10. 4. 2021
Kauza s krácením dodávek vakcín České republice je podávána v několika verzích, které se liší podle toho, kdo je vypráví. Pokud bychom je poskládali všechny dohromady, museli bychom si myslet, že naše země, která na tom v boji s covidem není vůbec dobře, byla potrestána za nedostatek solidarity se zeměmi, které na tom v boji s covidem nejsou vůbec dobře.
Tuto formu „solidarity“ poznáme bezpečně podle toho, že nedostatek ochoty zde mívá za následek nejrůznější formy vyhrožování a volání po tvrdých sankcích. Solidarita shora vychází z mocenské asymetrie mezi různými členy Evropské unie. Proto nejsou z jejího nedodržování nikdy nařčeny ekonomicky nejsilnější a politicky nejvlivnější členské státy.
Zcela odlišnou formou solidarity je “solidarita zdola“. V případě, o němž hovoříme, je jejím výsledkem to, že Česká republika získá nakonec od zemí podobně situovaných více vakcíny, než o kolik byla připravena s odvoláním na solidaritu povinnou. Stoupenci solidarity na příkaz budou sice tuto pomoc všemožně očerňovat, na jejím výsledku to však nic nezmění. Faktem je, že krácení dodávek vakcíny nepostihuje primárně naši vládu, nýbrž obyvatelstvo naší země včetně lidí nejvíce ohrožených. Dodávky vakcíny ze strany Rakouska, Slovinska, Maďarska a možná i dalších zemí pomohou tyto lidi ochránit. Pokud v rámci Evropské unie funguje skutečná solidarita, která chrání před „solidaritou“ nadekretovanou, jsme na dobré cestě.