Doktor Jay Bhattacharya ze Stanfordu řekl deníku Newsweek, že lockdowny kvůli COVID-19 jsou „prostě nejhorší chybou v oblasti veřejného zdraví za posledních 100 let“.
Profesor medicíny varoval, že lockdowny neúměrně ovlivňují chudé a zhoršují nerovnost v bohatství.
Vysvětlil také, že oblasti, které zavedly drakonická omezení, nezaznamenaly velký úspěch v kontrole šíření viru.
„Stojím si za svou poznámkou, že lockdowny jsou tou nejhorší chybou v oblasti veřejného zdraví za posledních sto let. Budeme počítat katastrofální zdravotní a psychickou újmu, která byla po celou generaci způsobena téměř každému chudému člověku na povrchu zemském,“ řekl Bhattacharya.
„Zároveň však nesloužily k tomu, aby se epidemie dostala pod kontrolu na místech, kde byly nejrázněji uvaleny. V USA ochránili – přinejlepším – třídu „nepostradatelných“ před COVID a zároveň vystavili základní dělnickou třídu této nemoci. Lockdowny jsou jen pramínkem epidemiologie,“ dodal.
Profesor naznačil, že politika měla být koncipována tak, aby chránila zranitelné, a ne aby byla používána k de facto domácímu vězení celé populace.
„Lidé, kteří jsou starší, mají mnohem vyšší riziko, že zemřou na COVID, než lidé mladší… a to je opravdu důležitý fakt, protože víme, kdo je nejzranitelnější, jsou to lidé, kteří jsou starší. Takže základ Velké Barringtonské deklarace: chraňme zranitelné,“ řekl Bhattacharya.
„Druhá myšlenka je, že lockdowny samy o sobě způsobují lidem velké škody. Lockdowny nejsou přirozený normální způsob života.“
Bhattacharya je jedním ze spoluautorů Velké Barringtonské deklarace, která získala přes 13 000 podpisů od lékařských a zdravotnických vědců.
Deklarace uvádí, že „politiky lockdownů mají devastující účinky na krátkodobé i dlouhodobé veřejné zdraví“, přičemž se odkazuje na „zhoršující se výsledky kardiovaskulárních onemocnění, méně screeningů rakoviny a zhoršující se duševní zdraví – což v příštích letech povede k většímu nadbytku úmrtnosti“.
Přezkoumávaná studie, kterou v lednu zveřejnili vědci ze Stanfordu, zjistila, že povinné lockdowny nepřináší větší přínos k zastavení šíření COVID-19 než dobrovolná opatření, jako je sociální distancování.
Po analýze dat výzkumníci zjistili, že neexistuje „žádný jasný, významný příznivý účinek [restriktivnějších opatření] na případový růst v kterékoli zemi“.