máme jim připlácet z daní? Obchodní řetězce jim více platit na úkor svých zisků nehodlají. Připomíná to známý žert „nechci slevu zadarmo“. Navíc Evropská komise rozhodla dotace z valné části přesměrovat na „ekologické“ omezování produkce.

Jak myslíte, že hlasování dopadne?

Asi špatně, blbost a korupce jsou silní protivníci. Projde „boj proti dvojí kvalitě“, což je určitě pozitivní, jen bude obtížné tento boj vybojovat, protože zahraniční producenti potravin a řetězce najdou cesty jak zákon opět obejít. Musíme trvat na dodržování našich pravidel. Přísné předlistopadové státní normy musely být pozastaveny jako podmínka vstupu do Evropské unie, aby k nám mohli dovážet svoje přebytky a šmejdy.